„Pokud se nic nestane, tak za přibližně dvě stě dnů budeme muset začít kontrolovat veškerý dovoz a vývoz z Británie,“ řekl reportérům listu The Guardian Roel van ’t Veld, který má v nizozemské celní správě na starosti přípravy na britský odchod z Evropské unie.
„Raději žádná dohoda než špatná dohoda“Britská premiérka Theresa Mayová naznačila, že by upřednostnila odchod Británie z EU bez dohody před současnou nabídkou Bruselu. "Vždycky jsem říkala, že žádná dohoda je lepší než špatná dohoda. Myslím, že špatnou dohodou by byla dohoda, která by rozbila Spojené království," řekla premiérka. Podle interního dokumentu citovaného Reuters je pro unijní vyjednavače jedinou zbývající možností dohoda o volném obchodu ve stylu té mezi EU a Kanadou nebo Japonskem, protože Británie vyloučila zachování plné působnosti zákonů EU. Taková dohoda ale podle Unie nemůže zaručit zcela hladké obchodování a mezi EU a Británií by po brexitu údajně musela být celní hranice. zdroj: ČTK |
Podoba dohody o budoucím uspořádání vztahů mezi Spojeným královstvím a EU je stále předmětem vášnivých debat (více zde:Respektujte nás, rozlítila se Mayová na EU). Přístav v Rotterdamu se už ale připravuje na možnost, že v březnu příštího roku nastane takzvaný tvrdý brexit a Britové ze dne na den opustí evropskou celní unii i jednotný trh.
Pro největší evropský přístav to znamená, že Británie se úderem půlnoci stane cizí zemí. V přístavu se každý rok objeví více než deset tisíc „cizích“ lodí, které bude potřeba zkontrolovat, očekává se třicetiprocentní nárůst kontrol importovaného zboží a stoprocentní nárůst u vývozu.
Roel van ’t Veld má za to, že firmy přivykly pohodlnému obchodování na evropském trhu a na šok tvrdého brexitu nejsou připravené. Zatímco dnes nizozemský výrobce hotových jídel pro jedlíky na ostrovech potřebuje jen smlouvu s britským obchodem, v budoucnosti byrokracie znatelně naroste.
Labouristé na sjezdu podpořili možnost nového referenda o brexitu |
„Místo dvou dokumentů budete potřebovat devět dalších papírů. Za dvě stě dnů se tak dostaneme do situace, kdy nebudete moci jen tak poslat loď, a pokud na tyto změny nebudete připraveni, tak se vaše loď nedostane z přístavu,“ řekl van’t Veld.
Chybí místo
Nizozemsko bude podle ekonomů jednou z unijních zemí, které brexit pocítí nejvíc. I pokud by nakonec došlo na nejměkčí scénář rozluky, tak to výkon tamní ekonomiky každý rok srazí o 0,9 procenta. V přepočtu na hlavu to znamená, že každý Nizozemec přijde v průběhu následujících jedenácti let o 450 eur (asi 11 500 korun).
Rotterdam pocítí ekonomické otřesy jako první a proto se na ně už nyní připravuje. Celní správa nabere 928 nových zaměstnanců a téměř sto padesát veterinárních inspektorů, v listopadu se začnou testovat nové IT systémy.
25. září 2018 |
„Příjmy zemí jako Nizozemsko pocházejí většinou z obchodu. Proto chápeme, že až Velká Británie odejde z celní unie, tak celníkům znatelně přibude práce. Nizozemsko si prostě nemůže dovolit zádrhele ve svém celním systému,“ říká poslanec Pieter Omtzigt, který zblízka sleduje přípravy na brexit.
Problémem je, že v rotterdamském přístavu už není místo. Kanceláře pro kontrolu zboží mířícího do Británie i opačným směrem zmizely před čtvrt stoletím, kdy v Evropě vznikl jednotný trh. Volná plocha byla zastavěna, protože nikdo nepomyslel, že kontroly se zase někdy vrátí. Objem obchodu navíc od těch dob znatelně narostl, počet kamionů projíždějících přístavem se od roku 1989 zpětinásobil.
Co bude s britským sendvičem
Případné fronty a zdržení by nejspíš nejcitelněji dopadly na firmy obchodující se zbožím, které musí být dodáno přesně na čas. Portál Politico to ilustroval na tradičním britském sendviči (chleba, máslo, šunka, sýr, rajče, salát), který je výsledkem řetězce přesně načasovaných dodávek, jehož cílem je zachování maximální čerstvosti surovin.
V britském sendviči je dnes britský jen chléb a máslo, zbytek se dováží ze Španělska, Irska, Nizozemska či Dánska. „Naše odvětví je založeno na čerstvosti a naše produkty mají krátkou trvanlivost. Ingredience by se mohly zkazit v přístavech, než by se k nám dostaly,“ varoval před následky zavedení celních bariér šéf British Sandwich Association Jim Winship.
Na podobné problémy se musí připravit všechny podniky, které si díky evropskému společnému trhu uvykly na luxus přesně načasovaných dodávek. Například hlavní továrna automobilky Honda ve Velké Británii má v současnosti jen jednodenní zásoby součástek vyprodukovaných v EU. Nové obchodní bariéry by znamenaly budování větších skladů, a tedy vyšší náklady.
Jedním z největších zaměstnavatatelů v Británii je Airbus, který se nyní snaží do března vytvořit dostatečné zásoby součástek. „Není to ani snadné, ani laciné. Nevyrábíme mikročipy, jsou to komponenty, které mají i třicet metrů na délku,“ řekl německému listu Der Spiegel Tom Williams, který ve společnosti vyrábějící letouny odpovídá za každodenní provoz.
„Naše dodavatelské řetezce na obou stranách kanálu La Manche jsou jako pavoučí sítě. Kus kovu vyrobený v Německu je zpracován v Británii a pak je v Toulouse nainstalován do letadla. Všechno nakonec přijde na své místo,“ říká Williams. Podle něj si tvrdý brexit sice nikdo nikdo nepřeje, Airbus ale nemá jinou možnost, než „připravit se na nejhorší možnost“.
Parkoviště od Doveru až po Londýn
Turbulence spojené s brexitem jsou patrné i v Doveru, kterým minulý rok proteklo 17 procent britského mezinárodního obchodu. Městem na britské straně La Manche neustále proudí kamiony z Evropy naložené španělským ovocem, nizozemskými květinami, francouzským vínem, řeckými olivami či auty vyrobenými v České republice.
Každý den tudy projede asi deset tisíc kamionů, pouze pět procent z nich míří do a nebo ze země mimo EU. Kontrola zboží z Unie dnes nezabere ani dvě minuty. Britští dopravci varují, že pokud by to trvalo více než dvě minuty, vznikne kolona kamionů dlouhá 27 kilometrů. A v případě tvrdého brexitu by kontrola jednoho vozu mohla trvat až tři čtvrtě hodiny, píše německý list Spiegel.
Místní celníci už mají pro 29. březen příštího roku kódové označení: Den jedna. „Žádné krizové plány nemáme, protože netušíme, jak věci budou fungovat,“ svěřil se reportérovi amerického týdeníku The New Yorker Tim Dixon ze společnosti Motis, která má v Doveru na starosti kontrolu veškerého nákladu.
Unavený padesátník přiznává, že přípravy na brexit se na zaměstnancích společnosti dost podepsaly, jeden jeho kolega už prý dostal infarkt. „Dneska bych už do celní správy pracovat nešel. Ani kdyby mi někdo nabízel vilu v Marbelle,“ připomíná luxusní letovisko v Andalusii a oblíbenou destinaci britské smetánky.
Dixon nastupoval k celníkům před třiceti lety, kdy byl přístav v Doveru pro místní hlavním zdrojem obživy a tamní sklady přetékaly zbožím čekajícím na proclení. Vznik jednotného evropského trhu v roce 1993 znamenal pro město velkou ránu. Přes noc zmizelo tisíc pracovních míst, nezaměstnanost vyskočila na 25 procent a s otevřením hranic přišli imigranti. I proto 62 procent místních voličů před dvěma lety hlasovalo pro odchod z EU.
Dva roky poté britská vláda chystá pro Dover nouzový plán. Počítá s tím, že v případě obnovení kontrol vznikne na 80kilometrovém úseku dálnice M20 obří odstavné parkoviště pro kamiony, které by sahalo od Doveru až po londýnský okruh. Úřady podle britského bulváru počítají i se zajištěním stovek mobilních toalet pro čekající řidiče.
