Před několika dny hledala personálně-poradenské společnost McRoy Czech zájemce o pozice spojené s montováním nábojnic do airbagů, lepení štítků, dále pak seřizovače, mechaniky a další dělnické profese. Firmy nabízely benefity ve formě stravenek, občerstvení na pracovišti, závodní kuchyni, příspěvek na dopravu. Hrubá měsíční mzda se pohybovala mezi 20 a 24 tisíci korunami.
Účast na náboru přislíbilo 30 nezaměstnaných. Nakonec dorazilo 20 lidí, zájem o práci neprojevil nikdo. „Na náborových akcích je toto běžné. Lidé, kteří chtějí pracovat, si práci najdou většinou sami a na úřadu práce jsou třeba pár týdnů. Další jsou v evidenci roky. Pokud odmítnou přímou nabídku, úřad je vyřadí, ale oni jsou za chvíli zase zpět v evidenci,“ říká Vladislava Hráčková z McRoy Czech.
Lidé v Česku se podle personalistky mají dobře i bez práce. Často jsou registrovaní na úřadu práce, který za ně platí pojištění a oni mohou pracovat načerno. „Například u nás na Brněnsku máme 250 pracovních nabídek a nemůžeme je obsadit, přestože nabízíme i 24 tisíc hrubého v dělnických profesích. Pak musíme brát cizince a Češi nadávají, že jim berou práci. Ale to není pravda. Tihle lidé prostě pracovat nechtějí,“ dodává Vladislava Hráčková.
Může se hoditHledáte nové zaměstnání nebo naopak sháníte vhodné zaměstnance? Připojte se na portál jobDNES.cz. |
S jakými výmluvami účastníci uvedené náborové akce nabízenou práci odmítali? „Dělat dvanáctky je pro mě moc psychicky náročné.“ Další přicházeli s argumenty typu: „Mám nemocnou matku, mám virózu, asi z těch pylů, byl jsem trestaný, to byste mě určitě nechtěli, sedm let jsem si platila soukromou školu, teď nemůžu pracovat jako dělnice.“
Personalisté se shodují, že české ekonomice zásadně chybí volní pracovníci, což brzdí růst, firmy mají problémy s plněním nových zakázek. Stát přichází o možnost růstu HDP a s tím souvisejícím nárůstem výběru daní. Zároveň utrácí miliardy na sociálních dávkách.
Co na tento problém říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová?
Jak navrhujete takovou situaci řešit?
Za uchazeče o zaměstnání stát hradí pouze zdravotní pojištění. Platí, že nesmí odmítnout vhodné zaměstnání. Pokud odmítne, je zahájeno správní řízení ve věci vyřazení z evidence. Posuzuje se, zda měl k odmítnutí vážné důvody. Směnný provoz, nemoc v rodině či to, že uchazeč nemá čistý trestní rejstřík, nejsou důvody, pro které lze zaměstnání odmítnout. Pokud uchazeč přinese razítko od zaměstnavatele, že místo už není volné, úřad práce s tím ale pochopitelně nemůže nic dělat.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová
Pokud jsou uváděna nějaká zdravotní omezení, které však uchazeč nedoloží lékařským posudkem nebo rozhodnutím o invaliditě, jsou i tato omezení prověřována tak, aby nebyla jen výmluvou. Pokud lidé na úřady práce přinesou potvrzení od lékaře, je opět úřad práce bezmocný.
Naše ministerstvo iniciovalo jednání o elektronických neschopenkách a o možnosti kontroly lékařů tak, aby bylo možné prověřit, zda lékař v souladu s diagnózou pacienta skutečně léčí a zda to není celé jen „na oko“. Toto ale spadá do kompetence ministerstva zdravotnictví, my jako MPSV v tom sami nic nezmůžeme.
V rámci novely zákona o zaměstnanosti navrhujeme omezení takzvaného nekolidujícího zaměstnání v souvislosti s dohodami o provedení práce (DPP). Už nebude možné být na úřadu práce a zároveň zaměstnán na DPP. Zabráníme tak častému účelovému obcházení, kdy lidé pracují ve skutečnosti déle než je limit 300 hodin za rok a na úřadu práce jsou evidování právě jen kvůli úhradě zdravotního pojištění.
Připravujete nějaké zákony či nařízení, které by nějakým způsobem donutila „lenochy a poživatele sociálních dávek“ jít do práce?
S ohledem na aktuální situaci na trhu práce a na nízkou nezaměstnanost musí dlouhodobě nezaměstnaní počítat s tím, že jim budou vydávány doporučenky k přijetí do zaměstnání, že budou posíláni na náborové akce a že budou zařazováni do dalších aktivit a projektů Úřadu práce ČR. Chceme je umístit ať na chráněný nebo otevřený trh práce. Maximálně se teď snažíme z evidence vyřazovat ty, kteří tam jsou jen na oko.
Na druhou stranu ale představa, že když člověk vůbec nepracuje a je na sociálních dávkách, tak se má královsky, je dost mylná. Těm sociálně nejslabším je pořád lepší platit minimum dávek. Je to lepší pro celou společnost, jedná se i o formu prevence nejrůznějších kriminálních jevů.
Neměl by se systém dávek změnit?
Sociální dávky, které se často napadají kvůli údajnému zneužívání, nejsou v celkových výdajích ministerstva zdaleka nejvýznamnější položkou. V roce 2014 například dávková podpora bydlení tvořila 2,5 % a pomoc v hmotné nouzi 2,1 %. Například u dávek na bydlení jsou mezi příjemci převážně domácnosti osamělých seniorů a dále domácnosti s dětmi.
Častým případem je, že ztráta příjmu katapultuje domácnost do hmotné nouze. Mzdová hladina v Česku v segmentu nízkých výdělků (zhruba třetina všech výdělků) neumožňuje domácnostem pokrýt náklady na živobytí a bydlení a z toho vyplývá potřeba sociálních dávek.
V současné době v souvislosti s návrhem zákona o sociálním bydlení připravujeme změny v dávkách na bydlení, kdy dojde ke zrušení obou dosavadních dávek a k jejich nahrazení jednou, novou dávkou. U té bude vedle příjmu testován i majetek a pohledávky domácnosti a disponibilní zůstatek příjmu po úhradě nákladů na bydlení.
Zásadním problémem je, že sociální dávky, důchody a minimální mzda jsou velmi blízko sebe. Nezbytné je tedy další zvyšování minimální mzdy, aby se vyplatilo pracovat. Dnes se u nás pohybuje na hranici chudoby, proto se nelze divit, že když zaměstnavatel nabídne plat například kolem 10 tisíc, tak člověk raději zvolí sociální dávku.
Ve světě v současné době probíhají rozsáhlé diskuze o takzvaném nepodmíněném příjmu. Ve Švýcarsku o tom nedávno bylo referendum, ve Finsku to testují. Šlo by velmi zjednodušeně o to, že by se zrušily všechny sociální dávky a každý občan státu by měl nárok na měsíční příjem v nějaké výši. Je to zajímavý námět k reformě celého systému a jsem zvědavá, s jakými výsledky dopadne testování.
Jak chcete firmám pomoci v hledání vhodných uchazečů?
Zaměstnavatelé a úřady práce musí aktivně spolupracovat, zaměstnat nezaměstnané je jejich společným zájmem. Nelze ale říct, že v evidenci jsou jen uchazeči, kteří nechtějí pracovat. Řadu z nich demotivuje dlouholetý neúspěch při hledání práce. Musíme jim pomoci, motivovat je, pracovat s nimi, nabídnout jim veškeré možnosti podpory z aktivní politiky zaměstnanosti. Jednotlivé nástroje lze různě kombinovat, záleží jen na domluvě zaměstnavatele a úřadu.
Při vyhledávání vhodných kandidátů by také pomohlo, kdyby zaměstnavatelé zvážili kvalifikační a další požadavky na výkon dané profese a od některých požadavků upustili. Samozřejmě tam, kde je to vhodné. Přestože chápu, že každý zaměstnavatel má zájem o „hotového zaměstnance“, je přece sociální odpovědností nás všech dát šanci na zaměstnání i těm, kteří zcela neodpovídají naší představě a je jim třeba věnovat větší péči při adaptaci v nové práci.
Jaký názor máte na nabírání zaměstnanců ze zahraničí? Řada firem pokud ještě s nábory za hranicemi nezačala, tak je plánuje, i přes nesouhlas odborů.
Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí probíhá v České republice s regulací již řadu let. Vždy je potřeba posuzovat dopady na český trh práce. Potřeby zaměstnavatelů by měly být pečlivě posuzovány tak, aby příliv zahraničních pracovníků neměl v budoucnu negativní dopad.
Někteří lidí se domnívají, že je lepší, aby lidé pracovali na švarcsystém, než zůstávali na úřadech práce a pobírali dávky. Jak se k takovým názorům stavíte?
Švarcsystém je pouze jednou oblastí nelegální práce. V současné době jej zneužívají primárně cizinci, kteří by jinak pro výkon zaměstnání museli mít zaměstnaneckou kartu, modrou kartu nebo povolení k zaměstnání. U občanů České republiky a Evropské unie se jedná o spíše okrajový problém, u nich jsou v mnohem větší míře zjišťovány ostatní formy nelegální práce, nikoli švarcsystém. Změnu právní úpravy nechystáme, legalizace by pracujícím lidem naopak uškodila.
