Parta nadšenců, která se historii výroby letounů v Chocni věnuje, přichystala v místním Orlickém muzeu připomenutí této historie. Zvalo na ni při vernisáži před zadním vchodem do zámku i moderní ultralehké letadlo, které mělo upozornit, že letouny se v tomto městě konstruují v menším objemu dál a výroba letadel tu svým způsobem pokračuje.
Jeden z organizátorů výstavy, nadšenec do historie létání v Chocni Jan Ráček upozorňuje, že ve městě vzniklo několik typů letadel, která mají své významné místo v historii výroby letadel v českých zemích.
„Vznikaly tu zajímavé letouny, byli tu šikovní lidé, kteří je uměli vymyslet a zkonstruovat. Ať už v prvorepublikové firmě Beneš-Mráz či v podniku Orličan v době minulého režimu. Bohužel politika zavinila, že vývoj a výroba letadel skončila. Kdyby nebylo komunistického režimu, mohli jsme mít možná dodnes v Chocni hodně významnou fabriku na výrobu letadel,“ míní Jan Ráček a připomíná, že v Chocni se vyrobila i spousta kluzáků a větroňů a v jednu dobu pracovali choceňští konstruktéři i na vývoji vrtulníku, dokud jej nezmařila RVHP soustředěním této výroby do Polska.
Návštěvníci na výstavě uvidí řadu dokumentů a fotografií z historie výroby letadel, kterou založil v Chocni podnikatel Jaroslav Mráz.
„Ten sice začal podnikat s chladicí technikou, ale toužil vyrábět i letadla. Neměl však licenci, proto zlanařil do společného podniku konstruktéra Pavla Beneše a založili společnou firmu Beneš-Mráz, která začala za první republiky v továrně ČKD v Chocni vymýšlet a konstruovat sportovní letouny,“ říká Ladislav Šalý, který opatruje bohatý fotografický archiv výroby letadel v Chocni
Letouny měly dřevěné i kovové konstrukce
Muzeum vystavuje i komponenty z letadel, které se v Chocni vyráběly.
„V době slávy firmy Beneš-Mráz měly letouny dřevěné konstrukce, kovové letouny byly tehdy výsadou především armády. Byla to dvou maximálně čtyřmístná letadla s minimálním výkonem motoru, který byl ale tehdy postačující. Jednotlivé typy se vyráběly v malých sériích, maximálně kolem šedesáti kusů,“ představuje historickou výrobu Jan Ráček.
„Ale po válce se už i v Chocni začaly vyrábět kovové letouny. Firma za protektorátu musela samozřejmě vyrábět pro Němce, například německé letouny Storch, a svou pobočku měla i v Nitře, tedy v tehdejším Slovenském štátu,“ vysvětluje Ráček.
Jeden z předválečných letounů Beneš-Mráz, konkrétně typ Be-50 Beta-Minor, se dočkal před třemi lety i postavení dokonalé repliky, která se stala atrakcí různých leteckých akcí. Bohužel se tento letoun, který vznikal téměř čtvrtstoletí, v srpnu při leteckém dni na Prachaticku zřítil i s letcem, který v něm zahynul. V Chocni mohli lidé repliku vidět letos na červnovém Choceňském nebi.
Nadšenci upozorňují také na to, že letouny firmy Beneš-Mráz byly přihlášené do mnoha leteckých soutěží. Hojně se jich účastnil i zalétávací letec choceňské firmy Josef Koukal, který po vzniku protektorátu emigroval a za války sloužil v britské RAF. ¨¨
„Při bitvě o Británii dostal v letounu Hurricane přímý zásah a v hořícím stroji se zřítil. Pilot Josef Koukal s rozsáhlými zraněními přežil a po válce se do choceňské firmy vrátil do doby, než mu komunisté znemožnili létání,“ říká další z organizátorů výstavy Jan Mračno.
Výstava připomene i poválečnou éru firmy Beneš-Mráz, kdy choceňští výrobci letadel pracovali například na československém motorovém letounu L-40 Meta Sokol. Jeho vývoj započal už tajně v továrně na Slovensku, po válce byl letoun zdokonalován a vyráběn v Chocni.
Čtyřmístný letoun létá dosud nejen u nás, ale i v Německu, Rakousku, Anglii či v Austrálii a je držitelem několika mezinárodně platných rekordů. Zajímavý je třeba mezinárodní rekord, kdy v srpnu roku 1959 letoun vyrobený v Chocni nalétal ve své kategorii na trojúhelníku Letňany - Benátky nad Jizerou - Říp bez přistání celkem 4 756 km během 27 hodin letu.
Za komunistického režimu však výroba letounů v Chocni postupně stagnovala a nahradila ji výroba chladicích návěsů.
Výstava, kterou doplní i padesát malých modelů československých letadel, potrvá do 10. října.
