Někdejší reprezentant zamířil do Baníku z tureckého Osmanlisporu. Co rozhodlo o tom, že je v Ostravě? „Nabídka majitele Baníku, osobní jednání s ním a také to, že v Turecku jsem se nemohl domluvit na tom, abych tam zůstal,“ řekl třiatřicetiletý obránce.
Má Baník na to, aby se zvedl a ligu zachránil?
Když se podíváte na posily... Ale Baník nehrál špatně ani tu první polovinu sezony. Aspoň podle toho, co jsem viděl. Dávali hodně gólů. Ale taky jich hodně dostávali.
Takže je jasné, že musí zlepšit hlavně obranu.
Ano, ta by měla být lepší. Ale Baník dobře posílil. Noví hráči tým určitě pozvednou. Věřím, že se zachrání.
Přece jen přišlo sedm nových hráčů. Není to příliš?
Poznáváme se, což je vidět. Občas nám chybí lepší zajištění, posuny. S každým tréninkem to bude lepší a lepší. I zápas se Slavií by nám měl pomoct. Byly tam dobré věci, ale i chyby, po kterých padaly góly. Utkání ale posloužilo k tomu, abychom si vše potřebné řekli a za týden byli stoprocentně připraveni.
Vy jste se k týmu připojil jako poslední. Není to pro vás nevýhoda?
Tou je spíše to, že jsem pět týdnů trénoval individuálně bez týmu, bez balónu, jen jsem si udržoval fyzičku. Proti Slavii jsem hrál po měsíci a půl celý zápas, takže jsem posledních dvacet minut cítil únavu. Ale pro mě je nejdůležitější být s mužstvem, trénovat s míčem a získat lepší pocit.
Odhadnete, v jaké formě jste?
Jak na tom jsem herně, nedokážu moc říct, ale v posledním utkání v turecké lize, tuším devatenáctého prosince, jsem se cítil dobře. Za minulý půlrok jsem toho opravdu moc nenahrál, ale je dobře, že v tom prosinci jsem nastoupil třikrát a ověřil si, že fyzicky jsem na tom dobře. Minulých pět týdnů jsem vypadl z herního i tréninkového rytmu, takže to není jednoduché, ale s Baníkem jsem už absolvoval nějaké tréninky a máme ještě týden. To by mělo stačit.
S Baníkem jste stihl dva zápasy. Ten první s Olimpikem Doněck (0:3) ještě na soustředění v Turecku a v sobotu se Slavií (2:3).
Po těch společných trénincích jsem se proti Slavii cítil daleko lépe, než když jsem ten minulý týden šel prakticky z letadla rovnou na hřiště.
Boj o záchranu neznáte. Jaké to bude?
Ale znám. Když jsem začínal v devatenácti letech v Plzni, tak jsme hráli o udržení. Je to jiné než bojovat o tituly, ale tým je tady dobrý a má na víc než hrát jenom o záchranu.
