Pro mladého talentovaného rybáře jsou kapři bratříčci, nezabil by je

Vánoční svátky a štědrovečerní večeři si většina lidí neodmyslitelně spojí s kaprem. Sedmnáctiletý rybář Stanislav „Stanley“ Blažka to má jinak. K bramborovému salátu si dá raději kuřecí řízek. „Pro mě jsou kapři bratříčci, nezabil bych je,“ tvrdí student Hotelové školy Světlá ve Velkém Meziříčí.

„Nemám nic proti tomu, když si rodiče a brácha kapra dají. Ochutnám ho,“ říká Stanislav Blažka. Ale pocity má při tom různé. „Hezky se chovám ke všem rybám, pouštím je,“ dodává sportovní talent Vysočiny.

S rybařením Stanley začal už v předškolním věku. „Byli jsme s rodiči na chatě, kolem které nám tekl potůček. Takový malinkatý, ale celkem hluboký,“ vzpomíná na dobu strávenou v okolí rybníka Zlatomlýn u Opatova. „V garáži jsem našel nějaké starší pruty. Tak jsme je s tátou sestrojili a chytali malinkaté rybičky: rousky a běličky,“ líčí.

V devíti letech si udělal první rybářský lístek. A začal lovit ve svazových vodách v okolí Jihlavy, u řeky, či na plovárně. „To jsem ještě neměl žádné zaměření, věnoval jsem se všem druhům ryb,“ prozrazuje.

V patnácti letech se od známého dozvěděl, že se dají chytat i daleko větší ryby než „normální“ padesáticentimetroví kapříci. „Takže jsem o tom začal hledat informace na internetu,“ líčí. „Sledoval trendy v rybařině, nejlepší rybáře v České republice i v zahraničí. Rád by se býval dostal mezi ně,“ tvrdí jeho otec Stanislav Blažka.

Chtěl se dostat od týmu, ale nikdo o něj nestál

„Chtěl jsem do nějakého týmu. Většinou jsou takové, které vlastní nebo provozuje nějaká firma. Všem jsem psal, jak to u nich je. Jestli mají nějaký juniorský tým. Ale nikde mě nechtěli,“ popisuje.

„Obracel se na řadu vyhlášených rybářů, kteří třeba prodávají různé krmení, boilies, jestli by za jejich tým nemohl chytat ryby. A oni by mu dali třeba slevu na jejich produkty, materiál, pruty a tak dál,“ upřesňuje Blažka starší. „A skoro všichni ho odvrhli.“

Seriál Vysočina má talent

Regionální příloha MF DNES přináší seriál, ve kterém každý týden představuje talentované sportovce z Vysočiny.

Pokud je ve vašem oddílu nebo okolí šikovný chlapec či dívka, jejichž výsledky a výkony zaslouží pozornost, dejte nám o nich vědět na uvedené kontakty: MF DNES Vysočina, Brněnská 71, 586 01 Jihlava; telefon: [phone]; e-mail: [e-mail] nebo [e-mail]

Až před rokem, těsně před 10. prosincem, kdy Stanislav slaví narozeniny, přišel zlom. „Jednou jsme spolu jeli autem a já jsem se ho ptal: Stanley, a kdo je tady v republice nejlepší rybář, největší kaprař. A on řekl, že Tomáš Blažek z Kolína,“ říká Blažka starší. „Že je nejlepší, má největší kapitální úlovky v Česku, ve Francii. A že tím žije.“

Právě Tomáše Blažka pak společně oslovili. „Stanley se podíval na internet, našel jeho číslo a tak jsme mu zavolali. Zeptali jsme se, jestli bychom se za ním mohli přijet podívat, popovídat si. A on řekl, že klidně máme dorazit,“ líčí tatínek.

„V ten moment se v mém životě hodně změnilo. Začala ta větší, těžší kaprařina,“ usmívá se talentovaný rybář, který se stal součástí týmu Tomáš Blažek and friends.

„Dostal se do party možná deseti, možná sto padesáti lidí, kteří o sobě vědí, protože mají stejné tričko, stejnou bundu. A řeknou si: jé, ty taky chytáš pod Tomášem,“ prozrazuje otec.

„Když se v kaprařině řekne Tomáš Blažek, každý ho zná. A nejen u nás, ale i ve světě,“ tvrdí Stanley Blažka. „Je to taková česká ikona. Je určitě super, že můžu být právě v jeho týmu. Občas s námi zajde na ryby, poradí nám nějakou taktiku, strategii.“

Při chytání velkých ryb totiž podle Blažky nejde pouze o to, mít správnou výbavu. „Není to o tom, pořídit si pořádné krmení a nasypat ho do vody. Jde o to, najít tu rybu. Dokázat ji lokalizovat. To je úplně to nejsložitější,“ je přesvědčen. „Můžete sedět někde týden na Labi a nemusíte si ani sáhnout na šupinu. A nebo můžete chytit parádní kousek. To je právě na kaprařině to nejhezčí,“ má jasno.

Svého kapitálního kousku se Blažka dočkal v srpnu na Labi u Kolína. Kapr šupináč, s nímž bojoval 45 minut, měl 94 centimetrů a 19,5 kilogramů. „Zabral před půlnocí. Byl jsem hodně unavený a rád, že jsem ho vůbec vytáhl,“ přiznává.

Za rybami jezdí s foťákem

Přitom jako aktivní tenista nemá s fyzičkou problém. „Ale tohle je celkově vyčerpávající. Máte nervy s tím, co když ta ryba spadne a nebudete vědět, co byla zač. Je to dost náročné na hlavu,“ tvrdí.

Hlavní kaprařská scéna je podle Blažky v Anglii a ve Francii. Ale Česko se těmto zemím přibližuje. A pomoct zpopularizovat ho by chtěl i Blažka. „Chytám pro prestiž. Abych byl v rybařině slavnej a aby se o mě mluvilo,“ říká otevřeně. „Aby lidi věděli, kdo jsem.“

Otevřený je tak i možnosti zviditelnění prostřednictvím vlastní tvorby na YouTube. „Něco takového do budoucna plánuju,“ přiznává. „Letos jsem ale ještě neměl tolik chuť. Musím se nejdříve něco naučit, nachytat pořádné ryby.“ A také si užít pobyt v přírodě.

„Je v ní neskutečný klid. Člověk si odpočine, nikdo ho neruší. Já si vypínám i mobil,“ tvrdí. „Vezmu foťák, fotím přírodu a na lidi nereaguji,“ usmívá se.

V michelinské kuchyni Alcronu vařil s Paulusem

Za základ svých rybářských úspěchů Stanley považuje dobré jídlo. Při chytání přijde k dobru i vepřová krkovička s hermelínem a slaninkou na grilu, podáváná s chlebem.

Rybolov a tenis nejsou jedinými koníčky, kterým se Stanislav „Stanley“ Blažka věnuje.

Sedmnáctiletý student Hotelové školy Světlá ve Velkém Meziříčí má blízko i ke gastronomii. „Je vynikají kuchař,“ tvrdí jeho otec Stanislav. „Byl pět týdnu na praxi v Alcronu, v michelinské kuchyni.“ Doslova „na jednom prkně“ pracoval s mediálně známým kuchařem Romanem Paulusem. „Načerpal jsem tam neskutečné informace,“ pochvaluje si Stanley.

„V michelinské kuchyni je pět kuchařů. A když Stanley odcházel, říkali mu: kdykoli se sem vrať a my tě vezmeme,“ těší jeho otce.

Ten však doufá, že mu syn přece jen zůstane ve firmě. Vždyť je majitelem známého komplexu Mlýnhotel ve Vílanci. „V gastronomii budu určitě pokračovat, máme hotel kousíček za Jihlavou,“ připomíná šikovný mladík.

Že by však propojil své dvě vášně, gastronomii a rybaření, s tím zatím nepočítá. „Udělat v centru nějakého města vyhlášenou restauraci na sladkovodní a mořské ryby by určitě stálo za to,“ připouští. „Ale my jsme taková staročeská restaurace, nevím, jak by na to lidé reagovali,“ krčí rameny.

I tak se ve Vílanci mohou těšit, že jim roste kvalitní kuchař. „Je to barista, cukrář, dělá sushi. Má milion kurzů,“ prozrazuje jeho otec.

„Škola nám navíc také zajistí účast na všelijakých soutěžích. A tak mě třeba příští rok čeká mezinárodní mistrovství České republiky do 23 let v teplé kuchyni,“ odhaluje Stanley Blažka.