Dva mrtví divočáci nakažení africkým morem prasat se objevili ve Zlíně nedaleko tamní nemocnice (o nálezu čtěte zde).
Choroba napadá domácí i divoká prasata, prakticky vždy končí jejich úhynem. Lidem nehrozí jakékoliv nebezpečí při konzumaci vepřového masa ani při kontaktu s nákazou.
Africký mor prasat by však mohl mít fatální následky na chovatele prasat, veterináři proto kolem místa nálezu stanovili desetikilometrové ochranné pásmo, kde budou platit přísnější bezpečnostní a hygienická opatření.
Do oblasti spadá Družstvo Zemet Tečovice, které ve vepřínech v Sazovicích a Mysločovicích chová kolem pěti tisíc kusů. Veterinářů plánují u všech zvířat provést odběry krve, chovy je potřeba zabezpečit tak, aby do nich nemohla pronikat divoká zvířata.
Lovte divočáky, vyzývají myslivci. Veterináři jsou protiČeskomoravská myslivecká jednota považuje situaci ohledně afrického moru za kritickou, rozšíření nemoci mezi divokými prasaty by mělo katastrofální dopad na populaci divočáků. Vyzvala své členy k odlovu divokých prasat, aby se choroba nerozšířila. Státní veterinární správa (SVS) přitom uvedla, že v okolí nalezených uhynulých divočáků zakáže lov. Podle člena vedení jednoty Miloše Ježka ale zkušenosti pobaltských myslivců ukazují, že lov v širším okolí je naopak nutný. "Podle zkušeností z pobaltských států, kde se africký mor prasat vyskytuje od roku 2014, předpokládáme velice rychlé šíření viru. Neexistují účinná opatření k zabránění šíření viru, s výjimkou totální depopulace černé zvěře," uvedla jednota. "Masivní rozšíření nákazy sebou přinese mnoho negativních jevů. Rozsáhlými opatřeními budou postihnuti zemědělci, myslivci i zpracovatelé masa," dodala jednota, která zastupuje 62 tisíc myslivců. Jednota vyzvala své členy, aby začali více lovit divoká prasata. S méně hustou populací divočáků se zmenší pravděpodobnost přenosu viru, soudí. "Zkušenosti z Pobaltí ukazují, že limitující hodnota je pět kusů divokých prasat na 1000 ha. V oblastech s vyšší hustotou dochází k téměř stoprocentní úmrtnosti divokých prasat a rychlému postupu virů," dodala v prohlášení. Veterináři stanovili, že v kruhu o poloměru deseti kilometrů od nálezu postižených divočáků bude vytyčeno tzv. zamořené území, kde bude zákaz lovu a krmení divokých prasat. Hromadný odstřel divočáků veterináři neplánují, podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda by se do oblasti jen nastěhovala jiná divoká prasata. Zákaz lovu je v ohnisku nákazy standardní postup, který je aplikován na základě veterinárních předpisů pro ostatní nákazy. "Bohužel, a pobaltští kolegové nám toto potvrzují, že v tomto případě se nejedná o účinná opatření. Naopak je nutné podpořit lov v širším okolí," upozornil Ježek. Nákaza není přenosná na lidi, mohou být ale jejími přenašeči. Virus může přežít až půl roku, například v sušeném nebo mraženém mase. Lidé, kteří naleznou uhynulé prase, by to měli hned nahlásit veterinářům. (ČTK) |
„V úterý u nás byli lidé z veterinární správy. Kontrolovali chov, oplocení, hygienické i bezpečnostní opatření. Všechno bylo v pořádku. Navíc naše areály hlídá bezpečnostní agentura se psi. Divoká prasata se sem nemůžou dostat,“ prohlásil jednatel společnosti Aleš Mikoška, podle kterého přijali preventivní opatření už dříve.
Zákaz svačin s vepřovým masem
Veterináři podle Mikošky otestují vždy několik zvířat z každé skupiny, tedy například z prasnic či zvířat na výkrm.
„Ve středu přijdou opět odebrat krev šedesáti prasatům. Jsem si ale stoprocentně jistý, že naše zvířata nakažené nejsou. Zdravotní stav našich prasat je dobrý, patříme mezi nejlepší chovatelské firmy v České republice. Velkou obavu nemám, jsem spíš klidnější,“ doplnil představitel Zemetu.
Dopad má nepříliš vzdálený nález nakažených divočáků na zaměstnance vepřínů.
„Zaměstnanci si od úterý nesmějí nosit do práce svačiny s vepřovým masem. Jiná omezení nejsou,“ poznamenal Mikoška.
Zoo nepustí prasata savanová do výběhu
Obdobně hovoří i zástupci dalších velkochovatelů vepřů v regionu.
„Je to nepříjemné. Vždycky sice existuje nějaké riziko, ale máme taková opatření, že by nás to postihnout nemělo. Pokud bude zákaz vývozu prasat do třetích zemí, tak by mohl vzniknout přetlak na tuzemském trhu s prasaty, což by mohlo snižovat ceny masa,“ uvedl Luboš Zdráhal, ředitel živočišné výroby zemědělského koncernu Lukrom.
„Bezprostředně by se nás to dotýkat nemělo. Volně žijící zvěř se k nám nedostane. Máme oplocení. Auta, která přijíždějí, procházejí desinfekčním postřikem. Máme i hygienickou smyčku, kde se lidé převléknou a osprchují a obléknou do pracovního oděvu. Opatření nemusíme zpřísňovat, jsou dostatečná,“ doplnil Marek Dluhoš, ředitel Společného zemědělského podniku Těšnovice na Kroměřížsku.
Na informace o africkém moru prasat reagovala zlínská zoologická zahrada, která také spadá do perimetru. Její veterinář již jednal o opatřeních s veterinární správou.
„Zatím jediným výsledkem je, že prasata savanová zůstanou zavřená a nebudou pouštěna do venkovního výběhu k žirafám,“ řekla mluvčí zahrady Romana Bujáčková.
