„Vracím se tím do dětství. Za domem u strejdy jsme měli včely, ale tenkrát jsem rozeznal maximálně tak čmeláka od včely. Líbí se mi práce s živými tvory,“ rozplývá se mladý vězeň.
Zatím absolvoval dvě lekce pod odborným vedením, brzy začne spolu s osmi dalšími vězni o včely pečovat sám. „Zatím znám spíš jen teorii. Ukázali nám jak vypadá úl, poznali jsme různé druhy včel, trubce, dělnice a královnu. Na včelaření se těším hlavně proto, že si vyzkouším nový věci,“ slibuje si Petr.
V budoucnu, až vězeňský mundúr vymění za civil, chce ve včelaření dokonce podnikat. Rodina jej v tom podporuje. „Táta byl nadšenej, psal jsem mu o tom. Je to lepší, než být pořád na ubytovně, není to takovej stereotyp. Ostatní vězni se mě na to ptali, taky by o to měli zájem,“ svěřuje se.
Vzbudit to dobré v nich
Petrův přístup je přesně to, co chce věznice vzbudit i u ostatních odsouzených. Lásku k živým tvorům, disciplínu a týmového ducha. O včely budou pečovat dvou a čtyřčlenné skupinky, které spolu musejí dobře komunikovat, aby včely nestrádaly.
„Získají nové zkušenosti a dovednosti, mohou po propuštění sami začít včelařit. Plno odsouzených nemá vytvořené pracovní návyky, o nic živého se nikdy nestarali. Včelaření je naučí řádu a pravidlům, která je třeba ctít. Musejí reagovat na různé problémy, sami se rozhodovat a komunikovat mezi sebou,“ vypočítává přínosy projektu mluvčí strážské věznice Martina Krutinová.
Spolu se čtveřicí úlů vzniklo ve věznici také zázemí pro stáčení medu a malá klubovna. Úly a vybavení věznice koupila z programu prevence kriminality, včelstva získali jako oddělky od místního včelaře. První med stočí vězni do sklenic příští rok, prozatím ale včelí produkty neopustí zdi věznice.
Med jako suvenýr z vězení
„Předpokládáme, že med zůstane zde k vnitřní spotřebě. Možná jej použijeme jako upomínkové předměty,“ zamýšlí se Petr Jurkulák, zástupce vedoucí oddělení výkonu trestu.
V budoucnu by jej ale mohli i prodávat nebo věnovat jako dar třeba dětskému domovu, jak to dělají ve věznici Jiřice na Nymbursku. Tam projekt včelaření vězňů odstartoval a jejich projektem se inspirovala i strážská věznice. Proto vznikla i vtipná etiketa s květinou a včelou, opatřená nápisem Věznice Stráž pod Ralskem. Do budoucna se také počítá s rozšířením včelstev, mohlo by jich být až dvanáct.
Včelařit ovšem nemohou všichni vězni. Pobyt na čerstvém vzduchu v přítomnosti medonosného hmyzu je privilegium, jež je třeba si zasloužit.
„Ke včelám pouštíme jen dobře vytipované vězně, u nichž nehrozí riziko útěku. Tedy nikoho, kdo byl odsouzen k dlouhému trestu, má za sebou násilnou trestnou činnost, je psychicky narušený nebo má kázeňské přestupky,“ vysvětluje Petr Jurkulák. U včel mohou vězni strávit jeden rok, pak dostanou šanci další vybraní odsouzení.
Vězni pečou, foukají sklo i demontují ledničky
Věznice Stráž pod Ralskem je zařízení s ostrahou, které má oddělení s dozorem, tedy takzvaný typ B a C. K dnešnímu dni pojímá 787 vězňů, z nichž celá polovina pracuje i na vzdálených pracovištích, například jako pomocní dělníci ve sklářském průmyslu, montéři, baliči.
„Odsouzení vykonávají především různé druhy pomocných a montážních prací a to například ve sklárně, ve firmě zabývající se výrobou technických svítidel, v pekárně, ve firmě vyrábějící krmivo pro psy či provádějí demontáže elektrických spotřebičů,“ upřesňuje mluvčí Martina Krutinová.
Za práci dostávají mzdu, z ní se ale odečítají náklady na pobyt ve věznici, také se z ní strhávají případné splátky dluhů či alimenty. Část se jim pak ukládá na speciální účet a zbytek dostávají jako kapesné, které lze utratit kupříkladu ve vězeňské kantýně. Nejde ale o nijak závratné částky – v průměru jim jako hotovost zůstávají maximálně čtyři tisíce korun.