I proto na pátek připravila performanci, při níž bude na Zelném trhu v Brně nabízet kolemjdoucím ochutnávku mateřského mléka.
Zájemci jej budou moct ochutnat mezi 11. a 13. hodinou v rámci farmářských trhů. Jak se k tomu kolemjdoucí postaví, pak chce novinářka zachytit v připravovaném rozhlasovém dokumentu zabývajícím se mateřským mlékem a tématy s ním spojenými.
„Zajímají mě reakce lidí a to, zda vůbec budou svolní mléko ochutnat,“ sděluje Iva Strnadová. „Zaujalo mě také, jaká tabu kolem mateřského mléka a kojení existují. A kolik matek nebo třeba pediatrů jim stále věří. Dívám se na to z pohledu matky. Start do života, jehož součástí kojení je, je podle mého naprosto zásadním obdobím pro každého z nás. Přitom je ale opředený mnoha mýty, tabu a chaosem.“
„Tabu je stále mnohde kojení na veřejnosti, odporují si ale i rady zdravotníků matkám, informace o tom, co je pro dítě nejlepší. Neshodnou se ani jednotlivé porodnice, když radí, jak často děti kojit a zda dodržovat přesné rozestupy, nebo kojit na požádání, když si dítě samo řekne,“ líčí.
„Řada lékařů dnes podporuje kojení maximálně do jednoho roku dítěte, přitom Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje kojit nejméně do dvou let. Na všechno už jsou dnes odborné studie, i díky nim by vše mělo být jasnější a odborný názor by měl být jednotnější, ale není,“ vysvětluje Strnadová.
Pravda o kravském mléku
Ta podle svých slov nechce být žádná aktivistka. „Respektuji, když se někdo rozhodne, že kojit třeba nechce. Jde mi spíš o osvětu, aby si lidé uvědomili, jak nenahraditelná tekutina mateřské mléko je. Že vlastně každé mléko je mateřské, což jsem si na začátku sama uvědomila,“ dodává rozhlasová dokumentaristka.
Svým projektem chce navázat na rozhlasový dokument Cestou mléka z letošního léta, v němž se věnovala způsobu, jakým se mléko dostává od krávy z velkochovu až do obchodu k zákazníkům. I faktu, že kravské mléko lidé pijí vlastně jen díky tomu, že je nedostávají telata.
„Dokument Cestou mléka měl neuvěřitelný posluchačský ohlas, snažila jsem se v něm zaznamenat i všechny etické problémy s produkcí mléka spojené. A překvapilo mě, kolik lidí mi pak potvrdilo, že si vůbec neuvědomili, že každé zvířecí mléko je jen a pouze mateřským mlékem,“ oznamuje Strnadová.
„Neprodukuje ho totiž každá kráva, která žere zelenou trávu, ale jen ta, co odrodí tele. Telata jsou přitom jen vedlejším produktem mléčného průmyslu, rodí se, aby krávy měly mléko. A zatímco telata pijí náhražky nebo mléka plná antibiotik, která nelze prodat, mateřské mléko krav pijí lidé,“ popisuje Iva Strnadová.
Ňadro na billboardu je v pořádku, ale při kojení ne
Autorka, která dlouhé roky pracovala jako novinářka v České televizi, nyní oslovila lékaře, laktační poradkyně i řadu kojících či nekojících matek, nebo třeba umělkyně a performerku, která na protest proti omezování kojení na veřejnosti založila Kojící guerillu.
Ti všichni by v připravovaném dokumentu měli vystoupit. Zabývat se v něm chce i kontroverzními tématy s mateřským mlékem spojenými. Tím, proč je pro řadu lidí nepřijatelné kojení na veřejnosti, tandemové kojení sourozenců či kojení mluvících dětí.
„Kojení na veřejnosti je sice už přijatelnější než dřív, ale ňadro na obálce časopisu nebo na billboardu je naprosto v pořádku, kdežto ňadro v restauraci nabídnuté kojenému dítěti je stále na mnoha místech problém. Ženy se často setkávají s tím, že jsou kvůli kojení odněkud vykázány,“ oznamuje Strnadová.
Kvůli lobbingu firem chybí informace, zlobí se Strnadová
Česká republika podle ní dokonce porušuje Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka. Zatímco zdravotníci v něm mají zakázáno byť jen propagovat konkrétní výrobky nahrazující mateřské mléko, natož rozdávat jejich vzorky, běžnou praxí většiny porodnic je, že z nich matky po porodu odcházejí s kufříky plnými balíčků od konkrétních firem vyrábějících mléčné náhrady.
Naopak mléčné banky, do kterých by si ženy, které mají problém s kojením, mohly chodit pro mateřské mléko, zatímco ty, které ho mají moc, by jim ho nabízely, na většině míst chybí. V celé republice jich je pouze pět, na jižní Moravě žádná.
„Trochu se obávám, že právě lobbing různých firem může za to, proč se nemluví třeba o tom, že zatímco mateřské mléko obsahuje asi 1 200 různých položek nejrůznějších vitamínů a minerálů, umělé mléko jich má zhruba jen dvě stě. Informace tohoto typu pořád chybí, i to bych tímto dokumentem chtěla změnit,“ plánuje autorka.
„Kojení navíc není jen o jídle, ale i o psychické pohodě a pocitu bezpečí dítěte, o kontaktu s matkou. Jak a čím je nahradit u nekojených dětí, o tom se ale třeba také vůbec nemluví. Podobně jako o tom, že rozkojit lze i nebiologickou matku,“ dodává mladá žena, jejíž dokument by měl Český rozhlas odvysílat na přelomu roku.
