„Neznamená to, že zavádíme nízkoemisní zónu, ale teprve potřebujeme získat podrobné podklady o tom, co by to znamenalo z hlediska fungování dopravy a kvality ovzduší,“ uvedl náměstek brněnského primátora pro životní prostředí Martin Ander (Strana zelených).
Materiál vypracuje městská firma Brněnské komunikace, která má k dispozici dopravní model města, na němž může simulovat různé situace. Odevzdat jej má magistrátu na podzim.
Nízkoemisní zóny má 70 evropských měst, v Česku zatím nejsou nikde. „Zóna musí být vymezena tak, aby se dala objet, chtěli bychom také získat data, kolika aut by se týkala a jak se odrazí její zavedení na chování řidičů,“ popsal Ander.
Podle něj to ještě před studií vypadá, že by se zóna netýkala jen historického jádra, ale vymezil by ji víceméně velký městský okruh. „Například Úvozem si někteří řidiči zkracují cestu přes město. Přitom místo mohou objet po okruhu, který je v tomto úseku funkční a bez problémů,“ tvrdí náměstek.
Řidiči by si museli pořídit emisní plaketu
Se zónou, jejíž fungování by do velké míry určoval zákon a vládní nařízení, ostře nesouhlasí bývalý náměstek primátora Robert Kotzian (ODS) ze spolku Brno+. Podle něj jde o trestání lidí za to, že nemají peníze na nové auto. „V praxi by to znamenalo pouze přenesení problémů z jednoho místa na jiné a prudce to zhorší dopravu ve městě,“ myslí si Kotzian.
Smog v Brně
|
Auta by podle zákona musela být rozdělená do čtyř kategorií, a to podle emisí. Do nízkoemisního prostoru by pak zřejmě nejezdila ta spadající do nejhorších dvou kolonek, tedy starší sedmnácti let. Šlo by podle dat z roku 2014, kdy už se o zavedení přemýšlelo, o necelých 14 procent vozidel.
Bezproblémová vozidla by musela mít speciální známku. „Kvůli nim by více než 86 procent řidičů muselo na úřad pro emisní plaketu a zaplatit za ni podle zákona 80 korun,“ uvedl Kotzian, který nesouhlasí ani s návrhem MHD zdarma.
Ten bude i nadále figurovat v připravovaném akčním plánu zlepšování kvality ovzduší: „Je to seznam komplexních opatření, která navrhneme zavést v Brně při smogové situaci.“
Materiál chce předložit k posouzení radním do konce března. Kromě jízdného zdarma bude na seznamu i přednost tramvají, trolejbusů a autobusů na křižovatkách, která má lidi odradit od jízdy autem. Nebo expresní autobusy, které nezajíždějí do centra, regulace dopravy při smogu, nízkoemisní zóny, snižování prašnosti či omezení vjezdu nákladních aut.
Doprava ke smogu přispívá, říká odborník
Jen od začátku letošního roku vyhlásili meteorologové smogovou situaci v Brně v šesti dnech, což je ve srovnání s jinými roky rekordní množství. Radní se mají příští týden také opět sejít s brněnskými meteorology.
„Bude se diskutovat o tom, zda za znečištění může jen doprava,“ řekl klimatolog Jaroslav Rožnovský, který je ředitelem brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Podle něj ale ani výrazné omezení dopravy nevyřeší smogovou situaci ve městě.
Přispívá k ní to, že pokud nastane inverze, škodliviny zůstávají na místě nebo se pohybují jen velmi pomalu. „Ke středně znečištěnému vzduchu z dopravy nebo lokálních topenišť přistoupí menší rozptyl. Doprava ke smogu přispívá, o tom není pochyb, a čím víc bude omezena, bude to lepší. Ale dílčí zastavení dopravy situaci zcela nevyřeší,“ upozorňuje Rožnovský.
„Museli bychom ji omezovat předem, aby se nezvýšily koncentrace škodlivin nad kritickou hodnotu, protože znečištění má pak ještě určitou setrvačnost,“ popsal Rožnovský.
Právě různý výklad slov meteorologů zapříčinil minulý týden chaos v prohlášeních. Někteří politici dokonce tvrdili, že omezovat dopravu nemá vůbec smysl, protože se podílí na znečištění jen málo.
