Areál bývalé věznice je dva roky prázdný. Vězeňská služba se ho pokoušela prodat, v dubnu ho z nabídky stáhla. Stát uvažoval o opětovném otevření.
„S provozem věznice bychom souhlasili, měli jsme s vězni dobré zkušenosti, ale utečenecký tábor si nepřejeme,“ řekl starosta Jiří Chaloupecký, jehož prý doposud nikdo oficiálně neinformoval. „Jen se mě v úterý náměstek ministra vnitra ptal, jaký máme na věc názor,“ zmínil starosta.
Zatímco opětovný provoz věznice by obec přivítala, protože vězni mimo jiné pomáhali při veřejných pracích v Lubenci i okolí, zařízení pro uprchlíky samospráva odmítá. „Je to v rozporu s naším územním plánem, který nepřipouští vznik žádné ubytovny,“ zdůraznil Chaloupecký.
Uvést třináct objektů do provozu by podle informací starosty stálo zhruba 70 milionů korun. V roce 2012 bylo ve věznici v průměru 288 odsouzených. „Věřím, že nás okolní obce podpoří v odporu proti zařízení,“ uvedl starosta Chaloupecký.
Máme svých problémů dost, zní z vedení kraje
Z Lubence je to zhruba deset kilometrů do Tisu u Blatna, do jehož katastru patří areál v Balkové. I on je na seznamu zvažovaných záchytných zařízení, do provozu by mohl být uveden v roce 2016. „Nelíbí se nám, že to bude tak blízko, takže nebudeme souhlasit, ani pokud by to mělo být přímo u nás,“ uvedl starosta.
Plán na zřízení uprchlického tábora v Drahonicích překvapil také vedení Ústeckého kraje. Představitelé vlády údajně ujišťovali hejtmana Oldřicha Bubeníčka (KSČM), že ministerstvo vnitra neplánuje umístit žádné takové zařízení na území regionu, který má dost starostí se sociálně vyloučenými lokalitami.
„Ústecký kraj má řadu svých vlastních problémů se sociálně vyloučenými lokalitami a dalšími sociálními problémy, se kterými se musíme vyrovnat. Umístění uprchlíků v našem kraji si já osobně neumím představit,“ řekl Bubeníček.
