Výbušný článek v největším ruském sportovním deníku dostal titulek „Rusům vezmou vlajku“. A uprostřed nervózního čekání vzbudil silné emoce. „Rusko není zemí uprchlíků!“ rozčílil se nový šéf atletického svazu Dmitrij Šljachtin.
O co přesně běží? O nic menšího než účast na olympiádě. Do brazilských her zbývá 161 dní a stále platí: ruští atleti se jich nemohou zúčastnit. Světová velmoc potrestaná za organizovanou podporu dopingu se modlí, aby od sportovních šéfů dostala včas milost. Jenže poslední zprávy mluví spíš o opaku.
Ruští atleti by se sice měli v Riu objevit, ale ne ve vlastním olympijském týmu, nýbrž ve výběru Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Soutěžili by po boku dalších reprezentantů z „problémových“ svazů a vrcholových sportovců, kteří museli uprchnout ze své země. Tedy sami za sebe. Pod cizí vlajkou. Proto ta slova o uprchlících.
Kdo v minulosti závodil pod olympijskou vlajkouMoskva 1980: Kvůli invazi Sovětského svazu do Afghánistánu bojkotovalo hry přes 60 zemí. Někteří sportovci startovali ve výpravě Mezinárodního olympijského výboru a v medailové tabulce skončili s 88 kovy na třetím místě. Zlato slavil také britský běžec a nynější šéf světové atletiky Sebastian Coe. Barcelona a Albertville 1992: Po rozpadu Sovětského svazu a Jugoslávie se mnoho sportovců ocitlo bez národního výboru. Sjednocený tým vyhrál v Barceloně pořadí národů a v Albertville skončil druhý. Sydney 2000: Her se zúčastnil nově vzniklý stát Východní Timor. Londýn 2012: Společnou výpravu utvořily tři státy: Nizozemské Antily, Jižní Súdán a Kuvajt. Soči 2014: Pod olympijskou vlajkou soutěžila Indie. |
Informaci přinesl deník Sport Express, který tvrdí, že MOV a světová antidopingová agentura WADA tuto variantu upřednostňují. Šljachtin si to však nepřipouští: „To vůbec nepřichází v úvahu!“
Není sám, kdo si ruské vítězství bez ruské hymny neumí představit. Když se v anketě ptali čtenářů, zda by ruští atleti měli využít všechny možnosti k účasti na hrách, většina odpověděla: Ne, jedině za Rusko. Alexandr Šustov, bývalý výškař a protikandidát ve volbách svazového šéfa, řekl: „Jsem přesvědčen, že buď budeme reprezentovat jako tým, nebo nepojede do Ria nikdo.“
O startu ruských sportovců v neutrálním olympijském výběru se hovořilo už krátce po propuknutí skandálu na začátku listopadu. Tehdy prezident MOV Thomas Bach myšlenku zavrhl jako totální spekulaci. „Tahle možnost není na pořadu dne,“ řekl.
Jednání se ale protahují a sportovci s novou možností musí počítat. Zvlášť když šéf světové atletiky Sebastian Coe nedávno prohlásil: „Největší škody působí atletice pouze několik zemí. Musíme proti nim postupovat aktivněji, až k pozastavení účasti na olympijských hrách.“
Měl na mysli především Keňu a Rusko. Africká země se zapletla do porušování dopingových pravidel a válčí s rozbujelou korupcí, i když zatím na veřejnost nevyplul žádný nový dopingový případ. To Rusové jsou v mnohem horší pozici. Momentálně jich je potrestaných padesát.
Už v den, kdy se potvrdilo vyloučení všech ruských atletů ze světových soutěží, slavná ruská tyčkařka Jelena Isinbajevová zjišťovala, jak se do Ria dostat. „Jen tak může dokázat, že je čistá a ruský sport taky,“ tvrdí její trenér Jevgenij Trofimov. Isinbajevová může na závěr kariéry vybojovat třetí olympijské zlato. Otázka zní, zda i pro Rusko.
Nebyla by první, kdo vyhrál za nezávislou výpravu. Při bojkotu západního bloku na olympiádě v Moskvě 1980 slavil zlato také Brit Sebastian Coe. Muž, který nyní bude rozhodovat, kolik dalších bude muset slavit medaile pod vlajkou nikoho.
