Developer chce postavit vědeckotechnický park. Od státu dostane stomilionovou dotaci, postaví budovu plnou laboratoří a do roka ji zaplní firmami, které produkují jeden patent za druhým. Kontrola z ministerstva na místě ale zjistí, že celková plocha je o dva čtvereční metry menší, než stálo ve schválené dokumentaci. A kvůli porušení podmínek zahájí řízení o odejmutí dotace.
Ve stejnou dobu si o tutéž dotaci zažádá jiný developer. Když přijde po čase kontrola do jeho objektu, najde polovinu prázdnou, ve druhé části restauraci, kadeřnictví a kancelář finančního poradce. Metráž ale sedí, takže je všechno v pořádku.
Modelové příklady ukazují, jak se v Česku kontroluje využívání desítek miliard korun z evropských dotací. Ministerstvo průmyslu a obchodu takto rozdělovalo velkou část z 84 miliard korun, které mezi roky 2007 až 2013 směřovaly do Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI).
Redakce iDNES.cz se v uplynulých měsících zaměřila na jeden programů OPPI - konkrétně Prosperitu, která měla na starost dotovat právě stavbu vědecko-technických parků a podnikatelských inkubátorů. Kromě několika krachujících parků nalezla i poloprázdné areály nebo budovy, kde sídlí hlavně firmy poskytující komerční služby a nikoli společnosti snažící se o výzkum (podrobněji jsme popsali zde).
Mluvčí agentury CzechInvest, která spolu s ministerstvem dotace administruje, Petra Menclová ale s odkazem na Evropskou komisí schválené podmínky jednotlivých výzev uváděla, že úředníci s nenaplněností ani druhem činnosti, která v zadotovaných areálech probíhá, nic dělat nemohou. „Tyto ukazatele se sledují jako tzv. monitorovací ukazatele projektu, nejedná se o závazné hodnoty a žadatel nemůže být postižen za jejich případné neplnění,“ vysvětlila.
NKÚ: Ministerstvo špatně nastavilo podmínky
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ale právě kvůli tomu nyní ministerstvo kritizuje. V prosinci zveřejnil závěry kontroly provedené v prvních osmi měsících letošního roku (o výsledcích kontroly jsme informovali zde). Zaměřil se právě na OPPI a místo prosté administrace se soustředil i na vytyčení cílů a dotačních podmínek, které měly napomoci k jejich dosažení.
A podle NKÚ je chyba samotného ministerstva, že bylo ve stanovování dotačních podmínek příliš benevolentní. Samo se tak dostalo do situace, že nic nezmůže s tím, když se někdo v „inovační infrastruktuře“ nedělá žádné inovace.
PŘEHLED: Zadotované vědecko-technické parky krachují či neslouží inovacím |
Cílem totiž bylo „zvýšit do konce programového období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy“. Závaznými podmínkami pro proplacení dotace potom bylo například pořízení určitého zařízení či technologie nebo provedení dohodnutých stavebních prací. K čemu bude infrastruktura sloužit, nikoho nezajímalo.
Některé proměnné jako počet vytvořených pracovních míst se objevily mezi monitorovacími údaji. V tomto případě ale zpráva NKÚ kritizuje ministerstvo za nulovou kontrolu dat a navíc špatnou práci s nimi.
„Jedním z hlavních výsledků programu mělo být více než 48 tisíc nově vytvořených pracovních míst. Nejvyšší kontrolní úřad zjistil závažné nedostatky při jejich vykazování. Skutečný počet vytvořených pracovních míst je až několikanásobně nižší,“ píše se ve zprávě.
Ministerstvo se sice chlubí tím, že program jako první vyčerpal všechny alokované prostředky. Zda to ale reálně pomohlo, nelze říci. „Globální cíl ani část dílčích cílů nebyly stanoveny dostatečně konkrétně a měřitelně, takže nebylo možné vyhodnotit celkové přínosy a efektivnost,“ uvádí zpráva.
NKÚ proto doporučuje ministerstvu, aby příště stanovilo cíle konkrétněji a podmínky čerpání dotace přísněji. „Způsob měření cílů musí zabezpečit, aby byla vazba mezi finanční podporou a dosaženým výsledkem co nejtěsnější; požadovat, aby bylo čerpání dotace podmíněno nikoliv pouhou realizací projektů, ale také dosažením deklarovaných přínosů. Například vytvoření pracovních míst nebo zvýšení obratu,“ píše se v doporučení.
Podle Pavla Hrnčíře, který kontrolní akci NKÚ řídil, je toto doporučení obecně platné a lze ho adresovat nejen ministerstvu průmyslu, ale komukoli, kdo rozděluje nějaké dotace.
Zda ale doporučení opravdu dojde naplnění, bude záležet na vládě. Dokument totiž míří do připomínkového řízení, kde se k výstupům vyjádří nejprve dotčené ministerstvo a potom znovu NKÚ. Vláda pak může na jeho základě nařídit ministerstvu doporučení provést.
MPO: Neplnění postihovat nemůžeme
Zástupci ministerstva průmyslu se od počátku k výtkám stavějí kriticky. Doporučení se jim nelíbí. Odkazují na to, že nyní vypsané dotační příležitosti mají přísnější pravidla než dřív.
Aktuální dotační výzvy programu Služby infrastruktury mají přitom – stejně jako dříve – pouze jednu závaznou podmínku: vybudovanou plochu. Podle mluvčího ministerstva průmyslu Františka Kotrby by konkrétněji nastavené podmínky nefungovaly.
„Pokud by podmínky programu striktně stanovily a sankcionovaly povinnost vysoké obsazenosti inovačními firmami a tvorbu pracovních míst, většina projektů by zanikla,“ říká.
Vlastník a provozovatel vědeckotechnického parku podle něj nemůže být sankcionován za to, že zasídlené firmy nevytvářejí dostatečný počet nových pracovních míst nebo že by projekty během krize nemohly získávat dostatek prostředků z pronájmů a nevytvořily by potřebné cash-flow.
