Bitva s rakovinou, která nejde vyhrát. That Dragon, Cancer je zdrcující

Další pokus nezávislých tvůrců se příčí všem klasickým představám o počítačových hrách. That Dragon, Cancer mapuje čtyři roky malého Joela, který zemřel na rakovinu. Hru, respektive interaktivního průvodce, vytvořili jeho rodiče.

Ryan a Amy Greenovi mohli být klasickými americkými rodiči s kopou dětí a neochvějnou vírou v boha, o nichž by, navzdory jejich zálibě ve tvorbě malých indie hříček, mimo okruh blízkých přátel asi nikdo nevěděl.

That Dragon, Cancer (PC)

A vsadím se, že by dali všecko na světě za to, aby tomu tak skutečně bylo. Jenže člověk míní, život mění, a tak se radost z narození třetího dítěte po roce změnila v tragédii: diagnóza rakoviny dávala malému Joelovi pouhých několik měsíců života.

Říkejte tomu osud, říkejte tomu zkouška od boha, říkejte tomu náhoda, ale na smutném faktu to stejně nic nemění. Z několika měsíců byly nakonec čtyři roky, na jejichž základě se Greenovi pokusili zprostředkovat nezprostředkovatelné - udělali „hru“ o tom, jaké to je, když vám umírá dítě.

That Dragon, Cancer (PC)

Umění či hra?

Celé se to samozřejmě vzpírá všemu, co jsme si zvykli vnímat jako počítačovou hru, a výsledek bych spíše zařadil do kategorie interaktivního umění. Nejblíže má asi k „procházkovému simulátoru“ á la Everybody’s Gone To Rapture s kolekcí drobných miniher.

That Dragon, Cancer (PC)

Není ovšem potřeba bazírovat na zavedených termínech a násilně cpát titul do škatulek. V That Dragon, Cancer prožijete 14 různých scén z Joelova života, ovšem v notně abstraktní a rozevláté formě. Až moc abstraktní a rozevláté nutno říct.

Syrová realita se všemi aspekty, které péče o neuzdravitelně nemocné dítě přináší, je samozřejmě bez notné dávky cynismu pro hru neuchopitelná. Halucinogenní výjevy bez jakéhokoli ukotvení v čase a prostoru často nechají člověka bez vysvětlení tápat, co že tím chtěl vlastně básník říct. Výsledkem je tak značně nekonzistentní útvar, kterému se často nedaří udržet hráčovy emoce tam, kde si je autoři evidentně přáli mít.

Emocionální nálož

That Dragon, Cancer (PC)

V těch lepších částech přichází taková emocionální nálož, jakou jsme tu ještě neměli, a najednou pochopíte, proč se Greenovi rozhodli pro interaktivní médium, místo aby třeba napsali knihu nebo natočili dokument. Přes ryze funkční hranatou grafiku a odosobněné obličeje postav dokážou nápaditě odrazit pocity bezmoci a frustrace, jaké asi sami zažívali.

Jednou je to variace na závodní hry, v níž závodíte sami proti sobě mezi nemocničními postelemi a sbíráte nefunkční powerupy představující různé léky. Jindy v klasické 2D skákačce bojujete s nesmrtelným drakem reprezentujícím samotnou rakovinu (odtud zvláštní název hry). V té vůbec nejsilnější scéně okusíte pocity, jaké asi zažíval Ryan při marné snaze uspat neustále plakajícího Joela. Ať děláte, co děláte, je vaše snaha zbytečná. A neutuchající dětský pláč se zažírá hlouběji a hlouběji.

Máme tu nebývale autobiografické dílo, kdy jsou všechny scény inspirovány skutečnými událostmi. Všechny hlasy a dialogy jsou autentické. Autoři se nevídaně odkopávají a dávají nahlédnout i do těch nejniternějších emocí. Kromě Joelova mozku rakovina rozežírá i osobnosti obou rodičů a jejich vztah k sobě i ostatním dětem, což si oba moc dobře uvědomují. Jejich až slepá víra v boha určitě v někom vzbudí nepochopení či dokonce nesouhlas (obzvláště u nás). Jako berlička, jak se vyrovnat s utrpením, ale zřejmě funguje. Metaforická plavba lodí ale i přesto směřuje k nevyhnutelnému konci.

Příliš zvláštní zážitek

That Dragon, Cancer (PC)

Jenže vedle výše uvedených scén je tu i spousta obsahu, o němž jednoduše nevím, co si myslet. Možná je chyba jen ve mně. Půlku scén jsem nejen nedokázal rozumně interpretovat, ale dokonce jsem ani nepochopil, co po mně autoři chtějí a jak to celé ovládat. Halucinogenní jízda na kolotoči nebo plavání pod vodou, aniž byste věděli, kde je nahoře nebo dole, se mi povedlo vyřešit jen náhodným klikáním po celé obrazovce s vírou, že se „něco“ stane.

Řekl bych, že polovinu ze 100 minut potřebných k dokončení jsem jen tápal, což mi při ceně přesahující 400 korun přijde neúměrně moc. Z výsledku mám tak trochu pocit být jiný za každou cenu a místo srozumitelného odvyprávění silného příběhu jde o umění pro umění.

Máme tu nicméně zcela unikátní výpověď o tématu, o jakém se ve společnosti příliš nemluví. Na silné podpoře, kterou hra získala na portálu Kickstarter, a nebývale hysterické reakci, jež následovala po nepovedené reklamní kampani (propagovat hru o rakovině slovy GET SOME nebyl dobrý nápad) je vidět, že nebezpečí a nevypočitatelnost této strašlivé nemoci si lidé uvědomují a téma se potenciálně týká skutečně každého. That Dargon, Cancer se příliš nepovedl a rozhodně není ani trochu zábavný, přesto bych ho doporučil všem. Něco tak silného totiž jen tak z hlavy nedostanete.

Hra je dostupná na PC s Windows a MAC.