U sousedů v Rakousku nebo také v Německu už to znají. V tamních sanitkách nejezdí vystudovaní lékaři, ale pouze záchranáři. Jen ve vážných případech dispečink vyšle osobní vůz pro lékaře sloužícího v nemocnici. Ten se na místě zdrží nezbytně dlouhou dobu a vrací se zpátky do služby.
Takovému systému se začíná blížit i jihomoravská záchranná služba. Vyplývá to i ze zprávy o jejím fungování, která je určená pro krajské zastupitele a MF DNES ji má k dispozici.
V dokumentu se píše, že záchrance chybí necelá pětina lékařů. Stávající systém proto není z dlouhodobého hlediska udržitelný a je nutné se připravovat na postupná opatření, kdy v sanitkách už nadobro nahradí lékaře záchranáři. Na místo vyrazí doktor v osobním voze jen ve vážných situacích, kdy třeba pacientovi začnou selhávat životní funkce.
O nutných změnách v organizaci péče o pacienty otevřeně mluví předseda Asociace záchranných služeb Marek Slabý.
„Funguje to tak třeba v německém Hamburku nebo Kostnici. Lékaři tam nejsou zaměstnanci záchranky, ale pracují v nemocnici a dispečink je v případě potřeby vyšle do terénu. U nás by to samozřejmě šlo taky. Už nyní záchranná služba po celé republice prochází transformací, lékaři prostě nejsou,“ konstatoval Slabý.
Záchranáři nejsou plnohodnotnou alternativou
Jihomoravští lékaři však minimálně prozatím oproti německému modelu zůstanou zaměstnanci záchranné služby. Rozšíří se tak především současný systém rendez-vous, kdy sanitku v případě potřeby doplňuje osobní vůz s lékařem ze základny záchranné služby.
„Na změny se dlouhodobě připravujeme. Nikdo se nemusí bát, že zůstane bez péče,“ řekl ředitel jihomoravské záchranky Milan Klusák, který nechtěl záměry záchranky vzhledem k citlivosti tématu blíže rozebírat.
Postupnou transformaci péče projednává se zaměstnanci záchranky. „Varianta rendez-vous je lepší než německý model. Nedovedu si představit, jak dlouho trvá, než přijede na místo lékař z nemocnice. Je nepochybně lepší mít přímo na záchrance plnohodnotné kvalitní lékaře s atestací z urgentní medicíny, kteří jsou schopní rychle dojet v osobním voze na místo,“ myslí si lékařka Eva Freyová, která slouží na jihomoravské záchrance i ve Fakultní nemocnici Brno.
Podle ní však nemohou být záchranáři plnohodnotnou alternativou za lékaře. Nemají stejné kompetence ani schopnost diagnostikovat stav pacienta jako doktor, který musí projít delším a náročnějším studiem.
„Například pokud se pacient dusí, tak záchranář mnohdy nedokáže určit proč. Navíc nemůže pacientovi zpřístupnit dýchací cesty. Nebo v případě, kdy má někdo zvýšený tlak a je mu zle, nemá záchranář schopnost jako lékař diagnostikovat, co dotyčnému je, a nemůže ani podat potřebné léky,“ podotýká Freyová.
Pacienty roztřídí před bránou
Změnit se ale má také systém fungování nemocnic. V plánu je vznik centrálních příjmových pracovišť, jaká už nyní jsou v Brně v bohunické nemocnici nebo u svaté Anny.
„Pacienty ze sanitek vyškolený personál podle zdravotního stavu rozčlení před bránou zařízení, aby nedošlo k zbytečnému zahlcování oddělení a lůžek. Například paní, která si pošesté změřila vysoký krevní tlak, provedou základní odběry a vyšetření. Pak ji pošlou do interní ambulance nebo domů,“ nastínil Slabý, jak to může fungovat.
Ministerstvo zdravotnictví chce taková pracoviště vedle velkých fakultních nemocnic zřídit i v menších krajských nemocnicích, jaké jsou například ve Znojmě, Vyškově, Kyjově či Břeclavi. „Naší snahou je budovat síť centrálních příjmů tak, aby byl jeden na okres,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Podle krajského radního pro zdravotnictví Milana Vojty (ANO) s tím hejtmanství počítá. „Je to dobrá cesta, ale musíme myslet na to, že zřizování takových pracovišť stojí hodně peněz a je potřeba personál. Nejde to udělat ze dne na den,“ upozornil Vojta.
Podobný systém rozčleňování pacientů, ale v menší míře, než ho mají ve fakultních zařízeních, už provozují v Kyjově. Na anesteziologicko-resuscitačním oddělení mají pro pacienty ze sanitek vyčleněna dvě lůžka.
„Na místě je zdravotní sestra s lékařem. Rozhodnou, na které oddělení pacienta pošlou. Na velká centrální příjmová pracoviště nejsou peníze ani lidé,“ konstatoval Petr Svoboda, který je pověřený řízením kyjovské nemocnice.
