„Návštěvník tam neuvidí penziony a hotely. Ale měl by vidět připravené území z hlediska pláží, občerstvení, půjčovny sportovních potřeb nebo lodí a šlapadel. A včetně zázemí pro vodní záchrannou službu, aby tam byla zajištěná bezpečnost,“ uvádí ředitel Palivového kombinátu Ústí Petr Lenc.
Tento státní podnik má na starosti stará důlní díla, která v rámci rekultivací dostávají nové využití. Bývalý uhelný lom Chabařovice nedaleko Ústí se změnil v jezero Milada, v němž se lidé mohli poprvé vykoupat letos v létě. Premiéra s sebou nesla i některé výhrady, třeba nedostatečné sociální zázemí či horší přístup (o Miladě zde).
„Otevřeli jsme ji, ne jak nám někteří vyčítají unáhleně, ale protože jsme se shodli, že to je přírodní koupací vodní plocha, která tady v širokém okolí schází,“ přiblížil Lenc dohodu s Dobrovolným svazkem obcí Milada, který se bude o jezero starat.
Milada se stane svým způsobem vzorem i pro mostecké jezero. Až se bude za necelé tři roky otevírat, zkušenosti z provozu chabařovické vodní plochy využije Palivový kombinát i město Most, jež má péči o jezero převzít. Plánuje tam například přístav sportovních lodí, pláže pro koupání, pobřežní korzo nebo repliku starého města Most.
Právě na místě původního královského města totiž byl důl Ležáky, jehož zatopením pak během šesti let jezero Most vzniklo. Jeho rozloha se už měnit nebude, přesto je nutné pětileté zkušební období, jež má prověřit, zda vše funguje tak, jak předpokládal projekt. Například zda se hladina opravdu udržuje ve výšce 199 metrů nad mořem.
„Další věc je, zda vodohospodářský systém drénů, odvodňovacích příkopů, plní svou funkci. Kontrolovat musíme i kvalitu vody,“ poznamenal Lenc.
Jezero nemá přítok ani odtok, čistí se samo a plní ho déšť
Jezero Most je zatím pro veřejnost nepřístupné právě kvůli probíhajícímu zkušebnímu provozu. To ale neznamená, že je mrtvé. Už jsou v něm totiž ryby, které například pomáhají udržovat vysokou kvalitu vody.
„Ryby jsme tam vysazovali řízeně, což je důležité, protože každé jezero má svůj vlastní ekosystém. Z našeho pohledu jsou třeba lín nebo kapr škodlivé ryby. Způsobují, že dochází k devastaci rostlin. Víří usazeniny u dna a narušují vlastní bioproces, který si chce jezero nastavit, tedy samočisticí režim,“ upozornil Lenc.
Jezero MostVzniklo na místě bývalého uhelného lomu Most-Ležáky. Zbytková jáma se začala napouštět vodou z Ohře, a to potrubím z Nechranické přehrady v říjnu 2008. Tehdy už bylo mezi upravenými svahy přes 20 metrů vody, jež tam natekla ze srážek či vývěrů ve svazích. Rozsah plochy byl téměř 22 hektarů. Během šesti let se hladina zvýšila o 54 metrů a dnešní rozloha jezera je 312 hektarů, obvod měří 9,4 kilometru. Pro srovnání: jezero Milada u Chabařovic má 252 hektarů. |
Proto jsou v jezeře i dravé ryby jako štiky, sumci nebo candáti, které brání plevelným rybám v přemnožení.
S rybařením se ale zatím v jezeře Most nepočítá, právě proto, aby se nenarušila jemná biologická rovnováha.
Jezero je zajímavé také tím, že nemá vlastní přítok a odtok. Přesto v něm ryby žít mohou, protože na velké vodní ploše existují podpovrchové proudy, jež vodu okysličují.
Dlouhodobé výpočty ukazují, že déšť a stékající voda by měly nahradit úbytek vody, k němuž dochází vypařováním. Kdyby to ale nestačilo, má Palivový kombinát připravené náhradní varianty.
„Buď se využije zdroj, který se používal pro napouštění, to je potrubí napojené na přivaděč vody z Nechranic. Nebo do budoucna předpokládáme, že bychom pro dopouštění jezera využili upravenou vodu, kterou čerpáme na bývalém dole Kohinoor,“ dodal Lenc.
Podle současných tabulek je jezero Most druhým největším v Česku, větší je pouze Medard, tedy další rekultivační jezero u Sokolova. Časem se ale pořadí největších českých jezer nejspíš ještě změní, pokud dojde k předpokládanému zatopení velkolomů Bílina a ČSA na Mostecku.
