Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

KOMENTÁŘ: Jak vysokou cenu zaplatí Posselt za smíření s Čechy?

  11:54
V Augsburgu začíná každoroční setkání sudetských Němců. Asi bude bouřlivější než obvykle, protože vedení landsmanšaftu vypustilo ze stanov formulaci, že bude usilovat o vrácení majetku zkonfiskovaného vysídlencům z Česka. Posselt na to možná doplatí, především by ale na toto vstřícné gesto měli reagovat Češi, komentuje situaci Luboš Palata.

Bernd Posselt na archivním snímku z roku 2009 | foto: MF DNES

Bývaly doby, kdy se zprávy z každoročních Sudetoněmeckých dnů objevovaly na prvních stránkách všech deníků. Doby, kdy si žádný relevantní český sdělovací prostředek prostě nedovolil nevyslat do některého z bavorských měst, který se v hoštění Sudetoněmeckých dnů střídala, své zvláštní zpravodaje a televizní štáby.

Byly to doby, kdy sudetští Němci a jejich vrcholné sněmování vyvolávalo v Česku strach. Strach z možného návratu předválečných poměrů. Strach, že domy, pole, zahrady, které byly sudetským Němcům na základě Benešových dekretů zabavené, budou muset nakonec Češi, kteří je leckdy získali zadarmo, případně jen za hubičku, přece jen vrátit. Strach z toho, že se budou moci vrátit majitelé těchto domů, obyvatelé před válkou mnoha převážně, nebo někdy i zcela německých měst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Ten strach už vyprchal, ne zcela, ale vyprchal. Sudetští Němci se už víc než deset let mohou do Česka vrátit. Mají právo tu žít stejně, jako toto právo mají všichni obyvatelé Evropské unie. Učinili tak na důchod - lidé, kteří byli z Česka v letech 1945-1947 vyhnáni, už v penzi jsou - pouze nemnozí. Tak nemnozí, že to nikdo dodnes ani nespočítal, protože si toho téměř nikdo ani nevšiml.

Dříve německé Karlovy Vary nebo Mariánské Lázně jsou dnes více ruské než německé a i Vietnamců žije dnes v Česku více než českých Němců. A to včetně těch, kteří odsud nikdy vyhnáni nebyli a pak, přestože by jim v Německu bylo přinejmenším finančně lépe, ani nikdy neodešli.

Češi ve vilách Němců

Pořád ještě zbyl ale strašák onoho majetku, který nebyl získán zcela v souladu s právem. Obezlička, kterou si Praha po roce 1945 vymyslela, totiž, že se jedná o náhradu za nikdy nevyplacené reparace nacistického Německa, má na první pohled logické vady. Pokud totiž Československo na jedné straně trvá na své právní kontinuitě, na neuznání Mnichovské dohody, pak majetek zabavený vlastním československým občanům prostě „německým majetkem“ nebyl.

Konec Němců v Čechách: temná kapitola, která dodnes budí vášně

Nebyl ani majetkem „kolaborantů a zrádců“. Nepomůže ani konstrukce Protektorát a Mnichovem oddělená území, protože i tam zůstaly žít i po Mnichovu desítky a desítky tisíc Čechů a jim po roce 1945 nikdo žádný majetek nezabavoval, protože se postupovalo prostě podle etnického klíče.

Praha se však pro případ, že by se za své po roce 1945 nově získané občany postavilo Německo, pojistila šuplíkem s nevyplacenými německými reparacemi. Po dlouhých vyjednáváních, která nikdy nevedla k tomu, že by Německo toto podivné české „samoodškodnění se“ uznalo, to nakonec vyústilo v česko-německý majetkový pat. S ním jsme se v relativním česko-německém klidu dožili sedmdesátého výročí konce války i sedmdesátého výročí doby, kdy si třetina českého národa pomohla k domům, bytům a polím bývalých německých spoluobčanů.

O tom, že něco obdobného se z velké části stalo s majetkem nacisty vyvražděných českých Židů, je pak v Česku neradno se zmiňovat. Byť tam Česko k jakémusi odškodnění donuceno nakonec bylo.

Sedmdesát let po válce ale současně znamená, že v těchto domech a bytech, celých městech a vesnicích, už dnes žije druhá, třetí generace Čechů. Lidí, kteří by neměli pykat za způsob, jakým jejich rodiče a prarodiče k majetku, jenž oni podědili, přišli. Statisíce dalších si tyto majetky už za tržní ceny a v dobré víře koupily, protože jen málo Čechů si dnes uvědomí, že mezi předválečnou vilou v Liberci, nebo Chebu je nějaký rozdíl oproti předválečné vile v Kolíně, Praze, nebo Čáslavi. A nakonec i tam se vám může koneckonců stát, že před válkou ten byt či vila patřila zavražděným českým Židům, nebo vyhnaných českým Němcům.

Havel, Nečas, Posselt, Vokřál...

Sedmdesát let po válce je prostě nejvyšší čas s touto hrou na majetkové křivdy skončit. Sudetští Němci, respektive jejich vedení v čele s Berndem Posseltem, představitelem už v Německu narozené generace bývalých českých Němců, to pochopili a majetkových nároků se vzdali. Přes zpozdilost tohoto gesta, které možná mělo být uděláno před dvaceti roky a česko-sudetoněmecké vztahy by dnes vypadaly jinak a mnohem lépe, to je gesto velkorysé.

Je dobré si tady na tomto místě připomenout, že tomuto velkorysému gestu předcházel historický krok českého premiéra Petra Nečase. Jeho projev v mnichovském zemském sněmu v zimě 2013 byl Nečasovou hvězdnou hodinou a jeho řeč, v níž nazval sudetské Němce „krajany“, velkým českým gestem. Největším, které bylo od omluvy Václava Havla za vyhnání z ledna roku 1990 uděláno.

Na změnu stanov krajanského sdružení, kterým se letos v březnu Sudeněmecký landsmanšaft vzdal snah o návrat majetku (více zde), následovalo v Praze pár polohlasných pozitivních poznámek a rozpačité ticho. Ticho, které rozrazila před několika dny až omluva vedení města Brna za pochod smrti tamních Němců v roce 1945. Tak jako Posselt i brněnský primátor Petr Vokřál, se za svá gesta dočkal tvrdé kritiky a nesouhlasu.

Posselt od radikální části členů landsmanšaftu, Vokřál od jihomoravského hejtmana Michala Haška. Ostatně ani předtím Nečas, nebo kdysi Havel nezískali svými projevy žádné politické body. A Karel Schwarzenberg ještě před dvěma roky kvůli hájení této části Havlova odkazu prohrál prezidentské volby s protisudetsky se vymezujícím Milošem Zemanem.

V pátek začínající Sudetoněmecké dny by nejméně ti Češi, kterým jde o dějinné smíření, měli opět po letech velice pozorně sledovat. Je možné, že Bernd Posselt a další lidé, kteří se zasloužili o odvalení dalšího balvanu dějinného rozkolu mezi Čechy a českými Němci, budou vypískáni, nebo se setkají i s jinými projevy nevole větší či menší části sudetských Němců.

Pak je na místě se ptát, zda jsme my Češi to, co pro Posselt a další svým gestem smíření udělali, dostatečně ocenili. Zda jsme nepřešli vstřícné gesto mlčením, jako se to stalo Havlovi v roce 1990.

Sedmdesát let po válce na to opravdu už není čas ani důvod.

Autor:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Obří sesuv půdy pohřbil vesnici v Papui Nové Guineji

  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní

23. května 2024  20:03,  aktualizováno  22:32

Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...

Migranti přitvrdili, útočí na Poláky přes plot i klacky s noži, ukázalo video

28. května 2024  21:09,  aktualizováno  21:15

Na polsko-běloruské hranici přituhuje. Migranti, kteří se pokoušejí proniknout do Polska, jsou...

Wagnerovci se zapojili do hromadné potyčky v Čeljabinsku, zněla i střelba

28. května 2024  20:53

Na ruských sociálních platformách se během víkendu rozšířilo video, které ukazuje potyčku na ulici...

Parlament v Gruzii přehlasoval veto, zákon o zahraničním vlivu projde

28. května 2024  18:12,  aktualizováno  20:18

Gruzínský parlament v úterý přehlasoval veto kontroverzního zákona o zahraničním vlivu. Prezidentka...

VIDEO: Francouzský poslanec mával palestinskou vlajkou, vykázali ho

28. května 2024

Dolní komora francouzského parlamentu v úterý na patnáct dní vyloučila poslance z krajně levicové...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

Hoši, nádhera, děkují celebrity za hokejové zlato. Pokáč baví vítěze písničkou

Česká hokejová reprezentace získala po čtrnácti letech zlato na mistrovství světa. Obrovský úspěch nadchl nejen...

Zavřela jsem vagínu a už neotevřu. Když ženy žijí bez sexu a nechybí jim

Premium Stále častěji se můžeme dočíst, že lidstvo se nevěnuje své základní, přirozené potřebě – sexu. Nastupující generace...