Čtvrtek 9. července 2020, svátek má Drahoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 9. července 2020 Drahoslava

Historie financí: Jak to bylo s vázanými vklady a kdo zaplatil škody

  15:00aktualizováno  15:00
Byla to reforma z října roku 1945, která v Československu uvedla v život institut vázaných vkladů. Co to bylo, proč vznikly a co se s nimi dělo v období od jejich vzniku do jejich konečné likvidace v roce 1953? A kdo na nich nejvíce tratil?

Žena s nákupní taškou z roku 1952. | foto: Profimedia.cz

Německá okupace Čech a Moravy a přechod fronty a bojové operace v posledním půlroce trvání druhé světové války zanechaly obnovené Československo v poměrně žalostném stavu. A to i přesto, že v porovnání s okolními státy byly škody relativně nižší.

Jedním z prvořadých úkolů nové vlády byla náprava měny. České země a Slovensko měly své samostatné měny a zároveň na jejich území obíhaly ještě další, především říšské marky a maďarské pengö. Cílem bylo tedy zajistit pro celé území státu oběh jen jedné měnové jednotky. Tyto kroky měly vytvořit předpoklad pro plynulou obnovu hospodářství a přechod na mírovou výrobu.

Dalším cílem pak bylo dostat pod kontrolu inflační tlak. Ten byl způsoben tím, že protektorátní, a také slovenská ekonomika, i když v menší míře, se během války orientovaly na výrobu předmětů pro válečné účely. A také tím, že Německo za zbrojní dodávky neposkytovalo adekvátní protihodnotu a financovalo je inflační emisí protektorátních korun. V oběhu tedy bylo více peněz, než kolik by stačilo při daných cenách, které byly přísně regulovány, k nákupu veškerého zboží.

Dalším problémem byla kvalita bankovního sektoru, v jehož bilancích se nacházelo velké množství špatných úvěrů a především bezcenných říšských státních cenných papírů.

Historie financí

  • V seriálu představujeme zajímavé okamžiky z dějin finančnictví.
  • Autory jsou akademici Vysoké školy ekonomické v Praze.
  • www.vse.cz

Čtěte také:

Historie financí: jak se bankovky mění kvůli válce na drobné

Tisícikoruna z roku 1934

V září roku 1945 byla tedy ustavena komise odborníků ze zástupců klíčových státních a zájmových institucí, zejména ministerstva financí a Národní banky. Své zástupce mělo samozřejmě i Slovensko. Osoby účastněné v této komisi měly pochopitelně i stranickou profilaci.

V čele této komise stál generální sekretář Hospodářské rady vlády Edvard Outrata. Tato komise připravila řešení, které kombinovalo metodu zvýšení cenové hladiny s metodou blokování vázaných vkladů. Každý občan dostal nějakou pevnou částku ze svých úspor a zbytek byl po určitou dobu blokován.

Blokovaná částka měla navíc podléhat progresivnímu zdanění, tak aby břemeno odstranění válečných škod nesly spíše movitější vrstvy obyvatelstva. Šlo o kompromis mezi zástupci ministerstva financí, Národní banky a odborů, kteří prosazovali blokaci vkladů, a pak profesory ze Státního úřadu plánovacího a z Vysoké školy obchodní. Ti zase preferovali nápravu pomocí inflace, která by přebytečné oběživo znehodnotila.

Výnos z peněz sudetských Němců pomohl rozpočtu

Diskuze se následně přenesla k otázce, jak se vypořádat se zadrženými vklady. Komise se totiž rozhodla propojit problém správného množství peněz v oběhu s problémem očištění bank od špatných pohledávek. Ve hře bylo několik řešení. Vedle jejich zdanění se počítalo s převedením části hodnoty těchto vkladů do státního dluhu, a tím je umořovat ze státního rozpočtu. K tomu měl sloužit také výnos z majetku konfiskovaného především sudetským Němcům. A také osobám a institucím označeným podle příslušných dekretů za nepřátelské.

Ve hře bylo rovněž zrušení části blokovaných vkladů. Toto zrušení však bylo považováno za krajní řešení poté, co ostatní navrhované metody nepřinesou kýžený efekt. Spory se vedly také o způsob a rychlost uvolňování.

Plošné a rychlejší uvolňování podporovali zástupci ministerstva financí, zejména Jan V. Mládek a také sociální demokrat Karel Maiwald ze Státního úřadu plánovacího. Naopak pomalejší a na sociální hlediska vázané uvolňování prosazovali zástupci Národní banky včetně jejího předsedy Nebesáře a komunisté.

O autorovi

Petr Chalupecký

  • Odborný asistent na Katedře hospodářských dějin Národohospodářské fakulty VŠE.
  • Specializuje se na hospodářské a politické dějiny Střední Evropy ve 20. století, zejména na měnovou politiku Československa v poválečných letech.

Vázání vkladů na základě dekretu č. 91 o obnově měny z 19. října 1945 vyvolalo velké diskuze, poněvadž vázány byly všechny vklady učiněné k 1. listopadu 1945. Netýkalo se to tedy vkladů vzniklých během válečných let, ale i vkladů předválečných. Celková výše vázaných vkladů činila k 15. listopadu, kdy musely být všechny vklady přihlášeny, 287 miliard korun.

Dekret umožňoval jejich dílčí uvolňování, a to fyzickým osobám především ze sociálních důvodů a pak podnikům na výplatu mezd a nezbytný provoz. Volnou dispozici s vázanými vklady měly státní úřady a veřejné korporace, mezi něž patřily i sekretariáty politických stran. Ty si jen do poloviny roku 1947 vybraly kolem 170 až 200 milionů korun. Nejvíce KSČ.

Již záhy po provedení reformy se ukázalo, že tempo uvolňování vázaných vkladů narušuje původní představy tvůrců měnové reformy o optimálním množství oběživa v ekonomice. To při plném výkonu ekonomiky mělo odpovídat 30 miliardám korun, avšak jen do konce roku 1945 bylo z vázaných vkladů uvolněno zhruba 25,5 miliardy korun a celkové množství peněz v oběhu již tehdy přesahovalo 40 miliard. Obdobně vysoká částka byla uvolněna i v následujícím roce.

Přítrž tomu učinilo jednak ustavení Likvidačního fondu měnového v září roku 1947, kdy banky mohly uvolňovat tyto vklady jen do výše volného vkladu vedeného dotyčným ústavem pro Likvidační fond měnový, a jednak postupné zpřísňování uvolňovacích směrnic. Poté se už uvolněné částky pohybovaly v jednotkách miliard ročně.

Vznikající inflační tlak přinutil počátkem roku 1946 měnovou komisi znovu otevřít otázku případného škrtnutí vázaných vkladů. Zástupce Národní banky Chmela přednesl v lednu 1946 návrh na likvidaci zhruba 60 až 66 miliard korun, avšak nesetkal se s příliš velkým souhlasem. Proti byli zejména komunističtí a sociálně demokratičtí zástupci. Pro neshodu v této komisi a vzhledem k blížícím se volbám nakonec vláda od návrhu na zrušení části vázaných vkladů upustila.

Rok 1953 a konec uvolňování vázaných vkladů

Postupem času, se zaváděním sovětského modelu hospodářství a s ním spojenou strukturální přestavbu ekonomiky, se začalo ukazovat, že uspokojivé řešení problematiky vázaných vkladů není v krátkém časovém horizontu dosažitelné. Čas od času se sice objevovaly návrhy, jak s vázanými vklady naložit, například převést je na důchodové pojištění, ale všechny vyzněly do ztracena. Sama veřejnost, soudě podle dobového průzkumu z konce roku 1949, se z velké části smířila s tím, že blokované peníze v plné výši již nikdy neuvidí.

Blížící se konec první pětiletky, a rostoucí nerovnováha na spotřebním trhu, přiměly vedení KSČ otázku vázaných vkladů definitivně vyřešit. A opět v rámci širší nápravy měnové rovnováhy a rovnováhy spotřebního trhu. Dnem 14. února 1953 bylo zastaveno ze dne na den, a k údivu překvapené veřejnosti, jakékoli uvolňování vázaných vkladů.

Zákonem číslo 41 o peněžní reformě z 30. května byly vázané vklady bez náhrady zrušeny. Z původních 287 miliard korun, během doby ještě navýšených o dalších 12 miliard korun, zůstávalo koncem roku 1952 na vázaných účtech téměř 100 miliard, z toho zhruba 78 miliard náleželo fyzickým osobám.

Ačkoli zbylá částka byla vyšší, než ta původně určená k přímému zrušení, byla ztráta těchto peněz z hlediska jejich kupní síly méně bolestná, než pokud by došlo ke zrušení části vázaných vkladů již v polovině roku 1946.

Zbývá ještě odpovědět na to, zda bylo nutné skutečně vklady v roce 1945 zablokovat a udržovat je v tomto režimu po tak dlouhou dobu. Na to není snadná odpověď. Československá ekonomika utrpěla v letech 1945 a 1946 dvojí šok. Nejprve ve znehodnocení a zničení výrobních zařízení a dopravní infrastruktury a následně odsunem sudetoněmeckého obyvatelstva. Uvolnění represe při zachování prvků řízené ekonomiky omezovalo možnosti hospodářské politiky kontrolovat mzdový vývoj, a tím udržovat cenovou stabilitu.

Pokud by nedošlo k blokaci kupní síly a zvolilo by se řešení vyššího cenového vzestupu, pravděpodobně by to vyvolalo vyšší inflační očekávání. Lidé by více používali naspořené peníze k úhradě stoupajících životních nákladů. Navíc ti, jejichž úspory z doby před prvním listopadem 1945 byly malé nebo žádné, by kompenzaci řešili vyššími požadavky na růst mezd.

Kdo tratil nejvíce?

Z šetření o rozložení vázaných vkladů fyzických osob učiněného v druhé polovině roku 1946 vyplývá, že 60 % objemu vázaných vkladů byly vklady o výši od 30 tisíc do 200 tisíc. Největší, zhruba čtvrtinový podíl, vlastnily takzvané bílé límečky, následovali podnikatelé a živnostníci se zhruba pětinovým podílem. Na dělnictvo připadalo kolem 18 %. Jejich podíl byl však dán velkým počtem osob. Důchodci vlastnili cca 10 %.

Během sledované doby došlo ke změnám v procentech. Z výsledků šetření uskutečněného v říjnu 1952 plyne, že nejvíce vkladů nadále náleželo nedělnickým zaměstnancům, a to více jak jedna třetina. Následovali dělníci se zhruba jednou čtvrtinou. Na podnikatele a živnostníky připadaly již jen 2 %. Za tu dobu se proměnila sociální struktura obyvatelstva. Výrazně posílil podíl dělnictva a bílých límečků.

Vklady bohatších lidí byly více postiženy majetkovými dávkami. Těch se do konce roku 1952 vybralo přes 31 miliard korun. Přestože právě od těchto lidí bylo vybráno nejvíce vkladů od 50 do 500 tisíc a spadaly do pásem s vyšší progresí, stále zůstával největší objem vkladů v rukou střední třídy. Ta tedy také na likvidaci vázaných vkladů v roce 1953 nejvíce tratila.

Autor:
  • Nejčtenější

Peníze zapomněla v bankomatu, poctivého nálezce odmítli v bance i na úřadě

Stát se to může každému z nás. Jsme zamyšlení, roztržití nebo nám zrovna zazvoní telefon a tak transakci u bankomatu...

Začínali s jedním starým traktorem, dnes mají obrat deset milionů

Nikoho by ani nenapadlo, že se pouze čtyři členové rodiny starají o dvě stě býčků a krav a obdělávají 250 hektarů půdy....

PŘEHLEDNĚ: Konec daně z nabytí nemovitosti. Kolik dnes ušetříte?

Koupili jste si byt za tři miliony a byli naštvaní, že budete muset vyndat z kapsy ještě sto dvacet tisíc na daň z...

Poradna: může zaměstnavatel chtít vědět, kam pojedu na dovolenou?

S ústupem pandemie koronaviru se opět otevírají hranice. Vycestovat na dovolenou do ciziny je již možné. Nemusí to být...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vysněná dovolená se nekonala, přesto má zaplatit 24 tisíc. Jak se bránit?

Když si objednáme zájezd u cestovní kanceláře, očekáváme, že ta se o vše postará a my nemusíme nic řešit. Jak ovšem...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

Schizofrenní žena, nechtěná emigrace. Zachránila ho Nemocnice na kraji města

Premium Kde je hranice skutečné lásky? Kdy končí vztah a začíná tyranie? Ladislav Chudík na tyto otázky dlouhé roky marně...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

  • Další z rubriky

PŘEHLEDNĚ: Konec daně z nabytí nemovitosti. Kolik dnes ušetříte?

Koupili jste si byt za tři miliony a byli naštvaní, že budete muset vyndat z kapsy ještě sto dvacet tisíc na daň z...

Kolik kdo dnes vydělává? A jak naše mzdy ovlivní krize?

Průměrná mzda se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšila na 34 077 korun. Kdo na průměrnou mzdu dosáhl a kde se...

Pronajmout byt v Praze nyní trvá i dva měsíce, v Kroměříži jen týden

Premium Nouzový stav vyhlášený v polovině března ochromil českou ekonomiku. Jeho dopady se očekávaly i na realitním trhu, kdy...

KVÍZ: Víte, jak dnes prodat nebo koupit nemovitost?

Na realitním trhu letos nezůstal kámen na kameni. Nejdřív vstoupil v platnost zákon o realitním zprostředkování, pak...

Advantage Consulting, s.r.o.
SKLADNÍK POHOŘELICE

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 23 000 - 26 000 Kč

Princ George je vztahovačný a drzý, tvrdí jeho kmotra

Šestiletý princ George se na oficiálních fotkách tváří jako andílek a britská královská rodina mu pečlivě buduje image...

Penis a ženský orgasmus. Dvacet centimetrů je optimální, říká studie

Na délce záleží a platí, že větší znamená lepší. Ovšem jen do jisté míry. Největší šanci na uspokojení ženy dává...

Můj boj s nemocí: Když jsem se probudila, neměla jsem nohy

Na začátku to vypadalo, jako bych něco špatného snědla nebo chytla virózu, píše čtenářka Renata svůj příběh do seriálu...

Berenika Kohoutová ukázala postavu po porodu bez retuše

Herečka a zpěvačka Berenika Kohoutová (29) si posteskla, že s pětiměsíční dcerou Lolou se její život otočil o 180...

Velká část českých potravin není ve skutečnosti česká, říká šéf Globusu

Návrh na povinný podíl českých potravin by z regálů vymetl i některé české výrobky, říká v rozhovoru pro MF DNES...