A také kapitánkou?
To nevím, ale slyšela jsem to.
Chystáte proslov?
Jestli mi dají prostor, tak něco připravím, sepíšu. Je potřeba mladé motivovat. Jít jím příkladem. A to dělám, že jo. Není to špatné, když se určí kapitáni. Utužuje to týmového ducha. Musí se to tu trochu nabudit. Nejsme na to v atletice zvyklí, o to víc s tím musíme pracovat.
Atletika je individuální sport. Jaké je soutěžení na týmové akci?
Vždycky jsem to měla ráda, je to týmová soutěž, je to něco jiného. Je to něco, co v atletice nebývá a ten týmový duch je tam znát.
Věříte v postup do superligy?
Myslím si, že tam patříme. Doufám, že postoupíme, měli bychom. Máme velmi kvalitní tým, neměli bychom uvažovat o něčem jiném.
Jak se cítíte vy sama?
Necítím se úplně odpočatá, ale jde hlavně o body. Nemusím podle mě hodit velikánský výkon. Důležité je, že tady jsem a jedu reprezentovat, beru to vážně. Ale že bych myslela na nějaké velké výkony, tak to ne.
Přitom poslední dobou jste se zlepšovala každým závodem. Tady to nečekáte?
Spíš ne, nejde se pokaždé nabudit. Závodů bylo docela dost, jsem docela unavená, ale věřím, že nějaký pokus snad uletí. Počítám s tím, že to jednoduché nebude, je to lepší než si dělat nějaké iluze. Ale těším se, že si trochu odpočinu. Budu pět dní bez Janečka... Tak dlouho jsem od něj ještě nebyla. Bude to dlouhé, ale taky si oddychnu.
Vyhecují vás týmové soutěže víc?
Jo. Je to úplně jiný zážitek. Taky tady omládnu, když se podívám na ten tým. Už jen to, že se tady sejdeme... Povíme si nějaké zážitky, to jsem měla vždycky ráda. Jestli poznám všechny? Ne, přiznám se, že ne.
Stihnete si užít i banket v neděli po závodech?
Na banket se chodí, ale já asi v neděli už nepůjdu. Málokdy chodím, pak se brzo ráno letí, hned přistanu a mám tady zase povinnosti, Janečka a tak dále. Musím se spíš šetřit. V tomhle příkladem nepůjdu, to už je na jiných.
