Vypalují, vraždí a znásilňují, popisují uprchlíci útlak muslimů v Barmě

  18:42aktualizováno  18:42
Na Barmě pokračuje násilný útlak muslimské menšiny Rohingů. Uprchlíci, kteří překračují hranice po desítkách tisíc, popisují hrůzy, kterými museli projít. Vesnice jsou vypalovány, vojáci vraždí a znásilňují. Přeživší se v uprchlických táborech v Bangladéši svěřili se svými příběhy listu The New York Times.

Muslimskou menšinu Rohingů v Barmě pronásledují úřady. (3.12. 2016) | foto: AP

Když vojáci vtrhnou do vesnice, mají obyvatelé sotva pár vteřin na to se rozhodnout, co udělají. Často je to přitom rozhodnutí o životě a smrti. Když vojáci přišli v listopadu do vesnice Pwint Phyu Chaung, Núr Ankisová raději zůstala ukrytá doma. Rozhodnutí ji stálo bití bambusovými klacky a očekávání smrti.

„Ženy shromáždili, odvedli na jedno místo a některé znásilnili. Byly tam jen dívky a armáda, nikdo jiný,“ popsala pětadvacetiletá dívka webu The New York Times. Na chvíli jí prý bleskla hlavou myšlenka, že uteče. V tu chvíli však v sobě nedokázala najít sílu. „Neviděla jsem, jaký má smysl zůstat naživu,“ dodala.

Fotogalerie

Jiní se však o útěk pokusili. O tři roky mladší Rašida Begumová se se třemi dětmi snažila ukrýt v nedalekém potoce, ale v divoce pádící vodě jí vyklouzla z náručí malá dcerka.

Stejnou řeku jako Rašida volil i dvacetiletý Sufaját Ullah. Když vojáci přišli, byl doma. Jak slyšel střelbu, byl mladý muž rázem rozhodnutý utéct. Věřil, že jen tak má šanci přežít.

V řece plaval, jak nejrychleji dovedl, a většinu následujících dvou dnů strávil ukrytý ve vodě, než se odvážil vylézt. Teprve až když byl znovu na souši, zjistil, že vojáci zapálili jeho dům a matka, otec i dva bratři uvnitř uhořeli. „Nemám stání. Zabili mi matku i otce. Co mi v tomhle světě zbylo?“ říká mladík a dává si před oči ruce, aby zakryl pláč.

Příběhy uprchlíků nelze individuálně potvrdit. Vypovídají však o tom samém, na co upozorňují mezinárodní humanitární organizace. Vojáci podle nich od loňského podzimu systematicky napadají vesnice na severozápadě Barmy, který obývá převážně muslimská menšina Rohingů. Vesnice poté vypalují. Nejméně 1 500 domů bylo podle satelitních snímků zničeno (psali jsme zde). Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uprchlo ze země okolo 65 tisíc Rohingů. OSN v pondělí uvedla, že jen za minulý týden překročilo hranice do Bangladéše 22 tisíc uprchlíků.

Snímek utonulého batolete ukázal hrůzy genocidy Rohingů v Barmě

„Je riziko, že jsme ještě neviděli to nejhorší. Nevíme, co udělají vládní síly dál, ale víme, že útoky na civilisty pokračují,“ uvedl Matthew Smith z neziskové organizace Fortify Rights, která se zaměřuje na dodržování lidských práv v jihovýchodní Asii.

Komise jmenovaná barmskou vládou odmítá, že by armáda prováděla ve vesnicích genocidu, ale do určených míst odmítá pustit zahraniční novináře i vyšetřovatele humanitárních organizací. Úřady uvádějí, že Rohingové zapalují své vlastní domy, aby přitáhli mezinárodní pozornost.

Většinu obvinění odmítají. Připustili však, že se v některých případech ozbrojené síly vůči muslimskému etniku dopustily nepřípustného násilí. Úřady tak reagovaly na záběry, na kterých je vidět, jak policisté bijí mladíka sedícího vedle desítek dalších mužů s rukama na hlavě. Jiný záběr zachycuje tři uniformované policisty, kteří jednoho z mužů na zemi bijí holemi a pak ho kopnou do obličeje. Úřady se zavázaly, že incident prošetří a policisty potrestají.

Rohingové

Populace muslimských Rohingů žije převážně v Arakanském státě na severu Barmy. Rohingové jsou podle svých historických pramenů původním domorodým obyvatelstvem tohoto regionu. Barmští historici však tvrdí, že do oblasti přišli z Bangladéše během britské koloniální nadvlády.

V roce 1982 vláda generála Ne Wina zavedla zákon, který Rohingům téměř znemožňuje dostat barmské občanství. Pokud o něj chtějí žádat, musí doložit svůj pobyt v zemi minimálně od roku 1948. I když se jim občanství podaří získat, převážně buddhistická společnost je nikdy nepřijme.

Rohingové tvoří asi procento a půl z 57milionové barmské populace. V zemi jich žije podle odhadů asi 800 tisíc až milion. Větší minority tvoří také v Saúdské Arábii, Bangladéši, Pákistánu, Thajsku a Malajsii.

Vojáci napadají vesnice přímo u řeky Naf, která leží na státní hranici mezi Barmou a Bangladéšem. K násilnostem dochází tak blízko hranici, že je z Bangladéše vidět kouř stoupající ze spálených vesnic. Uvedl to imám Nazir Ahmed, který vede mešitu, kde se o uprchlé Rohingy starají.

Imám potvrdil, že někteří Rohingové se sice vzbouřili proti armádě, vláda však míru násilí ze strany Rohingů přehání v množství i síle. Rohingové jsou podle něj frustrovaní a brání se většinou jen holemi. „Nyní když najdou v domě farmáře mačetu, hned řeknou, že se podílí na terorismu,“ popsal Ahmed.

Mnoho příchozích do uprchlických táborů v Bangladéši pochází z vesnice Kyet Yoepin, kde bylo v říjnu údajně spáleno na 245 domů. V jednom z nich žil i pětadvacetiletý Muhammad Safík s rodinou. Že vojáci přišli, poznal podle střelby. Když jeden z vojáků vzal za ruku jeho sestru, Muhammad se na něj vrhl. Bál se, že vojáci sestru znásilní a neudržel se.

Zhruba pětadvacetiletého muže potom vojáci surově zmlátili a postřelili. Když se probral, odplazil se s prostřeleným loktem pryč. Z rýžového pole pak sledoval, jak vojáci zapálili vesnici. „Už žádné domy nezbyly. Všechno je spálené,“ povzdechl si Safík.

Současný konflikt je nejhorší od roku 2012, kdy zvěsti o znásilnění buddhistické dívky třemi muslimskými mladíky rozpoutaly etnické násilí, při kterém zemřely stovky Rohingů (psali jsme zde). Mezinárodní organizace kritizují faktickou vůdkyni země a držitelku Nobelovy ceny míru Do Aun Schan Su Ťij, že se současnému násilí v oblasti nesnaží zabránit.

Rohingové jsou považování za jednu z nejpronásledovanějších minorit na světě. Navzdory tomu, že v zemi žijí už mnoho generací, mají stále status nelegálních imigrantů a nemají nárok na občanství. Dlouhodobě čelí perzekuci ze strany vlády i nacionalistů. V Barmě jich přitom žije podle odhadů asi milion (více viz box).

Oblast v Barmě, kde žijí Rohingové

Oblast v Barmě, kde žijí Rohingové

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store © freytag & berndtSHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Bylo to hrozné, líčí turistka. Při bouři zemřeli v Chalkidiki dva Češi

Převrácený autokaravan v řecké vesnici Sozopoli, v němž zemřeli dva čeští...

Silná bouře na řeckém poloostrově Chalkidiki si ve středu večer vyžádala sedm obětí, šest z nich byli turisté. Mezi...

V penzi spolu chtěli procestovat svět. Na řecké pláži je zabila bouře

Na pláži na řeckém poloostrově Chalkidiki v noci na čtvrtek zemřeli dva Češi....

Manželé z Vysočiny si na stáří koupili zánovní obytný automobil. Chtěli procestovat Evropu, být na důchod co možná...

Bouřky, déšť a zima. Počasí kazí Čechům dovolenou v Chorvatsku

Silná bouřka provázená přívalovým deštěm v Praze (6. června 2019)

Chorvatsko je pro Čechy nejoblíbenější letní destinací, každoročně jich tam za mořem vyrážejí stovky tisíc. Na tento...

Letní radovánky v Německu. Na koupaliště raději s policejním doprovodem

Němečtí policisté dorazili urovnat jeden z násilných incidentů ve venkovním...

Teploty stoupají a s nimi i počet návštěvníků koupališť. Německo uvažuje o posílení bezpečnosti na plovárnách kvůli...

Expremiér Nečas si koupil byt. Finanční transakce však nahrávají spekulacím

Manželé Petr a Jana Nečasovi přicházejí na slavnostní  recepci, kterou...

Byt o velikosti téměř sto metrů čtverečních s terasou o výměře 37,66 metrů čtverečních v sedmém patře Rezidence Na...

Další z rubriky

Nenávidí naši zemi. Trump na mítinku znovu zaútočil na kongresmanky

Americký prezident Donald Trump na předvolebním mítinku v Greenville (17....

Prezident Spojených států Donald Trump pokračoval v útocích na čtyři demokratické kongresmanky, které jsou z řad...

Na ebolu už v Kongu zemřelo téměř 1700 lidí, WHO uklidňuje okolní svět

Lékaři v Kongu očkují obyvatele ve městě Goma proti ebole. (17. července 2019)

Světová zdravotnická organizace (WHO) označila výskyt eboly v Kongu za mimořádnou událost světového dosahu. To může...

Turci nedostanou stíhačky F-35. USA je vyhazují z programu a piloty ze země

Letoun F-35A amerického letectva při první bojové misi proti islamistům v Iráku.

Ani jeden z více jak stovky nejmodernějších letounů F-35, vyloučení z programu jejich vývoje a ztráta zakázek při...

Najdete na iDNES.cz