Stoletá břidlice pokrývající střechu zámku ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku se rozpadá.
Kus střechy odnesla vichřice už v roce 2008 a místo je od té doby provizorně zakryté lepenkou. Jiná část je zalátaná měděnými pláty. Kolem vikýřů zatéká a půda zámku je proto plná džberů zachycujících kapající vodu.
„Když prší, náš zaměstnanec běhá po půdě a kontroluje, jestli nám to někde nepřetéká,“ popisuje starosti se zámkem jeníkovská starostka Martina Lisová. Šéfuje úřadu městyse, který je od roku 1948 vlastníkem celého zámeckého areálu ve středu Větrného Jeníkova.
Fleky na stropě a pořád nějaká práce pro zedníky
„A tady už nám voda pronikla do sálů,“ ukazuje Lisová na fleky na zdobeném stropě.
Není proto divu, že se zámek ve Větrném Jeníkově dostal na seznam nejohroženějších památek Kraje Vysočina, který vydal Národní památkový ústav v Telči.
„Celé jedno křídlo zámku je v současné době bez využití a technický stav těchto prostor se rychle zhoršuje. Vlastník těžko hledá pro areál adekvátní využití. Rozsah prováděných oprav je dán finančními možnostmi vlastníka,“ konstatovali mimo jiné památkáři.
Na opravy je totiž městys sám. Rekonstruované je jenom jedno křídlo zámku a i tam už zatéká. Nachází se zde reprezentativní obřadní síň, kanceláře úřadu, knihovna, ale i fotoateliér a centrum pro komunitní práci.
„Protože se jedná o památku, všechny opravy jsou velmi nákladné a vše musíme konzultovat s památkáři. Na rekonstrukce využíváme dílčí dotace. Teď máme nově vyměněných 24 venkovních oken, chystáme se malovat a zedníky tu máme skoro pořád,“ vypráví starostka.
Tučná dotace nepřitekla
V minulosti mělo vedení městyse dokonce rozjednanou evropskou dotaci - 120 milionů korun na kompletní rekonstrukci zámku včetně přilehlého parku a dalších budov. Z toho nakonec sešlo.
Z historie zámku ve Větrném Jeníkově
Zdroj: Národní památkový ústav |
„Riziko zadlužení s naším desetimilionovým rozpočtem se nám zdálo příliš veliké,“ vysvětluje Martina Lisová.
Opravovat zámek chtějí proto Jeníkovští postupně. „Rozhodli jsme se, že půjdeme cestou pomalých kroků. Podstatné je, aby do zámku neteklo. Odhad je, že výměna střešní krytiny jenom na jednom křídle zámku vyjde na 2,4 milionu korun,“ dodává Lisová.
Teď je Větrný Jeníkov ve fázi příprav žádosti o dotaci na ministerstvo kultury a kraj. „Letos chceme vše nachystat a v příštím roce vyměnit krytinu na celém jednom křídle,“ je rozhodnutá starostka.
Finanční úlevou pro městys by bylo, kdyby se zámek prodal soukromému vlastníkovi. Ovšem tohle Jeníkovští rozhodně nechtějí dopustit. Potvrdili si to znovu i v nedávné anketě, ve které se mohli obyvatelé městyse vyjádřit k budoucnosti zámku.
Fotoateliér, veterinář, kadeřnictví
„Nikdy. Opravdu nikdy jsme ho nechtěli prodat. Je to dáno asi tím, že lidé mají zámek spojený s komunitním životem. Vždy tam byl úřad, knihovna. Lidé byli zvyklí chodit na zámek a obrovské množství rodin na tom zámku v minulosti i bydlelo. Bylo tu kolem patnácti bytů,“ připomíná Lisová.
Na druhou stranu se neobjevil žádný kupec, který by svým záměrem přesvědčil zastupitele natolik, aby se v Jeníkově o prodeji památky alespoň uvažovalo.
Městys chce, aby se zámek do budoucna proměnil v živoucí komunitní centrum.
„Anketa mezi občany nás utvrdila v tom, že pronájem místností zámku na takové projekty, jako je fotografický ateliér, kavárna či ordinace, smysl má a přivede lidi zpět do historické budovy. Jsme si ale vědomi toho, že na nájmu nic nevyděláme,“ přiznává starostka.
Předběžný zájem je už o vybudování veterinární ordinace, vzniknout by zde mohl také kosmetický a kadeřnický salon. Do větších prostor zámku se bude v nejbližší době přesouvat místní knihovna a archiv.
Podle ankety by lidé v zámku nejraději měli společenský sál, kavárnu, vinárnu a zájem by byl rovněž o byty. „Museli jsme si ale přiznat, že v dnešní době to není reálné. Problém by byl s vytápěním. Památkáři nám zde nedovolí udělat rozvody topení či jiné zásahy do podlah,“ konstatovala Lisová.
