Řecká vláda o víkendu nařídila, aby se v pondělí ráno banky opět otevřely, výběry z účtů však ponechala omezené. Dosavadní denní limit 60 eur (zhruba 1 600 korun) vládní dekret pouze nahradil týdenním limitem 420 eur, od pondělí do pátku je to 300 eur a pro následujících sedm dnů 420.
Lidé tak mohou týdně získat z účtu stejnou částku jako dosud, nemusejí však peníze vybírat každý den. V platnosti zůstávají i další restrikce, nelze například proplácet šeky. Stále navíc nejde posílat peníze do zahraničí.
V pondělí ráno se před některými pobočkami tvořily fronty, situace ale byla podle agentur klidná. Do bank zamířili především lidí, kteří nepoužívají platební karty a v minulých dnech si tedy nemohli vybrat peníze z bankomatů. Zejména to jsou důchodci.
„Situace je lepší než v uplynulých několika týdnech. Díky bohu jsme neskončili u drachmy,“ řekla agentuře Reuters dvaašedesátiletá důchodkyně Maria Papadopuluová. „Přišla jsem dnes zaplatit účty a daně. Minulý týden to nešlo. Pro starší lidi jako jsem já, je to všechno velice vyčerpávající,“ dodala.
Řecká vláda zavřela banky spolu s burzou 29. června, aby zabránila nekontrolovatelným výběrům z řeckých bank. Reagovala tak na zastavení přísunu nových nouzových peněz od Evropské centrální banky (ECB). Bez nich se řecké finanční ústavy ocitly „na suchu“.
K oživení řeckého akciového trhu však sobotní vládní nařízení nepostačuje. „Tento dekret nám dnes neumožňuje otevřít,“ řekla agentuře Reuters mluvčí burzy. Nevyloučila však, že by se na řeckém akciovém trhu mohlo během tohoto týdne začít obchodovat.
Vytloukání klínu klínem
Bankéři apelují na Řeky, aby na své účty peníze vkládali, ne je vybírali. „Pojďme všichni pomoci naší ekonomice. Pokud vytáhneme peníze ze slamníků - kde nejsou v žádném případě v bezpečí - a uložíme je v bankách, posílíme likviditu naší ekonomiky,“ řekla v neděli šéfka řecké bankovní asociace Luka Katseliová.
Řecko v pondělí dostalo na účet překlenovací úvěr sedm miliard eur, na jehož poskytnutí se minulý týden shodli lídři Evropské unie. Prakticky celou částku ale obratem přeposlalo na účet ECB a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Právě v pondělí totiž byla splátka vládního dluhopisu za 3,5 miliardy eur (plus úroky 700 milionů), který drží ECB. Tuhle splátku si však země jen těžko mohla dovolit nesplatit, banky jsou totiž na penězích od centrální banky závislé. U fondu měla dluhy po splatnosti už od konce června, během července pak neposlala další splátku. Celkem MMF dlužilo Řecko přes dvě miliardy eur.
Země se navíc minulý týden s eurozónou předběžně dohodla na třetím záchranném balíčku v objemu až 86 miliard eur. Jeho spuštění je však podmíněno ekonomickými reformami a úspornými opatřeními. Podle analytiků bude trvat ještě několik týdnů, možná i měsíc, než se dohodnou konečné podmínky pomoci.
Dražší ouzo a musaka. Kvůli vyšší DPH
Řecko od pondělí navíc kvůli požadavkům mezinárodních věřitelů startuje první z reformních kroků. U řady zboží a služeb začíná platit vyšší daň z přidané hodnoty. Ta se u základních potravin, jako jsou například maso, ryby, káva, ale i vejce, cukr, mouka či kakao, zvedá z dosavadních 13 na 23 procent. Naopak se netýká třeba olivového oleje.
Ještě před deseti lety přitom na základní potraviny platila sazba daně osm procent. Na dosavadních 13 procent se zvedla během předchozího úsporného balíčku v roce 2011.
Vyšší DPH se týká i restauračních služeb. „Naše ouzo a musaka budou od pondělka, bohužel, dražší,“ prohlásil číšník v aténské taverně Kostas Sarafis. Vyšší daň by podle odhadů mohla přinést státnímu rozpočtu dodatečných 800 milionů eur.
