V nedělním italském referendu lidé rozhodnou o tom, zda osekají velikost Senátu a tím posílí akceschopnost budoucích vlád, které jsou v zemi dlouhodobě velmi nestabilní. Premiér Renzi vsadil své setrvání ve vládě na lidové „ANO“ změnám ústavy. Jenže to může být problém i pro ekonomiku.
Průzkumy totiž zatím mluví proti němu. Pokud by to jeho vláda položila, ohrozí to také plány kabinetu na ozdravení bank, které jsou zatíženy obrovským množstvím špatných úvěrů a nesplácených úvěrů v hodnotě 360 miliard eur. Je to objem pětinásobku velikosti italské ekonomiky. Negativní výsledek referenda by znamenal, že se přinejmenším zadrhne plán vlády, která je připravena postiženým italským bankám poskytnout záruky za část špatných úvěrů.
Například jedna z problémových bank, nejstarší banka světa Monte dei Paschi má doplnit kapitál o 5 miliard eur. Problémy mají i další banky, které navíc letos na kapitálových trzích ztratily polovinu své hodnoty.
Další, spíš dlouhodobý problém, může spočívat v nejistotě ze vzestupu populistických stran, z nichž některé mluví o vystoupení z eurozóny.
Hospodářství Itálie v posledních letech pokulhává, jeho výkon je o 8 procent slabší než na začátku poslední finanční krize, uvedla BBC. Země má jeden z nejvyšších státních dluhů a tempo jeho nárůstu se nedaří snižovat výběrem daní. Italská ekonomika je třetí největší v eurozóně po Německu a Francii, rodí se proto spekulace, co by se stalo, pokud italské banky zkolabují.
Nákaza nehrozí, uklidňují analytici
Nervozita na trzích se projevuje v nárůstu rizikové prémie u italských vládních dluhopisů. Například zmíněná Monte dei Paschi ztratila v pátek 14 procent, upozornil analytik ČSOB Jan Čermák. Riziko nákazy z Itálie však podle něj není velké. „To se samozřejmě může během pár hodin změnit, ale faktem je, že ani napojení středoevropských ekonomik na italský finanční systém či zahraniční obchod není nijak zásadní,“ uvedl.
S tím souhlasí analytik Saxo Bank Christopher Dembik. Má pro to tři důvody: objem nefunkčních půjček v italských bankách se v poslední době stabilizoval a jen desetina z nich představuje okamžité riziko, ECB má dost nástrojů pro intervenci a dluhopisy mohou být díky vyššímu očekávání inflace odolnější vůči italskému riziku.
„Problém italských bank je ve skutečnosti jen zástupný. Itálie v podstatě jen vegetuje už více než 20 let. Přes velkou podporu, kterou měl premiér Renzi při nástupu do úřadu, nedokázal zvrátit ekonomický pokles, což opět podpořilo populistické tendence,“ uvedl Dembik.
