O tom, že se cela naproti barákům lágru Svornost nacházela, řada lidí věděla. Kde přesně ale byla, se podařilo odborníkům zjistit až nyní.
Do úzkého prostoru v zemi se protáhl jeden z archeologů, který tam objevil zamřížované okno. Takzvanou korekci už se podařilo zaměstnancům stavební firmy vyčistit, nyní ji budou dál zkoumat archeologové a památkáři.
„Hovořil jsem s řadou pamětníků, kteří o korekci mluvili. Nacházet se podle nich měla právě v těchto místech. Řekl bych proto, že se nám ji podařilo s největší pravděpodobností najít,“ ukázal Michael Rund, ředitel sokolovského muzea, které má ve správě tamní Štolu č. 1.
Poté, co si nález prohlédnou památkáři, pokusí se Rund oslovit historiky specializované na 50. léta, aby se mu podařilo zjistit další informace. Doufá, že mu o korekci něco prozradí i někteří z doposud žijících muklů, kteří v lágru Svornost v nelidských podmínkách těžili uran.
„Je to zajímavý objev, a to i proto, že jasně dokazuje, co všechno se tady dělo. Rozhodně bychom to měli zanechat nastupujícím generacím,“ řekl ředitel.
Cela je výjimečně zachovalá
Cela, neboli díra, je výjimečně zachovalá a má rozlohu zhruba 2,5 krát čtyři metry. K tomuto prostoru vede dál do země asi dvoumetrová chodba, která nebyla oddělená dveřmi. Odborníci na ni narazili díky rozjetému projektu, jenž počítá s vybudováním nového návštěvnického a průvodcovského zázemí Štoly č. 1. Ta byla součástí dolovacího prostoru Svornost, kde se nacházel i lágr.
„Samotné zázemí bude napodobovat lágrový domek, v němž chystáme expozici věnovanou těžbě uranu v padesátých letech. Její součástí budou i nálezy z horních prostor areálu. Ty se nám podařilo objevit, když jsme odkrývali půdorys bývalého lágrového domu,“ popsal Michael Rund.
Naproti novému vstupnímu objektu plánuje muzeum také jednu z atrap strážních věží, areál lágru částečně oplotí. V některých místech i ostnatým drátem.
Návštěvnická trasa odhalí i nejstarší dobývky
Kromě toho se muzeum pustilo i do částečné obnovy takzvaného Mathausenského schodiště, které vedlo od lágrových baráků ke Štole č. 1. Ta v padesátých letech sloužila jako průzkumná a političtí vězni, kteří v ní pracovali, měli za úkol najít uran. Ten tam ale nebyl, proto ji opustili a dílo si zachovalo hned dvě podoby.
„Ta první je právě z padesátých let, další ze šestnáctého století. Do budoucna plánujeme, že lidem ukážeme i ty nejstarší dobývky. Zatím do nich mohou prostřednictvím návštěvnické trasy pouze nahlédnout,“ řekl Michael Rund.
Částečná obnova okolí nejznámější jáchymovské štoly bude stát 16 milionů korun a muzeu se na ni podařilo získat 85procentní dotaci z Regionálního operačního programu Severozápad. Začala v březnu a skončí v září. Provoz štoly však nijak neomezuje.
„S tímto projektem přišel už v devadesátých letech spolek Barbora. My jsme ho částečně oprášili a doplnili,“ podotkl Michael Rund.
Jáchymov bude druhým místem, které připomene 50. léta
V České republice zatím podle něj existuje jen jediné místo, kde si nechvalně proslulou historii 50. let 20. století lidé připomínají, a to je lágr Vojna u Příbrami. Jáchymov by měl být druhým podobným místem.
Vylepšení se kromě okolí štoly dočká také naučná stezka Jáchymovské peklo, na kterou každým rokem zavítají tisíce lidí. Na obnovu informačních tabulí totiž uspořádalo sbírku občanské sdružení Političtí vězni.cz. Zrekonstruovanou stezku lidem slavnostně otevře 27. června.
