Petr Prouza vidí rezervy i v celkové propagaci regionu a ve spolupráci místních podnikatelů. Největší středisko na české straně hor před letošní sezonou investovalo do nové lanovky a v plánu má vybudování nové restaurace přímo u svahu.
Jak dlouho jste stavbu lanovky připravovali?
Nejdéle se řešily papíry a povolení. To trvalo 2,5 roku. Loni v létě jsme ve Švýcarsku objevili krásnou technologii, na podzim se řešilo financování a převoz do republiky. Mezitím jsme museli měnit územní rozhodnutí a připravit nové stavební povolení, protože lanovka původně měla být fixní (nyní je odpojitelná, pozn. red.). Kvůli tomu jsme mohli začít stavět až v červnu, ale podařilo se to a vše se stihlo relativně v klidu.
Zaznamenal jste kritiku, že jde o lanovku z druhé ruky?
Já to přirovnávám k tomu, kolik lidí u nás jezdí v novém autě. Většina Čechů raději koupí pěknou ojetinu. Do horského byznysu v Česku nedávno vstoupily obrovské finance, ale jde o investory, kteří vydělali peníze jinde, udělali si radost a koupili krásné nové lanovky. Když si projdete republiku, zjistíte, že není moc tradičních areálů, které si na lanovku opravdu vydělaly. Tato technologie navíc není stará. Takto rychlých odpojitelných čtyřsedaček u nás moc není.
Jak moc starostí dělá menším areálům vstup velkých investorů do horského byznysu?
Má to dva efekty. Jeden je samozřejmě konkurenční, ale na druhou stranu v očích českého lyžaře české hory stouply, což je důležité. V některých věcech nám to svým způsobem pomáhá. Konkurence na vyšší úrovni nás samotné posouvá. Musíme do toho šlapat, abychom nabídli něco nového.
Pomáhá to udržet turisty v Česku, aby neodjížděli do Alp?
Myslím, že stále máme relativně dostupné lyžování. Pokud postavíte novou technologii, těžko budete mít skipas pod 600 korun. My jsme pořád pod pěti stovkami a takových areálů se dvěma lanovkami už moc není.
Nakolik vás ovlivňuje polská strana hor?
Víc nás ovlivňuje počasí než konkurence. To je takové pravidlo, které platí na sto procent.
Jezdí do Deštného lidé z ostatních areálů, kteří jsou na horách na týden?
Určitě se to děje. Vnímám pozitivně, že tu je alternativa. Když v Deštném nejsou podmínky, mohou přejet na hřeben. Ale pokud máme dobré podmínky, klientelu si držíme celkem úspěšně.
Proč v Orlických horách nefunguje projekt společného skipasu?
My se účastníme projektu Czech skipas, v němž je sezonní karta společná s 12 dalšími areály v republice. Do budoucna je to určitě cesta. Myslím, že je jen otázkou času, kdy se spojíme s dalšími areály v rámci Orlických hor. Tady je trochu nešťastné, že jejich koncentrace není tak vysoká a střediska jsou dost vzdálená. Třeba propojení s Říčkami vede bohužel po cestách, které se v zimě moc neudržují. Jediná cesta je přes Rychnov. Přesto máme celkem dobré vztahy. Před dvěma lety jsme měli i společnou kampaň. Věřím tomu, že do budoucna se domluvíme na společných permicích. Dřív se nám stávalo, že jsme tu sbírali skipasy z Říček a obráceně, ale spíše šlo o lidi z podhůří, kteří jedou jednou do Říček a podruhé do Deštného.
V čem jsou tyto areály odlišné?
My máme větší plochu pro lyžování a po ruce ještě další služby ve vesnici. Říčky jsou v lese, je tam trochu problém s parkováním, ale zase jsou o sto metrů výš, takže mohou dříve zasněžovat.
Jak se díváte na projekt areálu v Orlickém Záhoří?
Pokud se vybuduje, ještě několik let nám konkurovat nebude. Deštné hodně těží z dopravní dostupnosti, lidé tu mají veškeré zázemí. Záhoří podle mě bude hodně zaměřené na Poláky. Ale bude tu příležitost pro společnou kyvadlovou dopravu Deštné - Masarykova chata, potažmo Zieleniec a Orlické Záhoří. To by pro návštěvníky mohl být zajímavý produkt. Celá Deštná by z toho mohla profitovat.
Zieleniec je vaše nejbližší konkurence, komunikujete spolu?
Začínáme, ale trochu čekáme, až se to tam ustálí. Jejich rozvoj je dost živelný. Teď by pro nás spolupráce nebyla příliš výhodná. Aby společná permice dobře fungovala, musí být vyřešena infrastruktura propojení, parkování a prodej skipasů.
Ve druhé polovině prosince se čtyřsedačka v Deštném poprvé rozjela.
Jsou tu i menší vleky.
Provozovatelů je tady víc, ale otázka je, zda má smysl propojovat malé vleky, jestli pro ně není lepší mít svou cenovou strategii. Problém je i v tom, že licence na propojení skipasů není vůbec levná. My používáme alpské technologie, za které musíme platit stejné peníze jako alpská střediska. Přitom naše možnosti jsou někde jinde.
Jste spokojen s návštěvností Deštného?
Ta se hodně odvíjí od počasí. Můžete mít sebelepší marketing, ale když bude pršet, lidi nepřijedou. Pokud jsou dobré podmínky a je pěkná zima, návštěvnost máme většinou velmi slušnou.
Co vám v Deštném chybí?
Chceme se teď zaměřit na dvě věci. Také na letní provoz a letní aktivity, protože trendem je návrat Čechů na české hory v létě. My i další podnikatelé v Deštném cítíme, že nám léto může vyvážit kratší zimy a v budoucnu může hory zachraňovat. Co se týče zimy, chtěli bychom se posunout v gastru a vybudovat v areálu Marta II nový objekt, kde bude velkokapacitní restaurace s formou skirestu, jak jsou lidé zvyklí z jiných areálů.
Deštné ale několik restaurací má, ty jsou daleko?
Lidé jsou pohodlní a chtějí sjet z lyží přímo do restaurace, rychle se najíst a pak opět využít skipas. U lanovky Marta I jsou relativně v dosahu restaurace jako Karolína, Praha nebo Alba. Tady je to trošku horší.
Jste spokojení s nabídkou ostatních služeb v Deštném?
Deštné je v tomto ohledu zajímavé. Areál je docela rozsáhlý, ale ten mumraj lze opustit a po staré cestě jít kolem koní, stavit se v ateliéru zvonaře a hrnčířky a na chvíli vypnout. Jsou tu hotely, které už mají zajímavý wellness a dobrou kuchyni. Relativně dostupné jsou bazény v Rychnově, Dobrušce nebo v Kudowě. Je to dvacet minut a třeba pro lidi z Prahy nebo Brna to není problém. Každým rokem přibývají další věci.
Jsou zdejší kapacity dostatečné?
Myslím, že ano. Otázka je, zda odpovídají současným trendům. Záleží na nabídce a poptávce. Jak roste turistický ruch, postupně na to reaguje i ubytování. Přináší s sebou služby, které pak jsou i službami pro místní. Jsou tady nové restaurace, bowling nebo letní lanovka.
Jak hodnotíte propagaci Orlických hor?
Je úměrná, ale rezervy určitě jsou. Peníze z celého turistického ruchu by se měly sdružovat. Otázka je, jak to je s poplatky z ubytovací kapacity a jestli je všichni ubytovatelé platí. Vážím si každého, kdo se stará o své hosty. Oni sami jsou pak nejlepší reklamou.
Funguje v tomto směru dobře Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko?
Celkem slušně, ale bylo by potřeba, aby měla více členů. Táhnou ji obce a pár aktivních podnikatelů. Nejsme ale schopni se sdružit všichni, aby se to dělalo efektivně. Hodně podnikatelů si bohužel řekne, že se to nějak udělá i bez nich. To je asi největší překážka rychlejšího rozvoje turistického ruchu v Čechách.
Lanovka se rozjela koncem prosince 2017:
