Hodně jste si oddechli, že už to konečně vyšlo?
Bude se zítra lépe trénovat, ale my už v úterý zase hrajeme, takže se hned musíme připravit na další zápas. Ale připomínali jsme si, že už potřebujeme vyhrát za tři body.
Jak to bylo těžké je získat právě s Chomutovem?
Věděli jsme, že to bude těžký, oni jsou zatažení v pěti hráčích, což nám moc nesedí. Nakonec jsme to zvládli, nastřelovali jsme puky a šli jsme po tom, párkrát se to tam odrazilo. Důležité bylo, že jsme dali góly z přesilovky.
Na začátku druhé třetiny jste vedli 3:0, ale pak z toho bylo drama i proto, že jste dostali dva góly krátce po sobě. Vlastně tři, protože chvíli předtím rozhodčí soupeři jeden neuznali. Co se stalo?
To jsou ty naše výpadky, tohle potřebujeme zlepšit, aby se to nestávalo. A asi to bude znít blbě, ale já nevím, proč rozhodčí ten gól Chomutovu neuznali, pro mě byl jasný.
Posledních pět zápasů jste hráli prodloužení, znovu bylo blízko. Připouštěl jste si ho?
Jasně že se to v hlavě vybavilo.
V poslední třetině jste jednobrankový náskok někdy jen těžko bránili, často jen za cenu zakázaného uvolnění...
Bylo to podobné jako ve Zlíně. Vedli jsme a byli jsme lepší, ale pak už jsme jen doufali, že to nějak uhrajeme, což se nestalo. Teď se štěstím ano, ale osobně nejsem zastáncem toho, že když vedeš o gól, tak to dohráváš zakázanými uvolněními a vyhazováním z pásma. Teď to bylo o štěstí, příště ho mít ale nemusíš.
