„Dříve navrhovaná možnost prominout daň rozhodnutím ministra financí byla ministerstvem financí shledána jako právně nerealizovatelná,“ uvádí se v materiálu pro vládu. Podle zákona může ministr daň prominout jedině z důvodu nejednoznačnosti v daňových zákonech nebo při živelních událostech.
Dodatek z dob komunismu dohnal české lodníky |
Zástupci lodníků se proto obrátili na ministra pro lidská práva. „Ministr zadal vládním legislativcům vypracovat analýzu celé situace včetně návrhů řešení. S jejími závěry pan ministr seznámí vládu,“ uvedl mluvčí ministerstva Michal Kačírek.
Finanční správa nyní analyzuje, jestli by mohla lodníkům prominout alespoň úrok z prodlení. „Situace se týká celkem 792 lodníků, kteří zaplatili nebo splácejí daň v České republice,“ říká mluvčí Finanční správy Petra Petlachová. Ještě v únoru uvádělo ministerstvo 270 lodníků, kterým berňák doměřil daň celkem 29 milionů korun za roky 2013 až 2015.
Jak se to stalo? Podle dodatku k mezinárodní smlouvě o zamezení dvojího zdanění se na české pracovníky na palubách holandských lodí vztahuje výjimka – neplatí daň v zemi, kde pracují, ale tam, kde trvale žijí. V rámci mezinárodní automatické výměny informací holandský berňák poslal tomu českému seznam lodníků, kteří měli správně danit v Česku.
Dvojí zdanění, dvojí způsob
Daň od nich teď proto chce český úřad, a to až za tři roky zpátky. Pro „šífáky“ to je často problém, protože jde o statisícové částky.
Podle Blanky Poštové, daňové poradkyně z děčínské společnosti Kodap, která zastupuje ve věci dvojího zdanění několik desítek lodníků, přistupovali nizozemští zaměstnavatelé ke zdanění dvojím způsobem. Buď dodrželi mezinárodní smlouvu a daň ze mzdy neodváděli a českým zaměstnancům ji nestrhávali. Pokud však o smlouvě nevěděli, daň chybně odváděli nizozemské finanční správě, která by ji měla vrátit. „Zatím se to žádnému z našich klientů nepodařilo, a pokud se to podaří, bude to běh na dlouhou trať,“ říká Poštová.
Pokud by se zaplacenou daň nedařilo z Nizozemska získat, mohou lodníci ze zákona ministerstvo požádat o zahájení řešení případu dohodou. Zatím to nikdo neudělal.
Podle některých lodníků existuje však ještě třetí situace – zaměstnavatel jim daň strhl, ale nizozemskému berňáku ji neodvedl. „Za mě rejdař daně také neplatil, a když jsem peníze chtěl, odpověděl mi, že nemám šanci uspět, ať klidně jdu k soudu, že s lidmi ze třetího světa jednat nebude,“ uvedl již dříve pro MF DNES kormidelník František.
Daň v Nizozemsku sice progresivně stoupá od 8,4 až k 52 procentům, ale vzhledem k tomu, že lodníci berou podle dřívějších vyjádření pro MF DNES kolem dvou tisíc eur měsíčně, vychází jim v Česku až dvakrát vyšší odvody.
Stejný daňový režim se týká také dalších Čechů pracujících na palubách lodí a letadel v Norsku nebo ve Spojených arabských emirátech.
