„Téma odsunu je pro českou společnost stále živé,“ řekl Ondřej Veis, ředitel agentury NMS, která výzkum realizovala. Tři čtvrtiny občanů si myslí, že mají alespoň základní znalosti o odsunu a nejvíce informací získali ve škole.
Sedmdesát procent dotázaných Čechů považuje odsun Němců za nevyhnutelný, za spravedlivý 61 procent. Podle většiny dotázaných není nutné vracet odsunutým jejich majetek a téměř sedmdesát procent lidí si myslí, že sudetští Němci stále chtějí získat zpět svůj majetek a budou v tom pokračovat i v budoucnu. Výslovně za „hrozbu“ je však považuje pouze pětina obyvatelstva.
Konec Němců v Čechách budí vášně |
Podle dvou třetin dotázaných není třeba se za odsun omlouvat, avšak 78 procent lidí vyjádřilo nesouhlas s násilnostmi, které odsun provázely. Nicméně výrazná většina respondentů (80 %) si nemyslí, že lze odsun považovat za genocidu.
Mezi respondenty výzkumu převažovali lidé, kteří události odsunu hodnotí opatrně a nemají vyhraněné názory (46 %). Zastánci odsunu častěji deklarují lepší znalost problematiky a jsou to především muži (dvě třetiny), výrazně častěji se dle výzkumu jedná o věkovou kategorii 45-54 let s nižším vzděláním. Téměř polovina z nich žije ve městech do pěti tisíc obyvatel, častěji v Ústeckém či Jihomoravském kraji.
MetodikaV rámci tzv. Českého národního panelu se agentura NMS Research dotázala vzorku o rozsahu tisíce respondentů. Výzkum se konal on-line, vzorek byl reprezentativní podle pohlaví, věku, kraje a velikosti místa bydliště. Čísla vyplývají z otázky následujícího znění: „Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky, které se týkají odsunu německého obyvatelstva z Československa v roce 1945?“ Dotazovaní pak každé z tezí, které dostali, například „Odsun sudetských Němců byl nevyhnutelný“ či „Odsun Němců z Československa byl spravedlivý“, přiřazovali svůj názor na stupnici od rozhodného souhlasu po rozhodný nesouhlas. Výzkum tak v otázce nečinil rozdílu mezi tzv. divokým odsunem bezprostředně po válce a pozdějším odsunem organizovaným. |
Mezi odpůrci odsunu převažují ženy, výrazně častěji jsou oproti jiným zastoupeny věkové kategorie 18-24 a 55-64 let žijící v Praze.
Agentura NSM Research se pokusila zmapovat i rozdíly mezi názory lidí žijících v bývalých Sudetech a lidí ve vnitrozemí, k výraznému rozdílu ale nedospěla - bloky respondentů s tím či oním názorem se různily nanejvýš o čtyři procentní body.
„V Česku dnes žije zhruba čtyřicet tisíc sudetských Němců. Ve sbírce Paměť národa jsme již zaznamenali příběhy takřka stovky z nich a často jsme se přitom setkali s kontroverzními reakcemi veřejnosti. Je zřejmé, že téma odsunu českou společnost stále rozděluje, zároveň zde ale evidentně dospívá generace, pro kterou je odsun nepřijatelný,“ říká zakladatel sbírky Paměť národa, Mikuláš Kroupa.
