Dlouhá cesta za pomstou. Možná budu ostřejší, vtipkuje odhodlaný Kincl

Koncem června odcházel Patrik Kincl z klece pro MMA zápasníky poražen. V souboji kategorie do 84 kilogramů organizace XFN se radoval Karlos Vémola. Uběhl měsíc a Kincl navrhl odvetu. Podle něj zápas ovlivnilo neúmyslné zranění oka, a on tak nedostal šanci otestovat, jak silný doopravdy je.

Jenže tak jednoduché to s odvetou nebude. Tak zaprvé, Vémola hned po souboji prohlásil: „Vyhrál jsem, tady není o čem, žádná odveta, žádná náhoda. Vůbec nemůže hledat výmluvy.“

Vémola ovládl večer MMA: Jsem největší Čech. Hloupej Kincl se mě bál

A zadruhé, organizace XFN, pod kterou oba zápasí, nastavila jasné podmínky. Pokud chce Kincl odvetu, bude muset porazit v kategorii do 84 kilogramů dva soupeře, přičemž jedním z nich bude Petr Ondruš. Ten s Vémolou prohrál v prosinci minulého roku a odvetu požaduje také.

Proč se po porážce s Vémolou raději nevrátíte do kategorie do 77 kilogramů, ve které jste úspěšný?
Protože se řeší odveta s Vémolou. V prvním zápase s ním se mi stalo zranění, šlo o neúmyslný faul „eyepoke“, tedy úder prstem do oka. Stokrát radši bych tu prohru vzal, kdyby mě v prvním kole ukončil technickým K.O., vyrovnal bych se s tím. Ale ta příprava mě stála hrozně úsilí i peněz, byl jsem na kempu v Americe, vlastně jsem nedokázal otestovat, jak na tom reálně jsem. Byl jsem slepý na jedno oko, což je 50 procent mého výkonu, přišel jsem o prostorovou orientaci, o celkové vnímání a chtěl bych zjistit, jak na tom jsem ve stoprocentní formě. Proto se řeší odveta. Teď by byl nesmysl jít do „77“ a pak zase do „84".

Opouštíte kategorii do 77 kilo úplně?
Úplně ne, budu o tom určitě uvažovat. Ale teď se mi vyšší váhová kategorie hodí, chci si od toho shazování odpočinout. Shazování je celkem náročné, nedávno jsem to počítal, za zápasy, které jsem v „77“ absolvoval, jsem shodil 130 kilogramů a dalších 130 zase nabral. Manipuloval jsem s váhou 260 kilo, to je pro mě hodně, i psychicky. Společně s těžkými tréninky to nejde zvládnout. Navíc se chci malinko silově posunout.

Je pro vás úspěch na české scéně důležitější než slavná UFC, ke které jste mohl mít blízko v nižší váhové kategorii?
To určitě ne, tím, že jsem prohrál, tak se mi start v UFC stejně odložil, to je logické. Musím nasbírat další cenné výhry, ty zkusím v „84“, pak se vrátím do „77“ a zacílím na UFC. Ale už jsem to říkal před zápasem, proč jsem nabídku do UFC odmítl, jednak jsem byl přesvědčený, že vyhraju, věřil jsem si, na druhou stranu se mi líbí podporovat českou MMA. Jsem s organizací XFN spokojený a za poslední dva roky cítím neskutečnou podporu. Chtěl bych tomu pomoct. Ale na mých plánech s UFC se nic nemění, jen se to maličko posunulo.

O souboji s Ondrušem

Komunikoval jste s Ondrušem kvůli odvetě?
Nekomunikoval.

Nevíte, jak na zápas nahlíží?
Co vím, tak ten zápas chce.

Bude situace před zápasem s Ondrušem vyhrocená jako s Vémolou?
To si nemyslím, Karlos je v přístupu k zápasu ojedinělý unikát. To už mě nikdy nepotká, ale rozhodně nevylučuju nějaké zajímavé šarvátky přes sociální sítě.

Jak bude zápas probíhat?
Z Pínovy strany půjde o souboj v postoji a já se tomu nebráním. Poslední dva roky na tom pracuju, protože se světové MMA do postoje posouvá, snažím se držet krok.

Jaký máte vy dva vztah?
Z mé strany v pohodě, potkali jsme se párkrát na tréninku, pokecali o životě.

Tudíž kdyby nepřišla podmínka od XFN, zápasit byste s ním nepotřeboval kvůli osobním neshodám?
To rozhodně ne.

Vyjádřil jste se, že MMA je o egu, v čem je česká scéna pro ego lepší než UFC?
Kromě toho, že pomáhám rozvoji, tak mi jde o tu odvetu. Já jsem od XFN dostal jasné podmínky. Jestli ji chci, musím vyhrát dva zápasy v „84“. A jedním ze soupeřů musí být Petr Ondruš. Mezi námi se pak určí, kdo si odvetu zaslouží.

Jak hodně osobní to s Vémolou bylo?
Oba nás to osobně zasáhlo, já jenom kroutím hlavou nad tím, kam to až zašlo, ale taky se z toho nesypu, Karlos to vzal takhle osobně, já teď už asi taky.

Jaké poznatky jste si ze zápasu s ním tedy odnesl? Co zlepšit?
Poznatky právě minimální. Každá prohra mi ukázala, na čem zapracovat. Zranění oka mi ale zpětnou vazbu vzalo. První kolo jsem se držel taktiky, ve druhém, to se přiznám, jsem měl chvilku paniku z toho, že jsem neviděl. Ve třetím jsem se zase srovnal, držel se taktiky, jen jsem nemohl dokončit, co jsem měl připravené. Po jednom, dvou úderech jsem Karlose absolutně ztratil z dohledu, musel jsem se vrátit do postoje a začít znova.

Cítil jste, že jste byl blízko k výhře?
Vím, že jsem Karlose několikrát tvrdě zasáhl, dělalo mu to velké problémy, jen jsem nebyl schopný to dokončit, prostě jsem neviděl, abych mohl efektivně vymyslet delší kombinaci.

Nešlo to zkusit naslepo?
To víte, že bych to teď naslepo zkusil, když se vrátím zpátky. Zavřel bych i druhé oko a poslal bych to tam, ale já se vždy opravdu snažím držet taktiky. Kdyby byla nějaká pěstní přestřelka, snažil bych se z ní vycouvat. To je pak kdo s koho, padne úder a nemáte to pod kontrolou, i když vím, že to dělá atraktivní zápasy.

McGregor ukázal napadením přirozenou podobu

Co říkáte na to, že se irský bojovník Conor McGregor po dvou letech vrací do UFC?
Jsem hrozně rád, že jsem se nevsázel, 99 procent mých sázek nevychází, myslel jsem si, že McGregor už nikdy zápasit nebude. Ale najednou je to tady, jsem hrozně zvědavej a moc se na to těším. Chabib je forma.

Může dvouletá pauza McGregorovi ublížit?
Stoprocentně, vsadil bych si na Chabiba, protože je na vlně a má motivaci, ta je důležitá.

Myslíte, že napadení McGregora toho autobusu mohlo být sehrané divadlo? UFC používá záběry z incidentu jako oficiální promo.
Netroufám si říct, co se týče McGregora, vůbec nic. Myslím, že to divadlo nebylo, byla to jeho přirozená podoba, kdy vypnul mozek a dělal, co ho zrovna napadlo. UFC to teď akorát využilo. Možná tenhle incident dohnal McGregora k tomu zápasu, že to mimosoudní vyrovnání stálo nějaké peníze, tak je potřebuje dohnat nazpátek.

Berete současnou situaci jako zdržení v kariéře?
Je to tak, zdrželo mě to, prohra mě zabrzdila v cestě do UFC. Ze sportovního hlediska ale ne, trénuju dál, nijak jsem se nesesypal, jen jsem musel maličko upravit plány.

Jak nahlížíte na trash-talk obecně?
Pro mě to byla první zajímavá zkušenost. A spoustu věcí bych udělal jinak, ale…

Co znamená jinak? Byl byste mírnější?
Nebo ostřejší (smích), to se nedozvíme. Nechám si to pro sebe. Až přijde další trash-talk, tak to vybalím. Jinak ale musím říct, že to spoustu lidí bavilo, spoustu nebavilo, vyvolává to emoce, diskuse, a to je dobře, to je potřeba.

A když to srovnáme se slovy například Procházky, který bojuje v Japonsku a mluví o MMA ve spojitosti s tamní kulturou o pokoře a úctě k soupeři? Že na české scéně to moc nevidí, tak k čemu se vy přikláníte?
Těžko říct, člověk to musí otestovat, nám s Karlosem se pokora vytratila, já o něm ztratil představy, lidsky mě zklamal a pokoru k němu nemám. A když to srovnám s japonskou organizací Rizin, tak to považuju za nepřirozené, zápasníci to hrajou.

Jsme gladiátoři, někomu ale chybí respekt, mrzí mistra světa v MMA

Vemte si například Diega Brandaoa. V Rizinu vyhrál zápas, klaněl se tam, dával najevo pokoru, úctu k soupeři, ale stačí si vzpomenout na jeho předešlý zápas v Rusku s Achmadem Alievem. Diego z toho zápasu utekl, přeskočil klec a odešel do šaten, choval se nesportovně, protože dostal nesportovní hlavičku. Ani nepočkal na vyhlášení výsledků, na nic. A najednou se ten člověk klaní? Já chci ukázat přirozenost, chci to říct na rovinu, nehrát.

Pokora je tedy přetvářka?
To určitě ne, někdo to tak má, já většinu svých soupeřů uznávám, respektuji. Ale když to tam není...