„Byl to nečekaný nález,“ připustil Martin Volf, archeolog Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech z Mostu.
S odchodem původního německého obyvatelstva a po demolici původní radnice se totiž nad sklepením doslova zavřela zem. O tom, že bylo ještě před druhou světovou válkou hojně využívané, svědčí nálezy přímo ze sklepa.
„Objevili jsme v něm unikátní lahev od piva z jáchymovského pivovaru, který stál nedaleko,“ konstatoval Volf.
O tom, že němečtí starousedlíci využívali stabilní teploty v místnostech, svědčí i nález pekáče s morkovou kostí či další lahve od zlatavého moku, tentokrát ovšem z jirkovského a chebského pivovaru.
Svědka stříbrné jáchymovské horečky objevili archeologové při výkopu nové kanalizace. „Spolupracujeme jak s firmou, která práce provádí, tak s jáchymovskou radnicí. A vyplácí se,“ pochvaloval si archeolog.
Zaujaly i artefakty z výkopů
Vedle už zmiňovaných prostor se totiž v mělčích výkopech podařilo najít celou řadu archeologických skvostů. Například výhřevnou kachli kamen z 16. století. Ta ovšem podle Volfových slov nestála přímo na radnici, ale v některém z domů bohatého hornického podnikatele.
„Reliéf na kachli bychom hledali spíš v Německu, ale to je logické. Lidé za těžbou stříbra totiž přicházeli právě z Německa,“ vysvětlil Volf.
Z odborného hlediska je podle jeho názoru důležitý i objevený fragment kameninového německého džbánu. „Kdyby byl kompletní, byl by to skutečný unikát. Takhle zdobenou kameninu z Čech ještě nemáme,“ podotkl archeolog. Z archeologického hlediska jsou ale podle něj daleko „výživnější“ hlubší výkopy, díky nimž se podařilo objevit i podzemní místnosti.
Sklep historické radnice, která stála na místě někdejší osady Konradsgrün, se možná dočká i toho, že se do něj budou moci podívat všichni zájemci o historii města. Pokud se tak stane, musí podle Volfa přijít na řadu ještě pár stavebních úprav podzemních prostor.
„Bude zapotřebí dozdít částečně propadlou klenbu jedné z místností,“ řekl. Současný krkolomný vstup do sklepů by pak mohlo do budoucna nahradit pohodlné schodiště. To by nad povrch ústilo stejně jako to původní z počátku 16. století dnes částečně zasypanou chodbou.
Nynější Jáchymov vznikl v roce 1516 na místě osady Konradsgrün. Město dostalo nejprve jméno Thal (Údolí). Zřejmě už o rok později se pojmenování města změnilo na St. Joachimsthal (Údolí svatého Jáchyma). Město proslavila hlavně těžba stříbra a ražba mincí, thalerů (tolarů), od nichž se odvozuje i současný název dolar.
Díky stříbrné horečce se z Jáchymova stalo po Praze druhé největší město království. Novodobou historii Jáchymova ovšem určuje jiný nerost, uran. Po druhé světové válce se začal těžit ve velkém. A město se stalo synonymem pro komunistické pracovní lágry, v nich končili lidé odsouzení ve vykonstruovaných politických procesech.
Dnes tyto černé doby dějin města připomíná mimo jiné i každoroční setkání muklů nazvané Jáchymovské peklo. Samotné město ovšem žije především lázeňstvím, které využívá vody nasycené radonem. První radonové lázně zde vznikly už v roce 1906. Léčebná kúra je určená především pro pacienty s chorobami pohybového ústrojí.
