Již po několika dnech nebylo ani znát, že matka s hříbětem skupinu předminulou sobotu na pár dní opustila (důvodem kritického stavu, který ohrozil její život, byli neukáznění návštěvníci, více zde), a k radosti odborníků naopak pokračuje přirozený proces začleňování jejího hříběte do stáda.
„Klisny projevují zvýšenou zvědavost a matka jim již povoluje i očuchávání. Hříbě přitom takzvaně klape hubou, tedy dává najevo svou podřízenost a neútočnost a zároveň si říká o šetrné zacházení. Jedná se o typický projev, vyskytující se jak v přírodě, tak v domácích chovech,“ popisuje etoložka Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy.
Návrat proběhl klidně, hřebec klisnu s hříbětem jen očuchal
Že je stádo dobře sehrané a fungují v něm zdravé vztahy, se ukázalo v podstatě hned poté, co se klisna i její hříbě minulé pondělí za soumraku vrátily ke stádu (více o jejím pobytu na specializované klinice a návratu zde).
„Ostatní klisny se kolem Sgurr obranně semkly, jakmile přišel obhlédnout situaci hřebec. Ten na ně ovšem nedbal, prodral se skrz a za mohutného ržání matku s dcerou očuchal, aniž by jim jakkoli hrozil,“ popsala Martina Komárková důležité setkání. Právě to mohlo být rizikové. Pokud by hřebec po návratu hříbě nepřijal, mohl by je ohrozit.
K ničemu podobnému naštěstí nedošlo ani v dalších dnech. „Hřebec Firestarter byl opakovaně pozorován v blízkosti hříběte, bez známek agrese. Ba naopak. Dodržuje pokyny matky, a pokud se ona rozhodne, že o jeho blízkost nestojí, pohrozí mu hlavou se sklopenýma ušima či náznakem kopnutí, a hřebec bez prodlení odchází,“ dodává Martina Komárková.
Malá klisnička již téměř zdvojnásobila svou porodní velikost a v současnosti váží více než padesát kilo. Toho dosáhla díky vydatné mateřské stravě. „Frekvence kojení se postupně ustaluje na dvě v hodině a nějakou dobu tak setrvá, než si mládě přivykne na pevnou stravu,“ konstatuje Martina Komárková.
Divocí koně se nikdy nepřikrmují, upozorňují odborníci
Sgurr se ocitla v kritickém stavu v sobotu dopoledne. Těžká kolika ji postihla s největší pravděpodobností kvůli pečivu, kterým ji přikrmovali neukáznění návštěvníci. Odborníci z Anglie, odkud divocí koně pocházejí, totiž vyloučili, že by klisny ve volné přírodě trpěly kolikami například v souvislosti s porodem nebo změnami počasí a skladby pastvy během podzimu. Odborníci proto znovu upozorňují, že zvířata může přikrmování pečivem zabít.
DMS a dary pomohly uhradit účty za veterinární péčiVážné zdravotní komplikace klisny Sgurr vyvolaly u veřejnosti vlnu solidarity. Také proto, že ohrožovaly i stav jen několik dní starého hříběte. Lidé na záchranu koní posílali dary jak na sbírkový účet, tak prostřednictvím dárcovských zpráv. „Chtěl bych všem, kteří na záchranu Sgurr a jejího hříběte přispěli, moc poděkovat. Pomohlo nám to zafinancovat potřebnou lékařskou péči,“ ocenil pomoc veřejnosti Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. „Navíc nás potěšilo, kolik lidí se zajímalo o zdravotní stav obou koní, odpovídali jsme na množství telefonátů i emailů. Tak silná podpora nám dodávala síly k řešení této obtížné situace.“   Koně živí pastva, k napájení jim slouží ekologické větrné čerpadlo. Pro větší bezpečnost divokých koní bude nyní důležité, aby se co nejdříve podařilo rozšířit pastvinu o plánovaných dalších padesát hektarů. Na větší ploše budou zvířata v menším kontaktu s neukázněnými návštěvníky. |
Koně přitom budou v dobré kondici, i když nebudou ani během zimy přikrmováni senem, protože pastva je pro ně i v zimním období k uživení dostačující. „Velcí býložravci jsou fyziologicky uzpůsobeni na to, že přes zimu zhubnou a bez problémů ji přečkají na suché trávě a větvičkách dřevin. Na zimu se navíc koně od konce léta připravovali požíráním planého ovoce, nyní obírají šípky a bobule hlohu,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky, jak koně nabírají zásoby na zimu.
„Jen člověk to má pomýlené a zcela proti přírodě v létě hubne do plavek, zatímco v zimě tloustne z cukroví a smažených jídel,“ usmívá se odborník.
Nižší příjem potravy během zimy je pro divoké koně součást přirozeného přírodního cyklu. Spolu s teplotou a délkou dne ovlivňuje to, aby klisny zabřezly na jaře. Pokud by byla zvířata během zimy přikrmována, přirozené cykly by se tím mohly narušit. Ošetřovatelé proto budou koně přikrmovat senem pouze v případě, že by na pastvině byla dlouhodobě vysoká vrstva sněhové pokrývky, jinak by jim přikrmování spíše škodilo.
Podívejte se, jak byli na jaře divocí koně vypuštěni z aklimatizační ohrady:
21. března 2015 |
