RECENZE: Vikings: Wolves of Midgard je poctivá slovenská diablovka

Akční hra na hrdiny ze staré školy s vikinskou tematikou? To zní jako splněný sen. I když výsledek úplně snový není.

Slovenské studio Games Farm si řeklo, že by nebyl špatný nápad vzít léty prověřené herní mechanismy z akčních her na hrdiny (známé jako diablovky) a okořenit je mrazivou vikinskou tématiku. Za to palec nahoru.

Dobrou zprávou je, že Vikingové zabaví. Nabízejí téměř všechno, co fandové žánru očekávají a pár věcí navíc. Ne všechny jsou ale ku prospěchu.

Vikings: Wolves of Midgard vsadili na severskou mytologii, ale nemůžu říct, že by ji příběh využíval naplno. Děj není příliš strhující a prezentace hlavně skrze statické obrázky s textem nelze hodnotit jako efektní.

Vikings: Wolves of Midgard

Vikings: Wolves of Midgard

Upřímně řečeno jsem měl tendenci po chvíli ony obrazovky s popisem dění přeskakovat (ne, že by to šlo), abych se znovu mohl vrhnout do boje proti hordám krvelačných monster.

Diablovky naštěstí nejsou hrami, u kterých je zápletka nejdůležitějším aspektem, takže se dá Vikings prominout, že vás v tomto ohledu neoslní. Nicméně mě trochu mrzí, že bylo dost chvilek, kdy hra postrádala žádaný intenzivní nádech drsného vikinského světa.

Na kouzelníky zapomeňte

Na počátku si vytvoříte svého hrdinu, ale možnosti jsou relativně omezené. Vybíráte pohlaví a určité vizuální znaky. Povolání jsou však řešena trochu jinak, než je u podobných her zvykem.

K dispozici nejsou standardní třídy jako bojovník, lučištník nebo mág. Váš hrdina může používat zbraně, jaké chce. Pokud začnete například s mečem a štítem, ale přestane vás to bavit, není problém, klidně je vyměňte za sekeru.

Vikings: Wolves of Midgard

Nejsou tu totiž omezení v podobě toho, že pro určitý typ předmětu potřebujete například 20 bodů síly nebo 30 bodů inteligence. Jediným omezením je úroveň postavy.

Na jednu stranu je podobná volnost sympatická, není problém změnit styl boje, na té druhé to ale člověka trochu demotivuje od toho, aby po úspěšném dokončení spustil hru znovu, když nejsou k dispozici postavy s různými specializacemi.

Určitou náhradou za povolání je přízeň bohů. Během přechodu na vyšší úroveň získáte několik bodů, které rozdělujte do božských darů. Ty ovšem fungují jen pro určité zbraně. Například Loki zastupuje dvě jednoruční zbraně, Thor palice a tak dále.

Ovšem ani tedy nejste omezeni. Lze investovat do přízně jakéhokoliv boha, nejen toho, kterého jste si vybrali na počátku.

Co mě zklamalo, bylo minimální zastoupení magie. Jestliže máte chuť vsadit na hrdinu, který bude zdálky zasypávat nepřátele blesky a mrazivými bouřemi, tak bohužel, na kouzla se tu příliš nehraje.

Vikings: Wolves of Midgard

Vikings: Wolves of Midgard

K dispozici máte sice pět speciálních útoků a několik talismanů s mystickými schopnostmi, ale s těmi je nutné šetřit, protože po jejich použití je nutné čekat pár desítek vteřin, než se znovu zpřístupní. Vikings sázejí hlavně na boj zbraněmi zblízka, případně na lukostřelbu. Pokud byste rádi hráli za klasického kouzelníka, máte smůlu.

Co si takhle zaskákat?

Obvykle budete sekat a bodat, ale Vikings se snaží tvářit, že nejde jen o zběsilé klikání na nepřátele a přidává i možnost uskakovat do různých směrů. Přiznám se, že jsem to příliš často nedělal, protože v onom chaosu, který často propukl na obrazovce, jsem na to jednoduše zapomínal.

Spíše je to využitelné v bojích s bossy, kdy proti vám stojí jeden obvykle velký protivník. Pokud poměřujete síly se sedmi řadovými bijci, pak na nějaké uskakování není prostor.

Původně jsem předpokládal, že úskoky jsou vhodné hlavně pro boj s rivaly se štíty. Věřil jsem, že je nutné se jim dostat za záda. Ale příliš to nefunguje. Většinou se otočí dříve, než stačíte zaútočit a samotná hra doporučuje použít proti nim speciální útoky. Jednoduše řečeno, úskoky nejsou úplně využitelné.

Ale i bez nich je akce zábavná. Sice tu není příliš prostoru pro taktizování, na to je tempo moc rychlé, ale od her tohoto ražení asi málokdo očekává, že budou o trpělivém vyčkávání a mapování každého pohybu nepřátel.

Vikings: Wolves of Midgard

Přímočará hratelnost je sice bezva způsob, jak se odreagovat, ale někdy hrozí stereotyp. Tomu se tvůrci snaží předejít například tím, že občas narazíte na nějakou hádanku. Tedy, termín hádanka je malinko přehnaný, většinou se po vás chce, abyste si zapamatovali několik symbolů nebo tahali za různé páky, dokud se neotevřou dveře nebo neobjeví most.

Nejvíce se zapotí vaše prsty, když budete odpravovat vlny protivníků. Ti jsou obvykle klasickými zástupci fantasy monster. Skřeti, giganti nebo nemrtví. Nepřátelé nejsou tím nejoriginálnějším, s čím jste se asi setkali, ale je tu pár zajímavějších kousků, především ty, které mají původ v severské mytologii.

Zima umí být nebezpečná

Jak víme, na severu bývá zima. Ta vás v tomto případě může zabít. V určitých úrovních jsou specifické podmínky jako je chlad, jedovatý vzduch nebo intenzivní horko, které vás po určité době odrovnají. Nezbývá, než čas od času zaběhnout na zřetelně označené místo, které na moment odstraní negativní vlivy prostředí.

Realistická vikinská podívaná

Vikings: Wolves of Midgard nejsou zrovna autentickou studií života vikinské společnosti. Pokud ovšem toužíte se ponořit do drsného vikinského světa hlouběji, doporučujeme vám seriál Vikings/Vikingové stanice History.

Ten sleduje osudy legendárních postav jako je Ragnar Lothbrok (Travis Fimmel z filmu Warcraft) nebo jeho drsná žena Lagherta (Katheryn Winnick). Tvůrci prozradili, že se snaží, co nejvíce držet reálných událostí.

Připraven je tak zábavný a krvavý výlet do zajímavého období lidských dějin, u kterého se rozhodně nebudete nudit. Vikingové se dočkali zatím čtyř řad, schválena byla i pátá.

Vikings

Bohužel to není úplně nejzábavnější prvek. Vlastně je to otravné. Představte si situaci, kdy jste ve víru boje a najednou musíte všeho nechat a kmitat k nejbližšímu ohništi, aby vám neumrzla hýžďová oblast.

Pomoci si můžete použitím určitých předmětů, které zmirňují vliv zimy/jedu/ohně atd. Stejně jako u většiny žánrových kolegů, i v tomto případě hraje vybavení výraznou roli. Milovníci prohrabování se v hromadách různých předmětů a studování jejich schopností si přijdou na své.

Získáte stovky a stovky kousků, některé nepoužitelné, některé skvělé, ze kterých budete v sedmém nebi. Docela mě ale zklamalo, že lepší předměty se dají získat spíše nákupem nebo vylepšením. Očekával bych, že ty nejlepší zbraně a brnění vypadnou z obtížných nepřátel, to se ovšem stává jen velmi výjimečně.

Je nemilé, pokud se vám s vypětím všech sil a magických talismanů podaří porazit bosse a pak z něj získáte artefakt, který je slušně řečeno nic moc. Stejně tak nepotěší, když zvolíte odbočku od hlavní trasy, probojujete se přes spoustu netvorů a na konci na vás čeká truhla s hodně chabým obsahem.

Vikings: Wolves of Midgard

Vikings: Wolves of Midgard

Lepší zbraně, brnění atd. jsou k dispozici spíše u obchodníka, kovářů nebo pokud si standardní kousky vylepšíte u mistra s runami. Některé předměty mají volné sloty, do kterých se vkládají runy s unikátními schopnostmi.

Špetka strategie

V úrovních získáte i suroviny, které hrají důležitou roli při péči o vaši vesnici. Jde o malý nádech strategie, kde je nutné hospodařit s materiály a vylepšovat za ně budovy. Ty poté nabízejí lákavější předměty a služby.

Opět to ale není aspekt, který by propůjčil hraní nový rozměr. Vlastně je to někdy spíše „pruda“. Jsou chvíle, kdy potřebujete suroviny, aby se vám zpřístupnila další příběhová mise. A pokud jich nemáte dost, nezbude vám než se vracet do již prošlých úrovní nebo projít zkouškami bohů, což není vždy úplně zábavné a zdržuje to.

Další možností je zaběhnout za obchodníkem a vyměnit jednu surovinu za druhou, ale je to velmi nezáživné. Doufám, že tvůrcům nekřivdím a nepřehlédl jsem to, ale nedařilo se mi proměnit větší množství materiálů najednou. Bylo nutné vyměnit „kus za kus“. A pokud potřebujete směnit například pár tisíc mincí za dřevo, je to natolik zdlouhavé, že jsem se na to prostě a jednoduše vykašlal. Celkově není práce s inventářem úplně ideální, některé činnosti zabírají více času, než by musely.

Vikings: Wolves of Midgard

Když už jsem se zmínil o čase, musím pochválit studio Games Farm za to, že se mu podařilo zvládnout jednu věc. A to, že se od hry často nechcete odtrhnout. Mnohokrát jsem se dostal do stavu, kdy jsem si říkal ono legendární „Ještě jednu úroveň a fakt to vypnu. Dobře, tak ještě jednu, ale pak půjdu opravdu do postele.“

Jistě, pokud budete u hry trávit celé odpoledne, může vás začít nudit, ale stejně budete mít po pár hodinách odpočinku chuť vydat se zpět do fantaskního severského světa a testovat různé nové předměty na zástupech nestvůr.

Jak to vypadá?

K dispozici je hromada různých rozlišení a úrovně detailů, což je dobře, protože Vikings tím pádem spustíte i na lepší kalkulačce (dobře, přeháním, ale hru utáhnou i slabší počítače). Pokud ovšem máte nadupanější stroj a nastavíte vše na maximum, vypadá hra velmi dobře.

I když pravdou je, že efekty speciálních útoků jsou překvapivě strohé a animace hlavní postavy působí dost nepřirozeně. Ovšem prostředí je zvládnuté dobře a stejně tak nepřátelé.

Nakonec ještě zmínka o hře pro více lidí. V nabídce najdete jen on-line kooperaci. Buďto se připojíte ke hře někoho jiného, nebo oni k vám. Lokální multiplayer bohužel chybí.

Uvědomuji si, že předchozí řádky vyznívají docela přísně, ale nenechte se mýlit, Vikings: Wolves of Midgard jsou povedeným zástupcem žánru. A od tvůrců je pěkné, že chtěli standardní herní mechanismy něčím okořenit, ale bohužel většina novinek hratelnosti příliš nepomohla (místy i mírně uškodila). Naštěstí hlavní jádro hry odkazující na klasické diablovky funguje a pobaví.