Na konferenci se 10. listopadu sešli představitelé významných podniků v kraji. Někteří účastníci však kritizovali, že pozvání nepřijali regionální politici.
„Mezi řečníky není žádný zástupce kraje ani města, to jsem zatím nikde jinde nezažil,“ řekl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, který analyzoval hospodářské ukazatele kraje.
„Jsme v době, kdy je zásadní otázkou krajský rozpočet a tvorba priorit kraje. Nové vedení mělo možnost se zde prezentovat před kapitány průmyslu v Královéhradeckém kraji, ale také se dozvědět spoustu podnětných myšlenek pro své čtyřleté období, avšak nevyužilo toho,“ zhodnotil absenci krajských lídrů politolog Jan Outlý z Metropolitní univerzity Praha, který je zároveň starostou malé obce na Chlumecku.
Nezaměstnanost v Královéhradeckém kraji v říjnu klesla na 3,6 procenta, na Rychnovsku je s 1,8 procenta dokonce nejnižší v republice. Podle odborníků jde o hodnoty na limitu, kdy jde ještě o zaměstnatelné lidi.
„Statistiky říkají, že pod pět procent už nenajdete člověka, který by chtěl nebo mohl pracovat. V tomto ohledu jsme už v minusu,“ varoval místopředseda Asociace exportérů a předseda představenstva ATAS elektromotory Náchod Otto Daněk. Upozornil, že podobná situace byla na trhu práce před krizí v roce 2008.
Ukrajinci se sami ptají po další práci
Daněk vyzval, aby stát uvolnil podmínky pro zaměstnávání pracovníků ze zemí mimo Evropskou unii. Současné zjednodušení pro zaměstnance z Ukrajiny je podle něj nedostatečné (o zmírnění podmínek čtěte tady).
„Ve Vietnamu jsem měl domluveno 300 lidí, ale nemohl jsem je sem dovézt. Podařilo se mi sehnat 16 Ukrajinců s maďarskými pasy, kteří žádné povolení nepotřebují. Mám s nimi výbornou zkušenost. Když dodělají práci, ptají se po další. To u našich zaměstnanců nečekejte,“ uvedl Otto Daněk.
O zaměstnance se průmyslové firmy přetahují. Situaci ještě zhoršilo rozšíření závodu Škoda Auto v Kvasinách (o investicích jsme psali zde). Za poslední rok tam vzniklo přes tisíc pracovních míst a další dva tisíce by automobilka chtěla zřídit do roku 2017. Podniky v okolí se dokonce setkaly s tím, že jejich lidé ráno nepřišli do práce a nastoupili do automobilky, aniž by počkali na rozvázání pracovního poměru.
Kritickou situaci v českém průmyslu by měly řešit změny ve školství, především financování škol podle kvality. Firmy chtějí také větší propojení výuky s praxí a efektivní stipendia. Oborová skladba na vysokých školách by měla být více regulována. Podle průmyslníků by tomu pomohlo placené školství, v němž by studium nedostatkových oborů bylo zdarma.
Návrhy ministryně Marksové škodí, shodují se zaměstnavatelé
Zaměstnavatelům vadí také změny navržené ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou. Obnovení nemocenské v prvních třech dnech nemoci by podle nich přineslo zvýšení nemocnosti až o 10 procent, neplacené další volno zvané sick day o další dvě procenta.
„Když mi nepřijde jeden dělník k pásu, dalších devět kvůli tomu nemůže dělat. Já ho tak rychle nemohu nahradit a vzniká mi ztráta,“ popisoval Jaroslav Franc z hradecké společnosti Bühler Motor.
Podle analýzy Pavla Sobíška z UniCredit Bank zdejší kraj ze všech regionů nejvíce odpovídá profilu České republiky. 40 procent jeho HDP připadá na průmysl, nad průměrem je také zemědělství. Oproti republikovému průměru však zaostává v gastronomii a cestovním ruchu.
„Nejsou tu žádné velké komplexy turistického charakteru. Ubytovací kapacity tvoří spíše doplňkový příjem pro lidi, kteří pracují jinde. Je třeba investovat i do dalších služeb,“ uvedl Sobíšek.
Jeho slova potvrdil starosta Zdobnice v Orlických horách Ivan Pártl: „Turisté už dnes vyžadují doplňkové služby, do nichž však provozovatelé nechtějí či nemohou investovat. Na horské chatě chtějí už dnes fitko, vířivky a tak dále. Přitom není nikdo, kdo by chtěl v turismu pracovat. Nabízíme podnikatelům nájem prostor za korunu, ale není, kdo by v horách podnikal. Musí to suplovat obec.
