Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřoval účelnost vynaložených peněz na testování znalostí žáků pátých a devátých tříd, pilotní projekt jednotných přijímacích zkoušek na střední školy s maturitou nebo společnou část maturitní zkoušky.
Projekty měly poskytnout zpětnou vazbu o dosažené úrovni vzdělání žáků, případně kvalitě škol, nicméně ministerstvo, školy ani rodiče tyto údaje podle NKÚ nedostaly. Problém se podle něj týkal zejména základních škol. Zpětná vazba je přitom pro zlepšení výsledků žáků a zvýšení kvality vzdělávání podstatná, doplnil NKÚ.
Ministerstvo: se závěry nesouhlasíme
Ministerstvo se brání tím, že většina kontrolovaných projektů je z dob minulých vedení ministerstva a NKÚ navíc některé údaje neuvádí, i když je měl k dispozici a pro posouzení účelnosti projektů jsou důležité.
„MŠMT nesouhlasí s tvrzením NKÚ, že uvedené nástroje nepřispěly ke zvýšení kvality ve vzdělávání a že ministerstvo školství, školy ani rodiče nemají k dispozici zpětnou vazbu o úrovni vzdělávání žáků, kvalitě škol ani vzdělávacího systému,“ sdělilo ministerstvo školství.
Podle něj jsou projekty na hodnocení kvality vzdělávání důležité, ke zvýšení kvality vzdělávání ale mohou přispět jen údaji pro školy, aby věděly, co mají zlepšit. „Kvalita vzdělávání není určena objemem peněz na evaluační nástroje, ale podporou samotného vzdělávání, tedy přípravy učitelů,“ doplnil resort.
Stále chybí jednotné testování žáků
Kontroloři mu mimo jiné vytýkají, že nezavedl celoplošné testování žáků pátých a devátých tříd, které mělo být od roku 2013 každoroční, a rozhodl jen o ověřování výsledků na vzorku žáků jednou za čtyři roky. Ani to se ale do konce kontroly NKÚ neuskutečnilo a srovnatelné informace o úrovni žáků tak chybí. Česká školní inspekce přitom kvůli elektronickému testování žáků vytvořila systém za 116 milionů korun.
MATURITY 201711. dubna 2017 - písemná práce z češtiny |
Ministerstvo ale tvrdí, že i přes absenci každoročního ověřování znalostí páťáků a deváťáků stát poskytuje pravidelnou a komplexní zpětnou vazbu o výsledcích vzdělávání. Školská inspekce totiž od roku 2014 každý rok provádí elektronické testování žáků různých ročníků v různých předmětech na základních a středních školách.
„Zjišťování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ v plošném režimu bude provedeno ve čtyřletém cyklu v květnu 2017. Za dobu existence systému bylo realizováno několik milionů testů, což NKÚ vůbec neuvádí, přestože těmito daty disponuje a právě taková data jsou pro posouzení účelnosti bezesporu významná,“ oponuje NKÚ ministerstvo.
Výsledky maturit vysoké školy nezohledňují
V souvislosti s maturitou kontroloři poukazují například na to, že v rámci ní měla být nejpozději v roce 2014 zavedena povinná zkouška z matematiky pro vybrané obory, stane se tak ale až ve školním roce 2020/2021.
Srovnatelnost a objektivnost výsledků společné části maturitní zkoušky podle NKÚ ovlivnilo i opakované přesouvání hodnocení písemných prací z českého jazyka mezi školami. Kontroloři také připomínají, že vysoké školy nezohledňují výsledky maturit při přijímacím řízení, i když to byla jedna z věcí, kterých se mělo jejich zavedením dosáhnout.
Ministerstvo v této souvislosti uvedlo, že „pověřilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání v roce 2014 realizací výběrové zkoušky z matematiky, přičemž 16 fakult ji již využívá jako součást kritérií pro přijímání studentů nebo jako podklad pro rozhodování o motivačních stipendiích.“
Výsledky maturity pak centrum pravidelně zveřejňuje na svém webu. NKÚ v rámci kontroly peněz vynaložených na zmíněné projekty se zaměřil vedle ministerstva školství na Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání a Českou školní inspekci.
