Pro Prostějov je to reklama, o niž nestál. Dvě divadelní hry, jež se v posledních měsících objevily na tuzemské scéně, se totiž inspirují děním okolo zdejšího židovského hřbitova.
Furianti, které napsal dramatik a sochař Hynek Skoták z Blanska, se věnují pošlapávání židovských tradic a zesměšňují lidi, kteří chtějí vydělat na znovuobjevených židovských náhrobcích.
Druhá hra autora a režiséra Jakuba Čermáka s názvem Po tvých hrobech šlapu se zabývá antisemitismem, který se v souvislosti s rehabilitací starého židovského hřbitova v Prostějově objevil. Premiéru měla nedávno na festivalu v Plzni.
Šestadvacetiletý režisér Čermák napsal hru, která stojí na pomezí divadelního eseje a dokumentárního divadla. Příběh židovského hřbitova a jeho rehabilitace se pokusil zmapovat a Prostějov několikrát navštívil, aby si udělal vlastní obrázek a mohl si promluvit se zdejšími lidmi.
Hlavní postava si klade otázku, kde antisemitismus začíná a kde je hranice mezi neochotou něco řešit a nesnášenlivostí vůči Židům.
„Když jsem si Prostějov procházel, vnímal jsem, že řadě lidí se ty věci jen nechce řešit, hledají pohodlnější cestu, nebo jen nechtějí přijmout, co nám z hlediska jiného náboženství není vlastní. Na druhou stranu to, co tato kauza vyvolala, je jasným znakem antisemitismu v české společnosti. Prostějov v tom není sám, ale zdejší silná reakce je hodně za hranou. O tom moje představení pojednává,“ vysvětluje režisér a autor textu.
Hru Po tvých hrobech šlapu budou moci diváci vidět na říjnových Dnech židovské kultury v Olomouci. Podle Čermáka bude hostovat také v Brně a Praze a v Plzni by se pak měla hrát pravidelně.
„Kšeftování s náhrobky mi přijde neuvěřitelné“
Druhá inscenace inspirovaná Prostějovem s názvem Furianti se již dočkala scénického čtení v Městském divadle ve Zlíně a na Nové scéně Národního divadla v Praze. Tématem je chamtivost.
Zachráněné náhrobky |
Dobročinná nadace WMSBG Kolel Damesek Eliezer v minulosti zahájila pátrání po ztracených náhrobcích a kameny nebo jejich úlomky objevila přímo v Prostějově, ale i v okolních obcích.
Ve čtvrti Drozdovice mají lidé z náhrobků dodnes vydlážděný dvůr. Nadace jim nabídla, že zaplatí zcela novou dlažbu, majitelé však požadují další peníze.
„Připadne mi neuvěřitelné, že se někdo dokáže takovým způsobem chovat k věcem, které mají pietní hodnotu. Náhrobky si někdo rozebral, taková byla doba, ale že jsou potomci schopni s nimi kšeftovat, to mně přišlo úplně neuvěřitelné. Židovské hřbitovy se nerozebíraly jen v Prostějově, ale Prostějov je markantní, protože se tady našly konkrétní případy lidí, kteří měli kameny doma. A jak se k tomu staví zdejší radnice, to je podle mě evropský unikát,“ popsal autor hry, sochař, restaurátor a dramatik Hynek Skoták.
Na paškál si bere především zabedněnost, chamtivost a hlupství majitelů dvora s náhrobky.
V Prostějově bylo druhé světové válce největší židovské ghetto na Moravě a na starém hřbitově u školy a reálného gymnázia jsou dodnes v zemi ostatky možná až dvou tisíc židovských obyvatel města.
Hřbitov, kde je dnes parčík, za války zlikvidovala radnice. Nadace WMSBG Kolel Damesek Eliezer přišla s myšlenkou na jeho rehabilitaci.
V Prostějově však proti tomu vznikla petice a objevily se i nenávistné, otevřeně antisemitské reakce. Nad odmítavým postojem města se v pravidelné zprávě o stavu lidských práv pozastavila dokonce americká diplomacie a Prostějov se objevil v předních světových médiích. Vedení města to odmítlo.
„Je to zkreslené a připadá mi to nespravedlivé, protože se snažíme o dohodu, jakým způsobem zvýšit pietu místa, aby se zároveň nenarušil chod školy a celé oblasti,“ ohradila se proti tomu primátorka Prostějova Alena Rašková.
O židovské historii Prostějova nyní začal více mluvit spolek Hanácký Jeruzalém, který ve městě před rokem vznikl.
„Když jsme začínali, zájem byl sporadický. Před pár dny jsme ovšem otevírali výstavu o zaniklých prostějovských židovských uličkách a bylo narváno. Je vidět, že téma židovské historie Prostějova bylo potřeba otevřít, lidé o něj mají zájem a jen čekali na vhodnou příležitost,“ je přesvědčený předseda spolku Michal Šmucr.
