Metropole a prodeje bytů. Jen málo témat je výbušnějších.
Otázka je prostá. Prodali byste byt, kdybyste věděli, že vám za půl roku bude možná chybět? A budete pak muset buď stavět, nebo kupovat nový? Některým městským částem a koneckonců i magistrátu výše uvedený postup připadá správný.
Třeba Praha 1, 2 nebo Praha 5 a 9 prodávají malé i velké byty často za ceny výhodné. Problém však je v tom, že vláda připravuje zákon o sociálním bydlení. Ten by měl nařídit, aby obce měly dostatek sociálních bytů. Kolik jich budou městské části potřebovat, není zatím jisté. Naopak důsledek chystané legislativy zjevný už je: pokud ji parlament schválí a radnice nebudou mít dost bytů, budou je muset stavět či kupovat.
Prosté počty přitom odhalují nesoulad - starší byty často prodané ve slevách těžko vydělají na novostavby. „Města a obce, které ještě mají bytový fond ve svém vlastnictví, by si ho rozhodně měly ponechat. Pokud ho nemají, ztrácejí schopnost pomáhat lidem v bytové nouzi - třeba samoživitelkám či osamělým seniorům,“ reagovala na situaci ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Po levném nákupu výhodný prodej
Zvláště Vinohrady, kde je zastupitelkou a kde radnice desítky bytů aktuálně prodává, ji zaujaly. „Praha 2 teď začala privatizovat a výsledkem je pouze to, že řada lidí levněji koupené byty obratem prodala s výdělkem několika milionů. To považuji za naprosto skandální,“ uvedla.
Praha 2 prodává byty za ceny určené znalcem, ten jejich hodnotu počítal, jako by byly volné, ačkoli v nich bydlí nájemníci. Radnice v poslední době zprivatizovala ve třech vlnách 198 bytů. Kdo slíbil, že byt nepřeprodá rok, dostal tři procenta slevu, kdo se zavázal na deset let, měl cenu o třicet procent nižší. „Celkem šestnáct kupujících si nezvolilo slevu, tedy blokaci prodeje bytu, která je podmínkou pro slevu. Neznamená to, že všechny tyto byty byly prodané, ale vlastníci jimi mohou disponovat,“uvedla místostarostka Michaela Mazancová ze spolku Občané za spokojené bydlení.
Kdo z nájemníků slevu nevyužil, měl byt o třicet procent dražší – kupoval tedy za cenu v posudku. „Takového vlastníka městská část nemůže sankcionovat za to, že to prodá. Vadí mi to, nesouhlasím s tím, ale všichni věděli, že pokud někdo nevyužije slevy a bude městské části dávat více peněz, tak mu v přeprodeji nelze zabránit,“ dodala Mazancová. Ceny bytů průměrně vycházely na 50 tisíc za metr čtverečný.
Neprodáme. Počkáme na zákon
Naopak radnice Prahy 6, 7 nebo 10 své privatizace pozastavily. „V současné době jsme dokončili proces prodeje části domovního fondu. Zatím jsme nerozhodli o dalším prodeji mimo jiné proto, že čekáme na schválení zákona o sociálním bydlení, který by měl definovat počet bytů vyčleněných pro tento účel,“ uvedl mluvčí Prahy 10 Vít Novák. Městská část vlastní 3 826 bytů, což je několikanásobně více, než kolik jich má většina radnic.
Praha 7 vlastní daleko méně bytů použitelných pro sociální bydlení. „Nám zbylo kolem šesti set padesáti sociálních bytů, což je pod hranou použitelnosti. Ideálně bychom jich potřebovali kolem tisícovky,“ reagoval starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL), když jeho úřad kvůli zákonu zastavil privatizaci. V minulosti se hovořilo o tom, že obce by měly mít zhruba pět procent sociálních bytů, což v případě Prahy 7 odpovídá tisícovce bytů. Sedmá městská část má asi 43 tisíc obyvatel.
Praze 6 zbylo také po masivních prodejích v minulosti asi patnáct set bytů. Prodávat je nechce. Naopak staví podél Patočkovy ulice domy pro sociální účely. „Je otázka, zda je výhodné prodávat všechno, co máte, abyste na chvíli měli peníze, a pak investovat. Určitě to hospodárné není,“ uvedl starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).
Sociálních bytů je málo
Podle zkušeností Prahy 7 přepočetla MF DNES byty městských částí. Z toho vyplývá, že prakticky všechny městské části mají sociálních bytů málo a spíš než prodávat by měly stavět a nakupovat. Podle těchto odhadů by totiž mohly potřebovat jeden sociální byt na 43 obyvatel. Většina radnic má o stovky i tisíc bytů méně. Třeba Praze 5 zbude po skončení privatizace ještě méně bytů než Praze 7. Obyvatel má přitom dvakrát tolik.
„Městská část si ponechá především malometrážní byty, které jsou k sociálním účelům vhodné. V případě, že by musela postavit nové sociální byty, je možné prostředky získat například právě z prodeje bytového fondu,“ uvedla mluvčí smíchovské radnice Helena Šmídová. Praha 5 má nyní 166 sociálních bytů a dalších 1 118 bytů. Pokud schválí zvažované prodeje, zůstane radnici minimálně 552 sociálních jednotek. Podle místostarosty Lukáše Herolda je to hospodárné.
„Je třeba posuzovat nejen cenu, ale i to, jaký vnitřní dluh jednotlivé domy mají. Pokud přistoupíme k nákupu nových sociálních bytů, nebudeme do nich muset dvacet třicet let investovat. Stávající fond bychom za drahé peníze opravovali, ale nemohli s ním disponovat, protože je z velké části obsazen nájemníky,“ myslí si Herold.
Praha 1 se hájí tím, že prodává jen byty velké nebo nákladné na opravy. Aktuálně se bude formou obálkové metody zbavovat 22 bytů, z velké části jde přitom o jednotky s velikostí kolem 50 nebo 60 metrů čtverečných. Strach z toho, že by v blízké budoucnosti museli kupovat byty nové, zřejmě radní z „jedničky“ nemají. „Praha 1 má sto padesát sociálních bytů a 138 bytů v domech s pečovatelskou službou. To je dostačující počet, navíc radnice nemá všechny sociální byty obsazené,“ napsala mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková.
Praha 2 si po skončení privatizace ponechá 130 domů, což podle místostarostky Mazancové stačí.
V porovnání s Prahou 2 prodává třeba Praha 9 nebo 5 byty nájemníkům ještě levněji. Třeba v Jablonecké ulici získávají byty za 13 tisíc korun za metr čtverečný. Zástupci Prahy 5 říkají, že ceny bytů (s výjimkou půdních vestaveb) nebudou ani po slevách nižší než 22 tisíc za metr čtverečný. V průměru podle radnice vycházejí na 25 až 35 tisíc korun. Běžné tržní ceny jsou vyšší.
