Osobnosti, které inspirují: král železnic, který zapomněl plánovat

Bethel Henry baron von Strousberg je v dobových pramenech označován za významného podnikatele druhé poloviny 19. století. Jeho nebývale velký podnikatelský záměr měl změnit svět dopravy. Důvodem, proč o něm většina Čechů nikdy neslyšela, je jeho osudové selhání v plánování.

Na zámku Zbiroh mají Strousbergův salonek. Baron zámek koupil v roce 1868 a vlastnil ho jedenáct let. | foto: Archiv: Zámek Zbiroh

Vlastním jménem Barthel Heindrich, později se v Anglii přejmenoval na Bethel Henry, pocházel z chudých poměrů. Brzy osiřel, pokoušel se prorazit mnoha způsoby, u ničeho nicméně dlouho nevydržel. Pomáhal v obchodu s uhlím, zkoušel pracovat jako novinář, pojišťovací agent, prodával obrazy, studoval práva. První podnikatelskou příležitost objevil v koupi zboží z nepojízdné lodi, na kterém posléze vydělal svůj první kapitál. Další obchody mu nevycházely, ale získal z nich cenné zkušenosti.

Od networkingu k železničnímu magnátovi

V roce 1856 začal pracovat v Berlíně jako zástupce pojišťovny Waterloo (zde je vhodné poznamenat, že se jednalo o anglickou, nikoliv francouzskou společnost). Okamžitě pochopil, jak důležitá je vize propojení kontinentu železnicí a začal se věnovat jen tomuto tématu.

Seriál o historických osobnostech

• Co si počít s tou spoustou vědomostí, které máme z hodin dějepisu? Možná vybudovat v sobě hrdost na vlastní národ a možná si uvědomit, že kdo se nepoučí z chyb minulosti, je odsouzen je opakovat.
• Seriál osmi historických osobností z pohledu managementu se snaží propojit historii s tím, co se děje v současnosti.
• První díl se zabýval Karlem IV. a jeho komunikačními schopnostmi. Čtěte ZDE.
• Nejedná se o výsledek primárního výzkumu v knihovnách, ale zároveň nejde o víkendové psaní. Veškeré informace vycházejí ze sekundárních zdrojů - kronik, disertačních prací, uznávaných knih historiků, kteří zkoumali dobové prameny.
• Přidán je rozměr pohledu managementu, který může tyto více či méně známé osobnosti přiblížit dnešnímu člověku.
• Autory jsou akademici Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze. www.vse.cz

Brzy se seznámil s vlivnými lidmi, kteří sdíleli jeho podnikatelský sen a svěřili mu menší a později vysoké částky jako investice do stavby železničních spojů. Začal s tylžsko-instručskou, poté pokračuje východopruskou jižní dráhou, později berlínsko-zhořelickou, marko-poznaňskou, Halle-Žarov-grubenskou a dalšími. Stal se železničním magnátem s velkými plány dalšího postupu.

Český Manchester a jedno kuře denně

Z počátku se baronovi Strousbergovi extrémně dařilo. Jeho nadšení do projektů, jasná vize a plány, ze kterých nehodlal slevit, slavily úspěch za úspěchem.

Protože byl nedostatek železa pro jeho potřeby za přijatelnou cenu, rozhodl se zřídit vlastní železárny. Koupil množství statků a továren v Německu a Polsku (hutě, válcovny, lokomotivku). V Berlíně na Wilhelmstrasse vybudoval svůj palác. V roce 1868 koupil panství Zbiroh a stal se z něj pohádkově bohatý baron. Z Plzeňského kraje chtěl vybudovat průmyslové centrum s nejvýznamnějšími železárnami ve střední Evropě.

Byl známý tím, že si přál, aby si u něj každý dělník vydělal tolik, aby si mohl dát jednou denně kuře. To znamenalo, že platil mnohem více, než jiné podniky. Například zemědělství se nevyplácelo vůbec, takže i ti, kteří měli přístup k půdě, pracovali raději pro něj. Tím nastal úpadek tradičního zemědělství a cvočkářství.

Strousberg měl plán vybudovat hutě, válcovny, lokomotivky, vysoké pece, vagónky, mostárny, pak také zaměstnanecké bydlení, mezinárodní hotely s lázněmi, nemocnici, školy a divadla a nemalou část toho také uskutečnil. Do tří let měl vzniknout moderní komplex, takzvaný český Manchester, s centrem ve Františkově, který by dodával 3500 vagónů a 100 tisíc tun železa ročně.

V plánu byla stavba velké ocelárny, která by vyráběla koleje z bessemerované oceli pro převzatou stavbu železnici ve Francii. Každý dobrý vojevůdce ale ví (dochováno např. z Umění války, Sun C ́), že jakmile se plán srazí s realitou, je nutné jej změnit, čili znovu plánovat.

Po rychlém rozvoji, strmý pád

Slepé dodržování plánu je to, co velmi často přivádí firmy do nemalých, zde smrtelných problémů. Nehledě na základní propočty příjmů a výdajů, nehledě na pád vídeňské burzy v roce 1873, nehledě na problémy s fosforem ve své oceli, Strousberg se dál držel svého plánu, který se mu po kusech hroutil.

O autorovi

David Anthony Procházka

• Učí na Katedře managementu Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy Ekonomické v Praze (VŠE) a několika MBA programech ve světě.
• Je absolventem cambridgeské University Judge Business School a dále se vzdělává na UCL a VŠE.
• Působil především na pozicích obchodního ředitele a ředitele divize. Ve stejné době, kdy zahodil televizi, zjistil, že má dar vymýšlet inovativní způsoby předávání vědomostí a od té chvíle se stále více věnuje výuce privátně ve firmách i na vysokých školách.
• Hraje šachy, skáče z letadla, hraje golf, medituje, šermuje. Je ženatý, má velikého kocoura a tvrdí o sobě, že je šťastný.

Namísto přehodnocení situace se snažil svůj plán hájit před investory, dokonce vytvářel fiktivní společnosti, vydával akcie prakticky bez krytí, podplácel ředitele ruské komerční banky, u které ukládal bezcenné akcie a vybíral na ně milionové zálohy, aby mohl pokračovat v naplňování již zcela nesmyslného plánu. Nakonec byli on i ředitel banky dopadeni a odsouzeni.

Baron von Strousberg si odpykal trest v žaláři pro dlužníky, poté sepsal paměti a dožil v chudých podmínkách v Berlíně. Jaký měl jeho strmý pád dopad na společnost? Je nutné si uvědomit, že především v samotném kraji byl s jeho podniky skoro každý člověk nějak spjatý. Kdo pro něj nepracoval, ten mu důvěřoval a investoval úspory do jeho akcií.

Malá řemesla zanikala, zemědělství se v kraji provozovalo velmi okrajově. Lidé přišli o vše a neměli se k čemu vrátit. Vzhledem k jeho výjimečnému networku byl napojený na významné kapitalisty své doby, kteří do jeho vize mohutně investovali. Celkový dluh Strousberga byl vyčíslen na neuvěřitelných 90 milionů zlatých. Bylo to v době, kdy měsíční mzda úředníka činila kolem 25 zlatých.

Reflexe pro manažery

Z příběhu barona vyplývají tři důležité momenty:

• Problémem, který trápí mnoho manažerů i dnes, a to je nepochopení rozdílu mezi plánem a plánováním. Plán je sice důležitý, nicméně jak dochází k jeho střetu s realitou, měnícím se makro, mezzo a mikro prostředím, tak nutně musí dojít k přehodnocování a přizpůsobování plánu těmto novým podmínkám.
• Dalším bodem, hodným zamyšlení, je pocit podnikatele, že jeho úspěch či neúspěch je v podstatě jeho problém. Jak je vidět na příkladu Zbirohu, není tomu tak. Špatné rozhodnutí jednoho podnikatele může uvrhnout do recese celý kraj, lidé mohou přijít o vše. Jeden osud poznamenává osudy mnohých.
• A pak je tu starost Dr. Strousberga o blaho svých dělníků, která byla na svou dobu velice neobvyklá. Přestože nemusel, rozhodl se jim dávat vyšší platy, aby mohli jíst častěji maso a měli se lépe. V době, kterou řadíme do velmi tvrdého kapitalismu, se pohádkově bohatý baron podnikatel stará o to, jak se jeho dělníkům žije a jak jim může zlepšit podmínky k životu. Dnes je sice alespoň ve větších firmách mantrou CSR, nicméně, kdo z nás vnímá na manažerském postu jako samozřejmost službu společnosti.