„Cítím se nevinen, je to další justiční zločin v této zemi. Neudělal jsem to, byla to nastražená provokace.“
Tato slova ve středu pronesl Jaroslav Barták bezprostředně poté, co soudkyně krajského soudu dočetla rozsudek. Senát se ztotožnil s obžalobou, podle níž Barták plánoval vraždy a vydírání na podzim 2013 ve vazební věznici v Liberci.
Podle spisu měli být obětí vražd bývalý šéf vojenské tajné služby Andor Šándor, advokát Oldřich Choděra a pravoslavný kněz Eugen Freimann. O život jim prý Barták usiloval ze msty za předchozí odsouzení Městským soudem v Praze v kauze sexuálního zneužívání asistentek a dalších trestných činů. Za to dostal 12 let, v případě platnosti posledního verdiktu by tak mohl strávit za mřížemi až 27 roků.
Peníze získané z vydírání chtěl využít k útěku z vězení. Vše měl zajistit spoluvězeň, ten ale vše natočil na kameru ukrytou v hodinkách a vše oznámil.
Soud už v této kauze v rozhodoval roce 2014, kdy Bartákovi vyměřil trest 18 let vězení se zvýšenou ostrahou. Rozsudek ale kvůli neúplnému dokazování a chybám v hodnocení důkazů zrušil Vrchní soud v Praze a případ znovu vrátil k libereckému krajskému soudu.
„Dokazování žádný obrat nepřineslo, jednání obžalovaného považujeme za velmi společensky škodlivé. Proto jsme obžalovaného uznali vinným za shodný skutek se shodnou kvalifikací,“ zdůvodnila rozsudek předsedkyně senátu Eva Drahotová.
Podle ní ale nastal zásadní obrat v případě Bartákova chování ve věznici. Začal respektovat autority, přijal vězeňský řád a přestal být problematickým vězněm. Proto soud snížil trest o tři roky a Bartáka poslal do mírnějšího typu věznice. Státní zástupce dokonce požadoval mírnější trest, v rozpětí 10 až 15 let (o Bartákově hodnocení z věznice čtěte zde).
Bartákova obhájkyně požadovala zproštění obžaloby. Podle ní se stal Barták obětí cíleně vypracované provokace.
„Rozhodnutí neodpovídá dosud provedeným dokazováním. Neprokázalo se, že by se stal skutek, pro který na něj byla podána obžaloba. Jsem přesvědčená o tom, že doktor Barták necílil k tomu, aby usmrtil, poškodil na zdraví, případně připravil o majetek jiné osoby,“ řekla advokátka Hana Riedlová.
Podle Bartáka šlo o „tlachání“
Barták u soudu tvrdí, že nikdy neměl v plánu vraždy a vydírání uskutečnit. Podle něj šlo o opilecké „tlachání“, ke kterému jej prý vyprovokoval spoluvězeň.
Nahrávku považuje obhájkyně za nezákonnou a procesně nepoužitelnou. Poukazuje na to, že se nepodařilo zjistit, jak se do osobních věcí Bartákova spoluvězně dostaly hodinky se záznamovým zařízením.
„Pokud nebudeme pracovat s nezákonným důkazem, jsem přesvědčená o tom, že neexistuje přímý důkaz nebo kombinace nepřímých důkazů, které by naplnily skutkovou podstatu žalovaných trestných činů,“ poznamenala obhájkyně Riedlová v závěrečné řeči.
Státní zástupce je naopak přesvědčen o tom, že k odsouzení je dostatek důkazů. Jedním z nich jsou Bartákovy poznámky, kde jsou uvedeny adresy potenciálních obětí, jejich zvyky a další podrobnosti. Například údaje, které se označení lidé snaží utajit před světem.
„Poskytl dostatek informací k tomu, aby byl zločin spáchán. Poskytnutí zálohy by v tomto případě nebylo potřeba. V kriminálním prostředí by bylo možné tyto informace využít,“ domnívá se státní zástupce Radim Kadlček. „Nebylo to opilecké tlachání, ale vážně míněná objednávka. Stačilo natrefit na odhodlanějšího obžalovaného.“
Na začátku celé Bartákovy kauzy bylo toto video ze srpna 2011:
12. srpna 2011 |
