Větší státní dluh než země na Apeninském poloostrově má v Unii jen Řecko. Italské zadlužení dokonce už přesáhlo 2,2 bilionu eur, což je více než 130 procent tamního HDP.
„Aby se podařilo snížit zadlužení, potřebuje Itálie inflaci a hospodářský růst,“ domnívá se analytik Kit Juckes z francouzské banky Société Générale. Naopak vysoké daně, z nichž italská vláda dluh v současné době financuje, ekonomický růst brzdí.
Itálie doplácí na nerozvážné hospodaření v minulosti. Příkladem za všechny je Řím. Město dluží 13,6 miliardy eur a má přibližně 12 tisíc věřitelů. Platí obrovské účty za provoz 61 let starého metra a nefungující sběr odpadu, jak informovala agentura Bloomberg. A navíc se potýká se stovkami nezaplacených dluhů za vyvlastnění pozemků, přičemž některé pocházejí z dob konání olympijských her v roce 1960.
Nebezpečí italských dluhů spočívá v tom, že většina z nich se týká italských bank. Tamní finanční ústavy dokonce drží víc státního dluhu své země než banky v jakékoliv jiné zemi Unie. A úzké propojení státního dluhu a bankovního sektoru znepokojuje celou eurozónu.
„Italská bankovní krize by se lehce mohla rozšířit do zbytku Evropy,“ varoval nedávno Lorenzo Bini Smaghi, předseda představenstva Société Générale.
Experti: napumpujte do bank 40 miliard eur
Polovina všech špatných půjček v eurozóně, které drží veřejně obchodované banky a jejichž splacení není pravděpodobné, se nachází v portfóliích italských ústavů.
Míra špatných půjček se v nich pohybuje okolo 17 procent. Evropská centrální banka proto minulý týden vyzvala nejstarší finanční ústav na světě, banku Monte dei Paschi di Siena, aby v následujících třech letech snížila objem špatných půjček o deset miliard eur.
Po brexitu se navíc očekává, že centrální banky budou držet úrokové míry nízko, aby podpořily ekonomický růst. Jenže to není výhodné pro banky, protože nízké úroky jim snižují zisk. Není divu, že na Monte dei Paschi di Siena dolehl výsledek britského referenda tak, že se její akcie propadly o třetinu.
Rostoucí riziko přinutilo k prohlášení už i guvernéra italské centrální banky. „Pokud vezmeme v úvahu riziko v době současné nejistoty, i malé problémy mohou podlomit důvěru v bankovní systém. Státní intervence tedy nemůžeme vyloučit,“ nechal se minulý pátek slyšet Ignazio Visco.
Spolu s ním vystoupil na podporu bankovního sektoru také ministr financí Pier Carlo Padoan. „Budeme pracovat na řešení, které bude v souladu s pravidly Evropské unie,“ uvedl.
O řešení jedná od minulého týdne italská vláda s Evropskou unií. Podle expertů by bylo nejlepší, kdyby vláda poskytla bankám pomoc v hodnotě 40 miliard eur. To není v souladu s pravidly EU. Podle nich by bankám měli pomoci jejich investoři.
