Tom Dumoulin po 219 závodních kilometrech dorazil do hotelu v Canazei na tiskovou konferenci pro lídra závodu, ze které se o den dříve ze zdravotních důvodů omluvil.
A tentokrát se i usmíval.
„Skutečnost, že mi po všech problémech na Stelviu zůstal růžový dres, je pro mě morální vzpruhou,“ říkal. Od reportérů z Nizozemska se vzápětí dozvěděl, že jeho žaludek se nyní stal nejznámějším v celé zemi, protože jej tam od rána do večera pitvají v televizních a rozhlasových debatách lékařské kapacity i výživoví poradci.
„To neřeším. Stačí, že se soustředím, co teď na Giru jím,“ odvětil.
Ve středečním ránu si ještě nebyl příliš jistý, zda se jeho střevní potíže nebudou opakovat. I proto za cílem spokojeně hlásil: „Cítím se mnohem líp.“
Mohoric > 1st Chasing Group ⏱ 1'46" > Gruppo Maglia Rosa ⏱ 13'53'' 69 km #Giro100 https://t.co/Ef7t876BkX
Co jeho úterní trable způsobilo, nedokáže stále přesně říci: „Máme jen určité domněnky, ale nic konkrétního. Skutečně mohlo jít o kombinaci menších faktorů.“
Experti v Nizozemsku se přikláněli k jeho spekulaci, že na vině byla vysoká nadmořská výška společně s velkým množstvím požitých gelů.
Události, následující po jeho vynucené toaletní zastávce během druhého výšlapu na Stelvio, byly i ve středu tématem mnoha diskuzí. Stále se ještě vracela na přetřes otázka: Měli na lídra Gira čekat, nebo ne?
V anketě serveru World Cycling Stats se dokonce 82 procent fanoušků vyjádřilo: ANO, MĚLI ČEKAT.
Ovšem názory jezdců Gira a týmových šéfů byly v drtivé většině opačné.
„Na mě nikdy nikdo z jiného týmu za celou moji kariéru z takových důvodů nečekal, ani po pádu ne,“ reagoval Vincenzo Nibali. Dokonce i sám Dumoulin již dříve připustil: „Šlo o situaci, kdy jsme všichni jeli naplno. Neočekával jsem, že zpomalí. Stíhali přece také Kruijswijka, který byl v úniku před nimi. Nemohli mu dát tři minuty k dobru jen proto, aby na mě počkali.“
CEREMONIÁL BEZ ÚSMĚVU. Tak se Dumoulin tvářil po úterní královské etapě.
Při letošním Giru se téma čekání řešilo už potřetí.
Poprvé to bylo po 9. etapě na Blockhaus, Tehdy stáj Movistar pokračovala v útoku i poté, kdy nešetrně odstavený motocykl přispěl k pádu řady favoritů před cílovým stoupáním.
Dumoulin naopak organizoval zpomalení tempa, když Quintana vlastní vinou upadl při sjezdu v nedělní lombardské etapě. Kolumbijec se poté vrátil do skupiny favoritů. Ale experti soudili, že by to dokázal s pomocí svých domestiků i bez Nizozemcovy akce.
V tradicích pelotonu je zakotvena úcta k majiteli trikotu lídra závodu. Nepsané pravidlo v minulosti velelo, že pokud vedoucí muž zastaví u silnice k toaletní pauze, peloton mu neujíždí. K takovým zastávkám však nedocházelo ve finálních fázích etap.
Kde je hranice fair-play a kdy je naopak nutné říci: Nenadálé události jsou přirozenou součástí závodu?
Každopádně moderní profesionální cyklistika a moderní sport vůbec se velmi často řídí zásadou: Pokus se vyhrát za každou cenu. Nebo také: Využij každé slabosti svého protivníka.
„Nejvíc mě štve, že etapu na Stelvio mi neprohrály nohy, ale takováhle věc,“ vykládá Dumoulin. „Mé nohy se cítily skvěle. Kdyby šlo jen o ně, věřím, že bych vyjel na vrchol s Nibalim a Quintanou.“
Dnes triumvirát největších favoritů sílu svých nohou i odolnost žaludků v Dolomitech prověří znovu.
Po 222 kilometrech královské etapy a po 219 kilometrech středeční tranzitní etapy je čeká pouhých 137 kilometrů, ale s jakou náplní!
Thursday's Giro d'Italia Stage 18 details + Stage 17 videos and photos https://t.co/UAOTy1UhaK https://t.co/K3vg0sHM9v
„Nebude tam pro jezdce ani chvilka, aby se nadechli,“ říká ředitel Gira Mauro Vegni a staví 18. etapu svojí obtížností na roveň té královské.
Pět stoupání je před nimi.
Průsmyky Pordoi, Valparola, Gardena, Pinei a těsně před cílem až 12procentní výšlap, vrcholící v cílovém středisku Ortisei. Celkem 4000 výškových metrů.
Dumoulin se svým 31vteřinovým náskokem může balancovat v partii o titul z Gira na hraně nože.
Výjezdy do pasáží, nacházejících se nad 2000 mety nadmořské výšky, zároveň opět prověří, nakolik jsou jeho střevní potíže skutečně zažehnány.
„Nejsem tu proto, abych psal historii tím, jak kadím na trávě,“ ujišťuje majitel maglia rosa. „Chci ji psát tak, že budu mít růžový trikot v Miláně.“
Krátké etapy s velkým množstvím vrcholů při vysokohorských kempech speciálně trénoval. „Jsme připraveni na všechno,“ ujišťuje. „I na možnost, že jezdci z první pětky pořadí budou útočit hned na prvním stoupání.“
Stejně tak si však uvědomuje, že silou svého podpůrného týmu nemůže konkurovat Movistaru. Zbylo mu už jen šest pomocníků. Po Wilkovi Keldermanovi, kterého vyřadil pád pod Blockhausem, vzdal ve středu rovněž zcela vyčerpaný německý mladík Phil Bauhaus.
Američan Chad Haga, další jezdec Sunwebu, nicméně ujišťuje: „Problémy z úterka jsou už za námi. Jsme tady, abychom se rvali. Nezapomínejte, Tom pořád může na ostatní najet minutu a půl v závěrečné časovce.“
Je před námi etapa, kterou se vyplatí sledovat od prvního kilometru.
