V Česku pracuje 100 tisíc lidí nelegálně, říká šéfka pracovních agentur

Firmy volají po vstřícnějším udělování víz cizincům. Nedostatek lidí už některé brzdí v rozvoji. „Příliv pracovníků z ciziny nelze zastavit. Stát by se měl soustředit na důsledné dodržování pravidel,“ řekla v pořadu Rozstřel na iDNES.tv prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová. Podle ní v Česku pracuje 100 tisíc lidí načerno.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Pořad moderovala vedoucí ekonomické rubriky MF DNES Zuzana Kubátová. Tématem bylo nelegální zaměstnávání cizinců, černý trh, takzvané „pseudoagentury“ a jejich metody, jak na pracovní trhy v EU umístit Ukrajince, Srby a další cizince bez potřebných dokladů.

Policie minulý čtvrtek zasahovala v prostorách firmy Rohlík.cz, která se zabývá rozvozem potravin do domu, a odvedla si 85 nelegálně zaměstnávaných cizinců. Společnost se brání, že se stala obětí policejní šikany a tvrdí, že má dokumenty v pořádku (více čtěte zde).

Rezlerová tvrdí, že majitel firmy není v tomto případě ani oběť ani viník.

„Nedostatek pracovníků zaměstnavatele nutí k tomu, aby se poohlédli po volných zdrojích,“ řekla Rezlerová. Proces získávání pracovních víz z Ukrajiny je podle ní navíc „plně pod kontrolou mafie.“

Rezlerová zmínila i zkostnatělost celého systému. Podle ní toho stát i přes proklamace o zjednodušení udělování pracovních víz příliš neudělal.

V Česku pracuje nelegálně 100 000 lidí

Objevují se navíc názory, že nedávný případ je špičkou ledovce a cizince z třetích zemí ve skutečnosti načerno zaměstnává mnoho firem. To Rezlerová potvrzuje, podle ní je na českém pracovní trhu až 100 tisíc lidí, kteří pracují načerno. Zhruba stejný počet zaměstnanců firmy najímají přes agentury.

„Kdyby nyní cizinecká policie udělala stejnou akci v jiných velkých pražských skladech nebo velkých českých výrobních závodech, musela by dopadnout podobně,“ řekl MF DNES prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Firma, která si najme na práci člověka přes pochybnou agenturu, ušetří přes 30 procent nákladů. „Roli také hraje to, s jakou životní úrovní se pracovníci například z Ukrajiny spokojí,“ říká Rezlerová. Podle ní ale neplatí, že lidé ze zahraničí, kteří jsou ochotni pracovat za menší odměnu a přes agenturu, tlačí mzdy dolů.

„Stát by měl místo represí vynaložit větší prostředky a kapacity na to, aby zjistil, zdali nejsou agenturní pracovníci podhodnoceni,“ řekla Rezlerová v reakci na obavy, zda agenturní pracovní nepokřivují trh práce.