O zastavení trestního stíhání rozhodli žalobci den před Štědrým dnem. „V důsledku důkazní nouze nebylo prokázáno, že skutek spáchal obviněný,“ uvedl státní zástupce Zdeněk Matula.
Trestní stíhání Pavla Tykače bylo již jednou zastaveno, a to v roce 2008. V roce 2013 povolil Městský soud v Praze obnovu řízení, protože po vyslechnutí nových svědků vyšly najevo do té doby neznámé skutečnosti.
Po obnovení řízení ale jeden ze svědků podle Matuly svou výpověď zásadně pozměnil a další odmítli vypovídat. Jejich dřívější výpovědi se ukázaly jako nepoužitelné. Byly totiž získané pro jiné trestní řízení ještě před obnovením toho, které se týkalo Tykače a tunelování CS Fondů. Nejvyšší soud proto konstatoval, že je pro tento případ nelze použít.
Klíčovým svědkem v kauze tunelování byl František Bušek. V minulosti Městskému soudu v Praze při jiném procesu popsal, jak Tykačovi pomáhal tunelovat CS Fondy (o jeho výpovědi si přečtěte zde). Nemusel se bát trestního stíhání, protože vzhledem k němu byl případ tunelování už promlčený. Bušek označil i další osoby, které se podílely na vyvádění peněz. Tykač prostřednictvím svého mluvčího označil Buškova slova za nevěrohodná a jeho snahu Tykače očernit za pomstu.
Jako nepoužitelný dopadl i důkaz v podobě soukromé nahrávky rozhovoru jednoho ze svědků. Podle Vrchního státního zastupitelství v Praze to byly důkazy opatřené v souladu s trestním řádem. Jiné důkazy se v obnoveném řízení získat nepodařilo, a to „ani cestou žádostí o právní pomoc do zahraničí“, jak dodal Matula. Kvůli důkazní nouzi pak nebylo možné podat obžalobu a Tykačovo stíhání bylo zastaveno.
V minulosti žalobci chtěli zajistit Tykačův majetek. Policisté ho skutečně zablokovali, ale vrchní soud rozhodl, že Tykač může se svým majetkem volně nakládat, protože důkazy proti němu nejsou přesvědčivé (více zde).
Proti tomu se ohradila bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková. K Nejvyššímu soudu podala stížnost, ale neuspěla (čtěte zde). Již před ní podala podobnou stížnost k Nejvyššímu soudu v Tykačově případě i Marie Benešová.
Benešová podala i další stížnost směřovanou naopak v Tykačův prospěch. Namítala, že soudy nepracovaly se všemi důkazy a byl porušen zákon. Ještě dříve, než se touto stížností začal Nejvyšší soud zabývat, Benešovou vystřídala na postu šéfky resortu spravedlnosti Válková a ministerskou stížnost stáhla.
Tykačův majetek média se odhaduje na 30 miliard korun. Před lety získal 40 procent Mostecké uhelné, druhého největšího producenta hnědého uhlí v České republice.
