Na opuštěném nádraží ve městě San Miguel 30 kilometrů severně od Buenos Aires se každé pondělí a pátek scházejí stovky lidí. Na šňůrkách jim na krku visí kusy kartonu s napsanými jmény. Pomalu se procházejí po bývalém nástupišti a hledají ty, se kterými se na sociální síti domluvili na obchodu.
Tak agentura Reuters popsala jedno z mnoha improvizovaných tržišť, která denně vznikají v okolí hlavního města. Skupiny na Facebooku mají desítky tisíc členů. Přestože je Argentina druhou největší ekonomikou Jižní Ameriky, podle odhadů žije v chudobě až 30 % jejích občanů. I když se prezident Mauricio Macri snaží situaci vyřešit, nedaří se mu to.
Tabulka na facebookové stránce skupiny ze San Miguel ukazuje cenu základní směnné jednotky – jeden kilogram mouky. Hypoteticky stojí 30 pesos a za dva takové pytle můžete získat lahev slunečnicového oleje. Čtyři kila mouky jsou doporučenou cenou za domácí dort, tři utratíte za džíny v dospělé velikosti. Podle Reuters si ale většina lidí z trhů odnáší základní potraviny.
Neformální podoba těchto skupin ztěžuje monitorování množství lidí, kteří jich využívají. Jesica Galeraová, jedna ze zakladatelů skupiny „CAMBIO X MERCADERIA J.C.PAZ, SAN MIGUEL y ALEDAÑOS“, tvrdí, že denně přibude až šedesát nových členů. „Přichází mnoho nových tváří. Hlavně ženy, jejichž manželé ztratili práci, a páry, které nemají dostatečný příjem,“ uvedla pro Reuters.
Řešení vlády vzbuzují nelibost občanů
Prezident Macri se snaží špatnou ekonomickou situaci v zemi řešit. Snižování státních výdajů má ale i odvrácenou stránku – o 40 % vyšší úrokové sazby odřízly cestu k financováním mnoha malým firmám. Za poslední dva roky zkrachovalo přes pět tisíc drobných podniků.
Nelibost mezi obyvateli se rozšířila i po omezení dotací na plyn a elektřinu. Poslední vlna protestů se prohnala zemí v květnu po ohlášení vládních jednáních s Mezinárodním měnovým fondem, který mnoho Argentinců viní ze současné finanční krize.
Macri chce do konce roku omezit výdaje Argentiny o čtvrtinu. přesto inflace v zemi dál roste. Zvyšuje se i nezaměstnanost, především mezi lidmi, kteří nemají stálou práci. Nemohou totiž mít užitek ze smluv, zajišťujících růst platu kopírující inflaci.
Přesná data monitorující chudobu v Argentině nejsou dostupná. Jesica Galeraová má ale jasno. V dohledné době chce žádat o povolení svůj trh přesunout do většího prostoru. Pokud se situace v zemi nezmění, její facebooková skupina rychle dosáhne na 50 tisíc členů. Lidí, kteří si džíny kupují za mouku, protože si nic jiného nemohou dovolit.
