Po letošním rozchodu s Jiřím Veselým se stará bývalý triatlonista poprvé o krajanku a tentokrát už „hotovou“ hráčku. A se Slovenkou Dominikou Cibulkovou slaví další titul na Turnaji mistryň. Ke spolupráci jej přemluvil hráččin trenér Matej Lipták, který mimochodem kdysi dávno tenisově vedl i Kvitovou.
„Je to obrovská výzva. Dominika mě poprvé oslovila v roce 2012, kdy jsem skončil s Petrou, ale tehdy jsem ještě měl smlouvu v Prostějově,“ vypráví pětačtyřicetiletý Ivanko.
„Měl jsem v plánu si odpočinout, ale jsem rád, že mě Maťo přemluvil. Vítězství v Singapuru je pěkný bonus.“
Měl jste teď dlouho na starosti vysoké tenisty. V čem se liší kondiční příprava s Cibulkovou, která měří 160 centimetrů?
Domča je úplně jiný somatotyp a je třeba se zaměřit na úplně jiné věci. Petra si třeba pomáhala servisem, potřebovala se dostávat do útočných pozic a já ji musel připravit, aby to v pohodě zvládala. Dominika má hru víc založenou na vytrvalosti. Ta změna mě baví. Víc si zaběhám. A Dominiku to taky baví.
Jaký je rozdíl přijít k hráčce, která se všechno teprve učí jako kdysi Kvitová, a k Cibulkové, která už je vysportovaná?
Je to rozdíl. Rozhodně. Dominika je na tom pohybově lépe než Petra, když jsme začínali. A není tak důležité, v jakém stadiu se daný sportovec nachází, ale jestli je co zlepšovat. Pohyb se dá nějakým způsobem naučit a Petra je toho důkazem. Dobíhá těžké míče, hraje kontra údery. Ona je vysoká, práce s těžištěm a pohyb byl u ní prioritnější. Dominika to má vžité odmala. Tady ukázala, že má srdce bojovnice.
Co přesně od vás potřebuje? Vypadala, že může každý zápas běhat po kurtu skoro tři hodiny.
Potřebuje právě to, aby mohla tři hodiny běhat po kurtu. (směje se) Potřebuje udržet vysokou kondici, protože tenis má založený na dlouhých výměnách. Dominika nesmí nic ztratit ze silovo-vytrvalostní složky.
Vnímáte nějaké rozdíly mezi oběma tenistkami v lidské rovině?
Obě jsou velké osobnosti a každá má svoje lepší a horší dny. Je třeba k nim přistupovat citlivě, ale není mezi nimi velký rozdíl v povaze. Mentality našich národů jsou podobné.
Z obou je cítit, že mají chuť být nejlepší?
Ano, je to vidět a strašně mě láká pracovat s někým, kdo opravdu chce a není třeba ho přesvědčovat.
Jak Cibulkové pomohla v tenisové kariéře letošní svatba?
Těch faktorů bylo víc, těžko říct. Svatba přispěla k její psychické pohodě, ale nemyslím si, že by se něco svatbou změnilo. Teď do sebe jen zapadla mozaika: svatba, mentální kouč... Všechno funguje, jak má.
Na spolupráci s Kvitovou si občas vzpomenete? Sledujete, jak si hledá tenisového trenéra a jak se jí momentálně daří?
Zažil jsem s Petrou největší úspěchy, určitě to byla výborná spolupráce. Vzpomínám jenom v dobrém. Komunikace je lepší než po rozchodu. Nedávno jsme se bavili na turnaji v Číně. Ale lhal bych, kdybych říkal, že speciálně sleduji její výsledky a jak vypadá po kondiční stránce.
A Veselého?
S Jirkou jsme v kontaktu stále. Normálně se bavíme. Byli jsme spolu osm let. Vztah je možná trochu jiný než v ostatních případech. Držím mu palce.
Zní mi to, jako by byl „rozchod“ s tenistkou odlišný než ukončení spolupráce s tenistou?
Samozřejmě. Celkově je práce jiná. Příprava na trénink musí být jiná, způsob rozhovorů je jiný. Určitě věci se prostě dělají jinak se ženami než s muži.
Jak vidíte budoucnost Veselého?
Potřebuje, aby byl zdravý. Když bude zdravý a bude na sobě tvrdě pracovat, tak rozhodně má na to, aby patřil do špičky. I když těžko říct, jestli je pro něj top 30 maximum, nebo jestli může být i výš. Současný mužský tenis je o tvrdé a poctivé práci. A Jirka musí zapracovat i na hlavě.
