Téměř třináct let čekají fanoušci Arsenalu na ligový titul a budou čekat dál. Arsenal se znovu po roce dostal do bludného kruhu. V dostizích se špičkou ligy ztrácí dech, v Lize mistrů je na pokraji vyřazení už v osmifinále a jediné, kde může ještě sezonu jakžtakž zachránit, je FA Cup.
Přesto má Wenger na stole opět připravenou novou dvouletou smlouvu s 25% nárůstem platu. Stačí jen podepsat.
Konec kariéry? Zapomeňte
Wengerovi je sedmašedesát let, ale s fotbalem končit nehodlá. „Trénovat budu určitě i v příští sezoně, ať už tady v Arsenalu, nebo jinde,“ sdělil novinářům ve chvíli, kdy tlak na jeho konec znovu nabobtnal.
Bylo tři dny po úvodním osmifinále Ligy mistrů, v němž byl Arsenal fotbalově obnažený mnichovským Bayernem. Znovu, dalo by se říct.
Stejně jako před rokem a půl ho totiž bavorský protivník na domácím hřišti znemožnil, potupil, ztrapnil. Výsledek 1:5 londýnskému klubu přibouchl dveře do čtvrtfinále Ligy mistrů. Už posedmé v řadě.
„Tohle jsou jeho nejhorší chvíle v roli manažera Arsenalu,” uvědomuje si Martin Keown, trojnásobný anglický mistr s Arsenalem, dnes televizní expert. Že se má blížit Wengerův konec, vynesl médiím několik dní předtím také Ian Wright: „Bavili jsme se spolu a cítím, že už pokračovat nebude.”
„Ne, já žádný náznak o své budoucnosti nikomu nedal,“ vyvracel vzápětí četné spekulace samotný Wenger.
Ten už několik sezón rozděluje fanoušky na dva tábory. Jedni mu spílají, že se bojí nakupovat velké hráče, že vkládá přehnanou důvěru do některých svých oblíbenců, nebo že takticky nezvládá klíčové zápasy.
„O všem rozhoduje sám. Mám pocit, že si nikomu neřekne o radu nebo odlišný názor. V tomhle věku už ale potřebujete mít jednoho dva mladší trenéry okolo sebe, kteří přijdou s novými nápady,” zamýšlel se Harry Redknapp, známý anglický trenér.
ROZDĚLENÍ FANOUŠCI. Jedni si přejí Wengerův okamžitý odchod, druzí mu projevují respekt a lásku.
Druzí ho naopak uznávají a hluboce respektují. Wenger z Arsenalu udělal moderní fotbalový klub, jeden z nejlépe fungujících na celém světě. Během svého působení si vždy zakládal na stabilitě - sportovní i té ekonomické.
Arsenal pod ním na rozdíl od konkurenčních klubů nikdy neskončil mimo první čtyřku a devatenáctkrát po sobě se kvalifikoval do Ligy mistrů, byť ji nikdy nevyhrál. To anglickou ligu ovládl třikrát, naposledy dokonce bez jediné porážky, šestkrát vyhrál i Anglický pohár.
Wengerova éra v číslech20 let v Arsenalu 15 trofejí |
Wenger navíc z Arsenalu neutekl, když ho lanařily největší kluby na světě. Když po něm toužili Real Madrid nebo třeba Bayern Mnichov, ani když v roce 2007 přišel o svou „pravou ruku“ Davida Deina, dlouholetého člena vedení, který se o Wengerův příchod do Anglie významně zasloužil. Wenger zůstal, aby pracoval s omezeným rozpočtem během stěhování na nový stadion. „Měl jsem spoustu příležitostí odejít, ale Arsenal pro mě pokaždé byl a zůstává na prvním místě,” vysvětluje.
Podle britských médií naposledy odolal i lukrativní nabídce z čínské ligy. Mohl brát v přepočtu téměř miliardu korun ročně, stal by se suverénně nejlépe placeným koučem planety, ale odmítl.
„Přesto má teď k odchodu nejblíž za celých dvacet let. Už jen to, že připustil možnost, že by v příští sezoně nemusel trénovat v Arsenalu, tomu nasvědčuje,“ myslí si o situaci trenéra Wengera David Ornstein, novinář z BBC, který dění v Arsenalu dlouhodobě podrobně sleduje.
Wengerovo rozhodnutí
Francouz s přezdívkou „Le Professeur“ má v celém Arsenalu obrovské slovo. Podle mnohých dokonce to hlavní a zásadní. „Určitě bude mít klíčovou roli i při rozhodování o své budoucnosti a o budoucnosti celého klubu,” pokračuje Ornstein.
Jinak řečeno: vedení Arsenalu Wengera pravděpodobně nevyhodí, byť to sám trenér částečně rozporuje. „Mohou udělat jakékoli rozhodnutí a já ho budu samozřejmě respektovat,” ujišťuje Wenger. Zároveň však dodává, že je dostatečně objektivní a stále při smyslech, aby se rozhodl správně. Pro všechny strany.
V to doufá také majitel klubu Stan Kroenke. Americký byznysmen, který kromě Arsenalu vlastní několik dalších sportovních klubů v severní Americe, Wengera obdivuje a přeje si, aby prodloužil v létě končící smlouvu. Stejně jako výkonný ředitel klubu Ivan Gazidis, jenž za vedení klubu nejčastěji vystupuje.
„Naše podpora Wengera jako manažera je velmi silná. A určitě to není kvůli historii, kvůli tomu, co mimořádného pro klub udělal. Díváme se dopředu, Wenger je oddaný klubu jako nikdo. Nejsme naivní, když tvrdíme, že chceme vyhrávat zápasy stylově, s grácií. Jsou to základní hodnoty našeho klubu. A Arséne tyto hodnoty ctí s námi,“ vysvětlil Gazidis v obsáhlém rozhovoru před začátkem letošní sezony.
Mohl se názor vedení Arsenalu od té doby změnit? Nebo snad Wenger opustí svou pozici - po jednadvaceti sezonách - sám?
„Být fotbalovým trenérem je trochu masochismus. Z devadesáti procent jste podráždění, v těch zbylých deseti naopak totálně šťastní. Musíte tomu obětovat opravdu celý svůj život, jinak to nejde. Jste jako kněz, fotbalový kněz,” popisuje svou práci Wenger.
„Nahradit ho nebude těžké, bude to nemožné,“ řekl před časem Wengerův bývalý spolupracovník David Dein. Přesto se na to Arsenal musí připravit a poučit se z chyb, které po odchodu jiné trenérské ikony - Sira Alexe Fergusona - napáchal Manchester United.
„I když odejdu, Arsenal stejně nevyhraje každý zápas. To je fakt a každý to musí akceptovat,“ pošťouchl Wenger své kritiky. Ti z řad fanoušků se chystají před odvetným utkáním osmifinále Ligy mistrů na další protestní pochod.
Wengera už v Arsenalu nechtějí, kdo by ho měl tedy nahradit?
Massimiliano Allegri z Juventusu, Thomas Tuchel z Dortmundu, Roger Schmidt z Leverkusenu či Leonardo Jardim z Monaka? Nebo snad Eddie Howe, kouč Bournemouthu?
Ti všichni jsou s místem trenéra Arsenalu spojovaní častěji než ostatní. Allegri už prý dokonce dle zpráv z italských médií sdělil svým nejbližším, že v létě opustí Juventus a zamíří právě do Londýna.
Jenže tohle všechno je stále hodně předčasné. Wenger sice slíbil rozhodnutí o své budoucnosti během března nebo dubna, ale dá se očekávat, že konečný verdikt bude on i klub přece jen natahovat.
Svou roli mohou hrát i závěrečné tři měsíce sezony, v nichž má Arsenal stále o co hrát. A také skutečnost, že Wenger má přes všechny své nedostatky a opakovaná selhání stále silnou podporu vedení.
Mohou ji podlomit nespokojení fanoušci?
