Po více než 20 letech vláda rozhodla, že státní podnik nebude privatizovat. Pro lázně tak končí dlouhá doba, kdy nemohly nakládat se svým majetkem. Na život v krkonošském středisku to bude mít velký dopad.
„Vnímám to jako začátek nové éry. Je to příležitost město i lázně někam posunout,“ říká janskolázeňský starosta Jiří Hradecký.
Otevírají se mimo jiné možnosti k opravě důležité silnice, zchátralých parovodů nebo k narovnání majetkových vztahů. Majetek lázní byl 20 let zaplombovaný a podnik ani radnice nemohly realizovat některé důležité investice.
Nejviditelnější ukázkou je hlavní silnice vedoucí ze Svobody nad Úpou do centra horského střediska, která se v posledních letech proměnila v tankodrom.
Dva úseky už jsou opravené, na část silnice ve Svobodě má Královéhradecký kraj stavební povolení, avšak s rekonstrukcí průtahu Janských Lázní hejtmanství otálí. Pod vozovkou totiž vedou parovody vlastněné lázněmi, které má v nájmu ČEZ Teplárenská. Energetici z logických důvodů nechtěli investovat do cizího majetku. Podmínkou udělení evropské dotace na rekonstrukci silnice je přitom výměna parovodu.
„Ukončením privatizace se otevírá cesta k opravě komunikace. Stejně tak je v dezolátním stavu parovod, který zásobuje tři čtvrtiny města. Potrubí je staré přibližně 40 let a je nutné je zrekonstruovat. Mám informace, že ČEZ Teplárenská je připravena parovod opravit,“ upozorňuje starosta.
Na klíčovou část silnice kraj už má hotovu projektovou dokumentaci.
„Vzhledem k nejasnostem, kdo bude investorem a jakým způsobem bude rekonstruován parovod, není možné požádat o stavební povolení. Náš projekt budeme muset upravit a až poté požádat o vydání stavebního povolení,“ říká mluvčí hejtmanství Martina Götzová.
Díky vládnímu rozhodnutí se také budou moci narovnat majetkové vztahy ve městě. Některé pozemky, které nutně potřebuje radnice, vlastní lázně a naopak. Například náměstí včetně chodníků patří státnímu podniku, ale pozemek pod kolonádou je v majetku samosprávy.
„Rádi bychom přesunuli technické služby do objektu bývalé teplárny a s lázněmi se dohodli na směně pozemků. To kvůli rozeběhnuté privatizaci dosud nebylo možné,“ připomíná starosta Janských Lázní.
Dalším důsledkem dvacetileté plomby je neexistence společné strategie rozvoje.
Otevírá se prostor změnám, které zvýší komfort návštěvníků
„Město je s lázněmi propojeno pupeční šňůrou. Je potřeba společně začít pracovat na strategii, jak se budeme v dalších letech rozvíjet, aby nabídka v oblasti lázeňství, rekreace a volnočasových aktivit odpovídala 21. století,“ naznačuje Hradecký. V první fázi chce město zadat studii.
Podle ředitele státního podniku Rudolfa Bubly mají vést rozvojové plány k větší profesionalizaci lázní a ke zkvalitnění nabízených služeb: „Jsme jednak lázeňské zařízení, jednak odborný léčebný ústav. Těžištěm bude vždy unikátnost léčebné péče, která je v Janských Lázních výjimečná. Koncepce ukáže, jak které nemovitosti mohou přispívat pro naplnění těchto úkolů.“
Verdikt vládního kabinetu lázním uvolní ruce. Budou se moci zbavit majetku, který ke své činnosti nepotřebují. V privatizaci například zůstanou objekty bývalých lázní Železnice na Jičínsku, které krkonošský podnik už řadu let nevyužívá.
„Takový majetek pro nás žádný smysl nemá. Rozhodně neplánujeme rozprodej lázeňských domů nebo bytů,“ upozorňuje ředitel lázní a zastavení privatizace označuje za vítězství zdravého rozumu.
V letošním roce se podnik pustí do velké investice, první od roku 2013, kdy vinou tehdejší úhradové vyhlášky lázním výrazně klesly tržby i počet klientů. V ní ministerstvo zdravotnictví drasticky omezilo délku pobytů hrazených pojišťovnami.
Stavaři letos opraví lázeňský dům Terra, stávající kapacita 70 lůžek se tam o zhruba deset sníží. Dům však nabídne větší komfort hendikepovaným pacientům, kteří jsou upoutání na vozík.
„Projekt jsme připravili bez ohledu na to, jak vláda rozhodne, protože se ukázal jako nutnost, abychom si na trhu lázeňských služeb dokázali udržet konkurenceschopnost,“ připomíná Bubla.
Vláda zařadila krkonošské lázně do privatizace v roce 1995. V posledních měsících však ministerstvo zdravotnictví začalo usilovat o zastavení plánovaného prodeje (více čtěte zde). Hlavním důvodem byla obava, že soukromý vlastník oseká poskytovanou péči a zaměří se pouze na komerčně zajímavé aktivity.
Návrh se několikrát objevil na jednání kabinetu, avšak jeho schválení brzdily spory s resortem financí. Podle něj nehrozilo, že prodejem dojde k omezení péče. Měla to v kupní smlouvě ošetřit klauzule na dobu 25 let. Kabinet nakonec záměr zastavit privatizaci Janských Lázní schválil (psali jsme zde).
