Bangladéšská vláda uvedla, že jde o dočasné opatření a že budou Rohingové nakonec vráceni zpět do Barmy, informovala agentura Reuters.
Asi 69 000 muslimských Rohingů uteklo z převážně buddhistické Barmy, když tamní armáda zahájila vojenskou operaci proti povstalcům v Arakanském státě, kde Rohingové žili. Důvodem k zahájení operace bylo říjnové přepadení policejního stanoviště u hranice s Bangladéšem neznámými ozbrojenci, při němž zahynulo nejméně devět policistů.
Podle mezinárodních organizací pro lidská práva se barmští vojáci v rámci operace v Arakanském státě dopouštějí systematického vyvražďování, znásilňování a mučení rohingských civilistů a likvidují celé rohingské vesnice.
Bangladéš nyní oživil plán z roku 2015 a chce rohingské běžence přesunout na ostrov Thengar Čár. Ten vznikl asi před deseti lety nahromaděním usazenin z řeky Meghna a na většině map ho nelze najít. Thengar Čár se nachází asi 30 kilometrů od ostrova Hatija, který má 600 000 obyvatel, a zhruba devět hodin cesty od uprchlických táborů, kde Rohingové žijí nyní.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Bangladéšská vláda uvedla, že plánuje Rohingy stěhovat na Thengar Čár postupně v souladu s tím, jak budou na ostrově budována přístřeší a další zařízení. „Po zvážení všech aspektů jsme přijali rozhodnutí přemístit je na ten ostrov,“ prohlásil státní ministr zahraničí Šahriar Alam. „Hodláme jim také na obživu darovat drůbež nebo skot. Všechna tato opatření jsou ale dočasná. Barma si je nakonec bude muset vzít zpátky,“ dodal.
Záplavy za přílivu? Postavíme hráze
Jeden z vládních představitelů oblasti, pod kterou ostrov Thengar Čár spadá, uvedl, že ostrov je izolovaný a při přílivu bývá zaplaven. Vláda by tam prý ale mohla vybudovat hráze, aby se dalo na ostrově žít.
Ostrov bývá zcela zaplaven také v monzunovém období, napsal zpravodajský server BBC. Bangladéšští činitelé sdělili, že ostrov byl osázen stromy ve snaze ochránit půdu před povodněmi, ale potrvá nejméně deset let, než bude tento projekt dokončen.
Asi 30 000 rohingských uprchlíků nyní žije v oficiálních uprchlických táborech pod správou OSN, desítky tisíc dalších přežívají v provizorních přístřešcích vytvořených kolem těchto táborů nebo kolem města Cox’s Bázár. Experti odhadují, že v Bangladéši je mezi 200 000 až 500 000 Rohingy bez dokladů.
Osud Rohingů je dlouhodobě příčinou sporů mezi Bangladéšem a Barmou. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně. Příslušníkům menšiny barmské úřady proto odmítají udělit občanství a neuznávají je jako etnikum. Oboustranné násilnosti si v Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí. Ovšem ani v Bangladéši nejsou Rohingové přijímáni a jsou tam označováni za „muslimské občany Barmy“.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
