Tatra 49 se v Kopřivnici na Novojičínsku vyráběla v letech 1928-1930. Mělo jít o levné lidové vozidlo, při jehož výrobě se využívaly dostupné díly z vozů Tatra 11 a Tatra 12. Do sériové výroby se však osobní automobil nedostal, byly vyrobeny pouze dva kusy, které se do dnešních dnů nedochovaly.
„Mnohem více kusů bylo uvedeno do prodeje v provedení užitkovém, to znamená s nákladovou plošinou vepředu, nebo vzadu,“ řekl majitel Ecorry Vítězslav Hinner. Nákladních Tater 49 bylo vyrobeno asi 200 kusů. Z nákladní verze také pochází originální podvozek, na němž renovátoři repliku osobního vozu kompletně postavili. „K tomuto typu bylo minimum dokumentace, nebo přesněji řečeno žádná,“ řekl Hinner.
Na vozidle pracovalo včetně lakýrníků či čalouníků postupně asi 15 lidí. Největším problémem bylo podle renovátorů umístění ovládacích prvků. U nákladních vozů totiž bylo sedadlo nad motorem a veškeré ovládací prvky byly kolem motoru a kolem převodovky, kdežto u osobní verze jsou sedadla před motorem, takže ovládací prvky se musely posunout zhruba o metr dopředu, což bylo dost složité.
Nashvillské muzeum shromažďuje vozidla s neobvyklými konstrukcemi, kuriozity a jinak zajímavá auta. Kopřivničtí renovátoři už pro muzeum dělali sněžné sáně Tatra nebo vozidlo Helica poháněné vrtulí. Naposledy pro něj vyrobili kopii amerického tříkolového designového vozu Dymaxion, na níž pracovali zhruba tři roky.
