„Poslední, co řeknu lidem, kteří nevěří v cyklistiku, cynikům a skeptikům, je: Je mi vás líto. Je mi líto, že nemůžete mít velké sny. Je mi líto, že nevěříte v zázraky.“ Těm slovům je v tuto chvíli dvanáct let. Pronesl je jistý Lance Armstrong stojící ve žlutém trikotu na Elysejských polích po svém sedmém vítězství na Tour de France.
SEDM. Sedmkrát takhle Lance Armstrong dojížděl do Paříže jako vítěz Tour de France. Sedm prázdných prvních míst nyní ve výsledcích svítí.
Hordy sportovních fanoušků i z mimocyklistické bubliny v tento velký zázrak věřila. Marně.
Jsou to právě slova cyklistického Vlka z Wall Street, která mi pokaždé vytanou na mysli, když britský tým Sky začne obhajovat svou aféru spojenou s dalším vítězem Tour – Bradleym Wigginsem a jeho terapeutickými výjimkami.
Ne, „nebeská“ stáj nezažívala na začátku letošního roku nejlepší časy. Více než o jejich úspěších na silnici se hovořilo o kauze, která započala vlastně docela nevinně.
Mnoho povyku pro nic?
Měsíc po konci olympijských her v Riu ukradla hackerská skupina Fancy Bears dokumenty obsahující informace o terapeutických výjimkách pětadvaceti sportovců. Byl mezi nimi i Bradley Wiggins - nejúspěšnější britský olympionik a vítěz Tour de France. Muž, který se stal styčným bodem vzestupu britské cyklistiky posledních let.
Mnoho povyku pro nic, hlásaly tehdy titulky zabývající se aférou. O plácnutí do vody hovořil Jan Chlumský, šéf exekutivy Českého antidopingového výboru.
Zprvu se zdálo, že se mýlí.
Že v případu „Wiggins“ jde o otevření Pandořiny skříňky, která měla zůstat zapomenuta kdesi hluboko v Mariánském příkopu. Místo toho na rok rozbouřila vody cyklistického oceánu, jenže nyní je zase uklidnila.
Minulou středu totiž po více než 12 měsících Britská antidopingová agentura bez vynesení jakéhokoliv rozsudku jeho případ uzavřela. Případ, který podle Wigginse nebyl ničím jiným než peklem na zemi a honem na čarodějnice.
„Všechno to byly jen spekulace a na těch celý případ postavili. Přitom pro sportovce je nejhorší věcí na světě, když je obviněn z jakéhokoliv dopingu. Nic horšího zažít nemůžete,“ říká 37letý Brit.
The black boat don't float! Morning grind done https://t.co/BwGQY3V5Cb
On sám tak dál zůstává bez poskvrny a může se směle věnovat své nové kariéře - veslařské. V prosinci se dokonce zúčastní národního mistrovství ve veslování na trenažérech. Jako kdyby žádná aféra neexistovala.
Jenže události, které se postupně za poslední rok odkrývaly, vyvolávají i nadále otázky, na které nejsou odpovědi.
Pokrytecká Sky
Třeba: Jak vážně berou ve Sky bezinjekční politiku, tedy léčbu cyklistů bez nutnosti nitrožilní aplikace medikamentů, kterou se od svého vzniku v roce 2010 tak pyšní?
Podle dostupných informací moc vážně ne.
V březnu tohoto roku vystoupil v pořadu BBC Josh Edmondson, bývalý cyklista britského týmu, jenž přiznal, že injekci sám několikrát v roce 2014 použil, doktor týmu o tom věděl, ale v tomhle počínání ho kryl.
Hodně prapodivně pak v tomhle kontextu vyznívají i slova samotného Wigginse v jeho autobiografii „Můj čas“, ve které doslova napsal, že slovo jehla je v týmu tabu a že sám kromě očkování a kapačky kvůli dehydrataci žádnou nepoužil.
NEJCENNĚJŠÍ TRIUMF. Vítězství na Tour 2012 Wigginsovi zaručilo šlechtický titul Sir.
Jenže on použil. Muž, který si před své jméno hrdě píše šlechtický titul Sir, jenž dostal po vítězství na Tour od královny Alžběty II., se tady trochu pozapomněl. Vlastně trochu víc.
Lékařský záznam týmu ho totiž usvědčuje hned ze tří použití injekce s kortikoidy! A ne jen tak ledajakých. První jehlu použil v červnu 2011 těsně před Tour de France, druhou o rok později, kdy slavný závod vyhrál, a třetí v dubnu 2013, kdy se shodou okolností chystal ovládnout Giro d´Italia.
Mimochodem, tady přichází další paralela se zloduchem Armstrongem. Stejnou injekci, ve které je i látka triamcinolon acetonide, použil v roce 1999 na Tour právě Texasan a byl na ni pozitivně testován. Látka totiž zlepšuje zotavování, zvyšuje výdrž a podporuje hubnutí.
Pro vrcholové cyklisty docela zásadní atributy.
Otázkou také je, proč k něčemu podobnému Wiggins vůbec sáhl. Podle Johna Dickinse z univerzity v Kentu sahají k traimcinolonu lidé s opravdu silnou reakcí na astma, mezi něž podle svých slov Brit nikdy nepatřil.
Tou úplně největší záhadou však i přes právě skončené vyšetřování zůstává tajemný Wigginsův balíček.
Důkazy chybí
Psal se rok 2011, když trenér národní reprezentace Simon Cope dovezl tajemný balíček z Manchesteru na závod Critérium du Dauphiné, generálku před Tour de France.
Bradley Wiggins ve čtvrté etapě Tour Critérium du Dauphiné.
Měl v ní být lék Fluimucil, který usnadňuje dýchání. A možná opravdu byl, ale pokud ano, proč si ho lékaři Sky nevyzvedli v kterékoliv lékárně ve Francii a místo toho čekali čtyři dny, než Cope dorazí z Velké Británie?
Když se o případ začala zajímat Britská antidopingová agentura, zjistila, že laptop týmového doktora Richarda Freemana, ve kterém byly informace o užívání léků všech závodníků, byl záhadně ukraden už v roce 2014 během dovolené v Řecku. Doktora následně agentura předvolala k zodpovězení kruciálních otázek, Freeman ale na poslední chvíli odmítl - prý ze zdravotních důvodů.
A že Wiggins celý život léčí astma, proti kterému je Fluimucil kontradiktorní, tedy vzájemně si odporující, to už asi vůbec nikoho nepřekvapí.
Jasný důkaz, který by dal jedné nebo druhé straně za pravdu, je nejspíš nadobro pryč, asi i proto Britská antidopingová vyšetřování v tichosti ukončila. I to hraje pochopitelně Wigginsovi do karet. „Žádné důkazy, které by prokazovaly, že jsem udělal nějakou nepravost, neexistují. A i kdyby existovaly, jen prokážou mou bezvýhradnou nevinnost,“ chvástá se nyní už bývalý cyklista.
Celý jeho případ ale vede jen k dalším dohadům o transparentnosti nebeského týmu, jehož praktiky se až nápadně podobají těm americkým před více než deseti lety.
Týmu Sky neprospívá ani fakt, že před lety odmítl členství v uskupení MPCC (Mouvement Pour un Cyclisme Credible) bojujícím za věrohodnou cyklistiku. V něm se dodržují přísná pravidla, která Mezinárodní antidopingová agentura ani Mezinárodní cyklistická unie nevyžadují, a jedno z nich říká, že cyklista nesmí závodit osm dní, pokud použije kortikoid proti astmatu.
Dave Brailsford.
Principál týmu Dave Brailsford tehdy řekl, že Sky má vlastní strategii. Jakou? Pokud chcete čistou cyklistiku, mělo by pro vás být samozřejmostí členství v organizaci MPCC, byť jen dobrovolné. I tohle je další dílek do skládačky o nedůvěryhodnosti britské ekipy, která se tak chvástá svými vysokými etickými standardy a postupy.
Wigginsův případ je nyní oficiálně uzavřen. Stále je však plný děr a rozporů, stále vyvolává více otázek, než zná odpovědí. Důkazy, které by celý spletitý příběh rozmotaly, jsou nejspíš nenávratně ztraceny.
Místo jejich hledání se tak po nás chce, abychom zase jednou věřili v zázraky.
