Teprve šestnáctiměsíční chlapec leží tváří zanořenou do bláta. Zemřel na útěku z Barmy do Bangladéše. Utopil se v řece, která pro něj symbolizovala hranici mezi svobodou a útlakem. O život bojoval proto, že patřil k minoritě Rohingů, kteří jsou v Barmě krutě pronásledováni. Jmenoval se Mohammed Shohajet.
Fotografie bezvládného tělíčka nedávno opět upozornila na příkoří, jaká musí Rohingové v Barmě snášet. „Když jsem viděl tu fotografii, cítil jsem, že bych nejradši zemřel,“ sdělil reportérům serveru CNN otec chlapce Zafor Alam.
Při pohledu na fotografii se nabízejí paralely s osudem malého Mohammeda a Syřana Ajlana Kurdího, který utonul při cestě do Evropy v září roku 2015 (více zde). Rodiny obou chlapců utíkaly ze svých vlastí z rozdílných důvodů. V Sýrii stále zuří občanská válka, v Barmě probíhá cílená likvidace rohingské menšiny.
Rohingové jsou považování za jednu z nejpronásledovanějších minorit na světě. Přestože v Barmě žijí mnoho generací, vláda převážně buddhistické země je bere jako imigranty z Bangladéše a území dřívějšího Bengálska a armáda pravidelně útočí na jejich vesnice. „V naší vesnici na nás stříleli z vrtulníků, stříleli na nás vojáci. Museli jsme utéct. Schovávali jsme se v džungli. Moje prarodiče upálili zaživa. Popelem lehla celá naše vesnice. Nezbylo vůbec nic,“ popsal Alam.
O život musela jeho rodina bojovat i na útěku. Neustále se museli přesouvat, protože po nich pátrala armáda. Alan se po šesti dnech oddělil od rodiny a podařilo se mu dojít až k břehům řeky Naf, která tvoří hranici Barmy a Bangladéše. Vrhl se do vody a plaval na druhou stranu. Z vody ho vylovil bangladéšský rybář.
RohingovéPopulace muslimských Rohingů žije převážně v Arakanském státě na severu Barmy. Rohingové jsou podle svých historických pramenů původním domorodým obyvatelstvem tohoto regionu. Barmští historici však tvrdí, že do oblasti přišli z Bangladéše během britské koloniální nadvlády. V roce 1982 vláda generála Ne Wina zavedla zákon, který Rohingům téměř znemožňuje dostat barmské občanství. Pokud o něj chtějí žádat, musí doložit svůj pobyt v zemi minimálně od roku 1948. I když se jim občanství podaří získat, převážně buddhistická společnost je nikdy nepřijme. V zemi žije asi 800 tisíc až milion Rohingů. Větší minority tvoří také v Saúdské Arábii, Bangladéši, Pákistánu, Thajsku a Malajsii. |
V Bangladéši začal plánovat, jak dostane svou rodinu bezpečně přes řeku. „Kontaktoval jsem jednoho majitele lodi. Zeptal jsem se ho, zda by mojí ženě a synům pomohl přes řeku. Čekali na druhé straně. Čtvrtého prosince jsem je zkontaktoval. Bylo to naposled, co jsem s nimi mluvil. Když jsem si s manželkou povídal přes telefon, slyšel jsem, jak můj nejmladší syn volá abba-abba, tedy tatínku tatínku,“ vzpomíná. O tragické události se rozhodl promluvit až před pár dny.
„Když se barmská policie dozvěděla, že se někdo pokouší utéct, začala střílet. Muž vzal rychle všechny lidi na loď. Bylo jich však moc, takže se loď potopila,“ popisuje. Až o den později se dozvěděl, že jeho nejmladší syn i zbytek rodiny zemřel. „Někdo mi zavolal a řekl mi, že můj syn je mrtvý. Poslal mi fotografii,“ dodává.
Amalovo vyprávění není výjimečné. O život musí bojovat desítky tisíc Rohingů, kteří se snaží prchnout do Bangladéše. Podle Mezinárodní organizace pro migraci hranice překročilo asi 34 tisíc lidí. „Jen řeka ví, kolik Rohingů se tady utopilo,“ tvrdí Alam. Nyní žije v uprchlickém táboře Leda ve městě Teknaf na jihu Bangladéše.
Barmské úřady považují příběh Alama a jeho rodiny za snůšku výmyslů a propagandu. Tak alespoň reagovaly na dotazy reportérů CNN. Potvrdily pouze, že až 12. prosince armádní vrtulníky střílely na vesnice Rohingů. Jednalo se však údajně o zásah proti podvratným živlům. Vláda dlouhodobě odmítala jakékoli porušování lidských práv při útocích na Rohingy.
Barmská armáda vypaluje muslimské vesnice, ukázaly satelitní snímky |
Až na počátku letošního roku poprvé přiznala možnost, že se ozbrojené síly vůči muslimskému etniku dopouštějí nepřípustného násilí. Reagovala na záběry, na kterých je vidět, jak policisté bijí mladíka sedícího vedle desítek dalších mužů s rukama na hlavě. Jiný záběr zachycuje tři uniformované policisty, kteří jednoho z mužů na zemi bijí holemi a pak ho kopnou do obličeje. Úřady se zavázaly, že incident prošetří a policisty potrestají.
Rohingové však vládě nevěří. Velké naděje vkládali do Aun Schan Su Ťij, dlouholeté disidentky, která dnes stojí v čele vládnoucí strany. Ani ona však násilí proti muslimské menšině nedokázala zastavit a komentuje ho spíše se zdrženlivostí. Organizace Amnesty International před časem zveřejnila obsáhlou zprávu, která mapuje „systematické násilí“ proti Rohingům, které „může nést znaky zločinů proti lidskosti“. Úřady tuto zprávu označily za nepodloženou.
