„Bohemku mám rád, ve volném čase tam zajdu na fotbal. Tam mě přivedli k dospělému fotbalu, takže by nebylo fér, abych se radoval,“ vysvětloval Budínský.
Celý zápas jste měli převahu. Bylo těžké dobývat branku hostů?
Bylo, Bohemka byla vzadu dobře zformovaná a my se nedokázali prosadit. Tomáš Wágner měl na začátku šanci, škoda že ji neproměnil. Asi by utkání vypadalo trochu jinak, museli by hru otevřít, ale to už je jedno. Máme tři body a můžeme trošku slavit.
Nepřekvapilo vás, jak vás hosté nechali hrát?
Spíše jsme na ně chtěli sami vletět, což se povedlo. Dali jsme dopředu trochu rychlejší hráče, pod hrotem hrál Honza Moravec. Chtěli jsme je napadat, což se dařilo. Na tom terénu fotbal hrát moc nešel, takže to spíše bylo o takových nákopech, o bojovnosti.
V posledních deseti minutách jste na podzim dostali sedm gólů. A také Pražané ke konci zahrozili. Nelekl jste se?
Pod dojmem těch jedenácti bodů jsme se vrhli do útoku a před naším gólem měla Bohemka obrovskou šanci. Kdyby ji vyřešili, tak se tady bavíme úplně o nečem jiném. Pro nás to jsou zlaté body.
Neříkáte si, že jste si už smůlu na podzim vybrali, že jaro bude lepší?
Ve fotbale nikdy nevíte, co se stane. Můžeme udělat spoustu bodů na začátku jara jako minulou sezonu, anebo také ne a budeme záchranu honit. Hlavně potřebujeme udělat z našeho stadionu pevnost, jako tomu bylo v předchozím ročnímku ligy a občas musíme bodovat venku. Odtamtud jsme přivezli jen jeden bod, což je hrozně málo. A především musíme porazit přímé konkurenty v boji o udržení. Teď potřebujeme dobře potrénovat, prootže na jaře nás čeká velká šichta.
